Tajnosti a lži

[3,5*]     Film ma minimálne hodinu nejak zvlášť nebavil, ale zhruba od momentu prvého kontaktu ma to chytilo, postupne to naberalo grády, až som si na konci filmu povedal: "Tak toto bolo fakt dobré!". Škoda toho pomalého rozjazdu, kedy sa len pred kamerou striedali samé skrachované existencie a kedy som bol nútený sledovať ženské, ktoré boli buď permanentne namosúrené, hysterické, alebo príšerne naivné (veľmi mierne povedané). Ostávali tak len dve sympatické postavy, postava Hortense (výborná Marianne Jean-Baptiste), ktorú si nešlo neobľúbiť a strýko Maurice (výborný Tímothy Spall), veľký sympaťák a dobrák. Z ďalších hercov ma ešte zaujala skvelá Brenda Blethyn v roli matky, ktorej postava mi síce väčšinu filmu poriadne liezla na nervy, ale ku koncu filmu som si k nej nakoniec cestu našiel a začal ju chápať. Film sprevádza taká smutne-krásna hudba so sláčikmi a trubkou, ktorá sa síce dobre počúva, ale nie úplne korešponduje s náladou filmu. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (15.08.2021)

Leighova metoda vypadá tak prostě. Vymyslí si několik situací, které by mohly potkat kdekoho, obsadí herce, kteří nemají problém improvizovat a spustí kameru. Jeho přístup k zachycování velkých dramat malých lidí je ve skutečnosti mnohem svědomitější, vyžaduje precizní přípravu, hodně trpělivosti, ale také kapku štěstí. Na výsledku každopádně není poznat, že byl dlouze plánován a promýšlen. Působí velmi syrově, velmi živě. Kdykoli to obsah scény umožňuje, nechává Leigh běžet kameru nepřetržitě a herci si hezky na jeden zátah oddřou své. Zvlášť v záběrech s více postavami bych ale neopomíjel ani obrazovou kompozici – slouží přehlednosti a vypovídá o vztazích mezi postavami. Dominující modrošedý barevný tón pak odpovídá „zamrzlosti“ citů, neschopnosti otevřené komunikace, strachu z pravdy a zodpovědnosti. Smutná témata, ale velmi blízká tomu, čím žijeme. Konec filmu přesto nabízí jistou naději. 85% (01.08.2018)

Systém „vezmu partu kvalitních herců, nadhodím výchozí situaci, zavřeme se pár měsíců na zkušebně a uvidíme, kam nás to až zanese“ je zjevně hodně závislý na štěstí; Další rok viděný před sedmi lety v Projektu 100 mě neurazil, ale na hlubší zkoumání Leighovy fimografie moc nenalákal, zato toto byl onačejší zážitek, tady emoce pracovaly fest, nitra se odhalovala, sociální poselství rezonovalo, humor jemně perlil, žádná postava nebyla do počtu a film k nim nebyl krutější, ale většinu času ani milosrdnější, než bylo třeba. Menšinu času jsem si říkal, že je škoda, že to v tomhle stavu nedostal do ruky nelítostnej dramaturg, nevyházel tu zbývající trošku balastu a nenabrousil pár příliš ohlazených hran, a pak se to teprve nenatočilo. Jenže pak by se z toho nejspíš vytratila ta paradokumentární syrovina (a třeba taky ne). (22.09.2018)

Nevím, kdy jsem naposledy viděl takhle reálně působící postavy. Zcela poctivá, nepodbízivá ždímačka emocí s fantastickými hereckými výkony. Brendu Blethyn jsem vůbec neznal (což té autentičnosti asi pomohlo), ale předvedla možná jeden z nejlepších hereckých výkonů, co jsem kdy viděl. Naked mě moc nebralo, ale tímhle si u mě Mike Leigh udělal obrovské plus. 10/10 (22.02.2023)

Už dlouho se mi nestalo to, co u tohoto filmu - pokud vůbec někdy. On je doslova s každou minutou lepší a lepší. Zpočátku vidíme černošský pohřeb, pak výjevy manželů, co se hádají... Tak na takovýhle britský sociálně-kritický realismus trvající dvě a půl hodiny opravdu nemám, říkal jsem si. Pak se ale provázky splétají, uzlíky utahují, až příběh dospěje do fantasticky natočené rodinné večeře, kde má každá replika, každý pohyb, gesto, svůj význam. Když kvůli ničemu jinému, tento film je dobré vidět kvůli úžasným hereckým výkonům. Režisérův styl (film se zkouší půl roku jako divadlo) je na výsledku hodně znát, protože tu nevidíme napsané postavy, ale skutečné lidi, kteří ani v nejvypjatějších a téměř groteskních momentech nespadají do karikatury. Neustále s nimi musíme soucítit. Moje oblíbená scéna? Cynthia vychází z kina se svou nově objevenou dcerou. Dříve neurotická troska, nyní s novým účesem a úsměvem na tváři. Proměněná dcerou, které se kdysi dobrovolně vzdala. Ale nebylo to tehdy - i vzhledem k současnosti - správné rozhodnutí? Silný film, který ve vás zanechá řadu otázek. (19.08.2018)