Sedm krvavých orchidejí

Talianske Giallo Umberta Lenziho, ktorý k tomuto druhu pristúpil celkom seriózne, avšak zabudol okrem iného na horor a des ako taký. Príbeh je tradičný, vrah zabíja ženy s potešením, nie však vždy mu to ide dobre. Pred ich smrťou sa ich snaží vydesiť rôznymi spôsobmi, nijako zložitými a premyslenými, ale keďže ich smrť nebola nejako moc vygradovaná, Lenzi použil túto vrahovu predohru, aby tie scény mali aspoň nejakú atmosféru. Neuškodilo by tomu, keby sa film trocha prestrihal, použilo sa viac tmy a hudba sa viac obmieňala. Lenzi zohnal do filmu celkom pekné devy na vraždy, avšak u niektorých bola škoda, že ich nevyužil na nahotu. Sette orchidee macchiate di rosso je tradičné, priemerné, ničím nevyčnievajúce Giallo, ktoré však priaznivcov neurazí, ale ani nenadchne. U mňa má rozhodne väčšiu hodnotu napr. Giallo od Argenta – Tenebre, ktoré ponúka rozhodne viac hororu. (10.08.2007)

„Čakali ste, že ho na cintoríne nájdete živého?“ Pokiaľ to nie je úchvatná lesná PHENOMENA, tak mi giallo skoro vôbec nič nehovorí: hodinu a pol niekto v maske vraždí polonahé až nahé ženy (čo najkrvavejšie, napríklad vŕtačkou), popritom zúfalí muži (policajti, milenci obetí, milenci potenciálnych obetí) pátrajú po jeho identite a tváia sa pokerovo (aby si divák myslel, že vrahmi sú oni), sem-tam nejaká kočka umrie, iná sa v poslednej chvíli zachráni, herecké výkony sú drevené (muži sa tvária tajomne a prísne, ženy majú veľké prsia a dlhé vlasy) a na konci príde viac či menej (väčšinou menej) šokujúce odhalenie. Ale ak SEDEM KRVAVÝCH ORCHIDEÍ porovnáme s neskorším Lenziho filmom (ŽENY OD HLBOKEJ RIEKY)... (13.12.2009)

Jste hezká a trávila jste jeden určitý den noc v hotelu? Tak Vás kuchnem. Tímto heslem se řídí vrahoun který se strašně chce mstít jenže neví komu. Má tu sedm adeptek a jedna z nich je ta která může za vše zlé co se za poslední roky v jeho nezajímavém živůtku dělo. Jenže než aby to rozpočítal a vybral jednu která to odnese za všechny tak se rozhodne pro jistotu sejmout všech sedm statečných. No je pravda že se mu to celkem i daří a hodně brzo začíná odpočet u kterého nevíme na jakém čísle se zastaví. Vraždy jsou sice pestré (jednu topí ve vaně,na další vezme vrtačku atd.) ale nejsou nějak extra natočeny. Každopádně film sám o sobě člověka baví a to je hlavní. Kdo je vrahounek jsem tedy odhalil skoro hned co se jeho postava objevila na plátně (fakt úchyl od pohledu) ale to mi na zábavě nic neubralo a vyzbrojen chipsy jsem se kochal zatímco on kuchal a oba jsme si to náležitě užívali. Filmek ke kterému se určitě rád časem vrátím. (07.04.2013)

Neviem, ja tým Lenziho giallam neviem prísť na chuť. Aj toto som si pozrel druhý krát než teraz hodnotím ale príliš s toho cítim remeselnícky prístup. Navyše stredná časť filmu je veľmi nudná, a ešte aj podfarbená nevýraznou hudbou. Celé to napomáhalo tomu, aby som počas filmu zadriemal, a to nie je dobrá vizitka pre tvorcov, hlavne preto že ja mám inak rád pomaly plynúci dej. Zaujímavé na tomto gialle je, že teraz Lenzi kládol oveľa väčší dôraz na atmosféru a stvárnenie situácie pred vraždou, zobrazenie samotných vrážd je druhoradé. Je to nezvyčajné, to sami páčilo, rovnako ako záverečná pointa, a tak nakoniec sa zľutujem a dám Lenzimu tri hviezdičky... (15.10.2010)

Jeden by řek, že když už je to Lenziho čtvrté giallo, bude to mít trochu v paži, a ne že vystřihne tenhle nevzrušivý, nenápaditý kousek. Asi se vyčerpal... Standartní pátračka amatérského detektiva-módního návrháře s nezajímavými vraždami vyvrcholí naprosto zabitým finále, kdy odhalení identity vraha, jeho motivu a souboj s ním nijak nezaujmou. Žádná atmosféra, žádný tajemný flashback na událost, která před dvěma lety celé vraždění spustila. Jediným pozitivem je zástup atraktivních hereček. (03.09.2012)