Tenkrát v Americe

Videl som režisérsku (229 minútovú) verziu a mám z nej zmiešané pocity. Na krimi drámu sú 4 hodiny jednoducho priveľa. Mám rád, keď sa vo filme prelínajú doby a obzvlášť, pri takto komplexnej réžií. Herecky je film zahraný na vysokej úrovni, čo ma ani neprekvapuje, pretože herecké obsadenie De Niro a Woods majú tento žáner v krvi. No k plnému hodnotenie mi tu však stále niečo chýba.... 80% (04.09.2013)

Monumentální proustovský labyrint paměti, kde se nostalgie, výčitky, naděje a zklamání mísí v jednu neskutečně silnou emoci. Film těžký jako existence a přitom lehký jako sen. Jediné, co mě mrzí, že kvůli enormní stopáži si ho nemůžu pouštět častěji, i když na druhou stranu je škoda, že není mnohem, mnohem delší. (28.03.2010)

Velkolepé rozloučení Mistra Sergia Leoneho!!! Geniální mafiánský epos s výborným obsazením a jestě lepšími hereckými výkony. Scénář je propracován do nejmenších detailů (12-ti letá práce je velmi znát). Hudba génia Ennia Morriconeho, bez kterého by to snad ani nemohl být Leonův snímek, samozřejmě nechybí. V hlavní roli se objevil muž, kterého já považuji za představitele nejvěrohodnějších mafiánů všech dob, Robert De Niro. Mohlo tohle snad dopadnout špatně? Ano mohlo, protože téměř 4 hodiny mohly z filmu udělat velmi nezáživný snímek..... ale Leoneho zručná a propracovaná režie, vám nedá ani na minutku vydechnout a 4 hodiny utečou až neuvěřitelně rychle. Pět hvězdiček za tenhle geniální, do nejmenšího detailu propracovaný mafiánský epos, je naprosto zasloužených (škoda jen, že nebyla žádná nominace na Oscara). (09.10.2007)

Zfilmovaná nostalgie. Jsou snímky, pro které je i maximální hodnocení příliš těsné. Leoneho magnus opum takovým dílem je. Těžko ho však adekvátně zhodnotit, jelikož i po letech uvedená čtyřhodinová verze, je stále příliš krátká na to, aby zcela odkryla veškeré dějové linky, které měl natočené. Takto zůstává hodně nakousnutých, ale nedořečených. Chtělo by to uvést původně zamýšlený a Leonem vysněný sestřih. Takto zbývá nostalgická historická freska, kterou ohromně citlivě a zkušeně vede přes tři časová období za podpory geniální Morriconeho hudby, famózních herců, úžasné technické stránky i výtečné výpravy. Nejlepší část snímku je ovšem hnedka první třetina. Tam je Leoneho vyprávění nejsilnější, protože nejosobnější. (14.01.2007)

Jeden z nejlepších filmů o mafii v USA, který více než dojmem gangsterky působí jako western zasazený do špatného prostředí. Leone má úplně jiný styl než Scorsese, De Palma a další tvůrci tradičních kultovních mafiánských snímků; místo nejsyrovějšího násilí a oslavování moci na diváka útočí pomocí dlouhých klidných záběrů na obličeje protagonistů s minimem dialogů, zato podbarvených úžasnou hudbou Ennia Morriconeho, někdy doplněného i o Beatles a Cola Portera. Asi nejvíce se nabízí srovnání s Kmotrem, Tenkrát v Americe totiž podobně jako jeden z nejslavnějších filmů všech dob sleduje proměnu několika postav stojících vždy jednou nohou v kriminálu. Narozdíl od Kmotra na nás ale útočí několika časovými rovinami (dospívající kluk, černovlasý De Niro, šedivějící De Niro), které v sebe navzájem různě přeskakují, jednou do minulosti, podruhé do budoucnosti, takže první hodinu je možná těžké zorientovat se, o co v tom filmu vlastně jde. Když u Tenkrát v Americe ale vydržíte, čekají vás čtyři hodiny (ano, čtete správně) jednoho z nejepičtějších příběhů o gangsterech se scénami, které se člověku zapíší do paměti. Na filmy se člověk většinou dívá kvůli režisérovi nebo hercům, u podobného snímku ale krom režiséra Sergia Leoneho a hereckých představitelů hlavních rolí Roberta De Nira a Jamese Woodse, musím ocenit i kameru, hudbu, výběr lokací a mladých hereckých představitelů... Kdy se mi naposledy u filmu stalo, abych na obrazovce jen zahlédla mladého sedmnáctiletého kluka a bylo mi jasné, že jeho dospělou verzi bude hrát James Woods (nebo Jan Tříska, ale to jsem logicky vyloučila :-)? "Vítěze poznáš už na startovní čáře." (31.03.2008)