Reklama

Reklama

Pro hrst dolarů

  • Česko Za hrst dolarů (více)
Trailer

Když se dva hádají, třetí se směje. Clint Eastwood v hlavní roli filmu, který napsal pravidla spaghetti westernu. Prach, vítr, žhavé slunce Nového Mexika. Do města rozděleného válkou dvou klanů přichází cizinec. Je klidný a mlčenlivý, z nebezpečí hrozícího ze všech stran si nic nedělá. Brzy rozehraje riskantní plán: nabídne své služby oběma soupeřícím rodinám s cílem využít jejich nepřátelství ve svůj prospěch... První výprava režiséra Sergia Leoneho na westernovou půdu předznamenala zrod legendy. Leone čerpal ze snímku Tělesná stráž (Jodžimbo) Akiry Kurosawy, ve kterém je záhadným hrdinou bezejmenný samuraj bez pána. V rozhovorech se však přihlásil i ke klasičtějším inspiračním zdrojům (byla mezi nimi také Goldoniho hra Sluha dvou pánů). Hlavní postava redefinuje obvyklý typ kladného westernového hrdiny – z ulízaného džentlmena typu Limonádový Joe se protagonistou náhle stává cynický, osamělý pistolník, jehož motivací není ani tak dobro, jako spíš vidina výdělku. Clint Eastwood vytvořil v této postavě novou ikonu – drsňáka s kamennou tváří a dokonalou muškou, který otevírá ústa, jen aby vypustil lakonickou hlášku (režisér o Eastwoodovi prohlásil, že má dvě herecké polohy – s kloboukem a bez). Dobrodružnou pouť neproniknutelného pistolníka doprovází hudba Ennia Morriconeho, pro kterého se spolupráce s Leonem stala výtahem ke slávě. Nejslavnější hudební motiv z Pro hrst dolarů později použil i Quentin Tarantino v Kill Bill 2. Snímek Pro hrst dolarů vznikl v roce 1964 a byl vzápětí následován snímky Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). „Dolarová trilogie" se stala milníkem žánru a stylistickým vzorem všech příštích spaghetti westernů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (599)

sud 

všechny recenze uživatele

Westernový remake Kurosawovy Tělesné stráže aneb film, který napsal pravidla spaghetti westernu. Zcela evropský, neamerický, pohled na westernový žánr - trochu komiksový, syrový a zábavně upřímný. Sergio Leone se stal režisérskou star (i když je film na jeho vkus zatím příliš svižný), Ennio Morricone se vyšplhal na žebříček nejžádanějších hudebních skladatelů a Clint Eastwood se stal přes noc hvězdou. Nízkorozpočtová řežba, která i po tolika letech dokáže oslovit. 93%. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Těžko oceňovat originalitu prvního spaghetti westernu více než půl století po jeho natočení, člověk si může říct "ano tohle zde bylo nové, ano tady je to inovativní", ale zábavnost to snímku nepřidá, přiznám, že jsem se v neakčních scénách slušně nudil. Bezejmenný Eastwood, který právě westernům dal jméno a ony jemu, zde uplatňuje své klasické drsné charisma a jako pravý pistolník s kolty proklatě nízko na sebe stahuje veškerou pozornost. Tenhle film je o něm, o jeho chytrosti, rychlosti a především stylu. Pro hrst dolarů evokuje příjemnou vzpomínku na divoký západ, kvality následujících Leonových westernů však nedosahuje... PS: Za vrchol demence považuji, že na DVD při zvolení originálního znění je Eastwoodova angličtina předabována italštinou. 6/10 ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Mrtví můžou být někdy užiteční. Už mi párkrát pomohli z problémů. Zaprvé, jsou zticha. Zadruhé, když to umíš, tak vypadají jako živí. A zatřetí, když na ně vystřelíš, nemusíš se bát, protože už jsou stejně mrtví. Rozumíš?“ Eastwood (resp. Joe, Monco či Blonďák, vyberte si postavu dle libosti) a jeho duchaplné rozumy mě asi nikdy nepřestanou bavit. A to se tu teprve rozjížděl. Ostatně jako samotný režisér Leone. Jde poznat, že jde o úvod do trilogie, a přestože označení „generálka“ tenhle snímek trošku dehonestuje (protože nastavenou kvalitu by mu mohl leckterý film závidět), dost se k němu hodí, ostatně to, s čím přišel tenhle díl, pak bylo v dalších 2 dovedeno takřka k dokonalosti. Hlavní postava baví tím, jak nádherně profituje ze situace a přebíhání z jedné strany na druhou, ovšem nebojí se i pořádně přitvrdit, když se musí postavit Ramónovi (už v tomto díle výborný Volonte). Jinak, skládat poklonu perfektní zvukové a hudební stránce je skoro povinnost, a přestože jde o nejslabší díl z celé trilogie, s přehledem je to na solidní 4*. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

První Leoneho návštěva na půdě westernů předznamenala příchod legendy. Remake Kurosawy se více než-li vydařil a ač Sergio teprve piluje svůj režijní styl k dokonalosti, tak i tak z toho je ve výsledku úžasné dílo. Pozdějším Leoneho majstrštykům, které změnily tvář kinematografie jednou provždy, to samozřejmě nemůže konkurovat, ale zase oproti drtivé většině "ostatních" westernů (a ostatně i filmů bez ohledu na žánr) je to kvalitou ve zcela jiných sférách. ♫ Hodnocení OST: 4/5 ()

Kass 

všechny recenze uživatele

Western, který udělal Clinta Eastwooda, odstartoval legendární dolarovou trilogii, a stal se základním stavebním kamenem kvalitativně mimořádně bohaté filmografie S.Leona. Leoneho nenapodobitelný režijní styl je zde už zcela jistě patrný a také klasická závěrečná přestřelka je jak jinak než dechberoucí. Přesto všechno, s ohledem na jeho pozdější mistrovská díla jde poznat, že si přece jenom teprve testuje terén v žánru, který ho později učiní nesmrtelným. Ještě bych rád připomenul Giana Maria Volontého v roli mexikána Ramóna, neboť to je záporák jako hrom a co je vůbec nejdůležitější - důstojný protihráč pistolníkovi Eastwoodova formátu. ()

Galerie (145)

Zajímavosti (70)

  • Keď Ramón (Gian Maria Volontè) hovoril k svojej bande, Leone povedal Morriconemu: “Tu by sa mi páčila nejaká hudba náboženského typu.” Morricone mu navrhol Bacha, ku ktorému prechovával obdiv. Leone však odvetil: “Skôr niečo ako trúba. Mexická trúba.” O niekoľko dní prišiel Morricone s hudobným motívom, ktorý celému dielu dominuje. (Biopler)
  • Morricone spomínal, že spolupráca s Leonem mala pre jeho ďalšiu kariéru značný vplyv. Keď mu v strižni púšťal Leone scénu za scénou, hovoril mu, čo by si tam predstavoval, akú náladu si vybaví pri scéne a aká by tam mala byť hudba. Morricone si jeho námety zapisoval. Pri záberoch sa dostali aj na prázdnu cestu, ktoré chcel Morricone urýchliť dopredu, no Leone pri nich zastal a spýtal sa: “Sem nedáš žiadnu hudbu?” Morricone odvetil, že veď to je iba prázdna ulica. Leone kontroval: “Ale i ona by predsa mala mať nejaký svoj zvuk či tón.” Leone skrátka neznášal ticho, ak nemalo avšak nejaký význam a bol to on, ktorý primäl Morriconeho premýšľať nad možnosťou dať viac priestoru zvláštnym zvukom. Aj takým akým je vytie kojota v záverečnom diele trilógie Dobrý, zlý a škaredý (1966). Každopádne, po tomto dialógu sa Morricone začal, okrem vlastnej hudby, viac sústrediť aj na doplňujúce ruchy a zvuky. Používal ich buď samostatne, alebo ich citlivo vkladal priamo do svojich kompozícií. (Biopler)

Související novinky

Pro hrst dolarů se dočká seriálové verze

Pro hrst dolarů se dočká seriálové verze

30.09.2020

Slavný western Sergia Leoneho Pro hrst dolarů, jenž je sám o sobě remakem samurajské klasiky Yojimbo Akiry Kurosawy, se dočká seriálového zpracování. Příběhu o potulném cizinci, který svým důvtipem… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno