Láska mezi regály

Láska mezi regály nabízí divákům minimalistický a pozvolna vyprávěný příběh z nejmenovaného velkoskladu, který je zde vyobrazen jako svět sám o sobě - s jednotlivými oblastmi, rozličnými charaktery a "všudypřítomným oceánem". A právě v tomto mikrokosmu se jednoho potkávají nemluvný Christian a prostořeká Marion - dva protiklady, které se podle zákonů fyziky automaticky přitahují. Zaujalo mě zobrazení každodenní rutiny v práci, kde se každý den potkávají lidé, kteří tvoří v podstatě velkou rodinu. I když nejde zrovna o film přeplněný dialogy, tak i přesto mě mnohé scény dostaly i pobavily zcela beze slov. Ve výsledku se u mě film pohybuje mezi čtyřmi a třemi hvězdami, ale za sympatické obsazení a mile podaný a jistým způsobem originálně pojatý příběh v hodnocení přidám. Snímek, jehož kouzlo tkví v uvěřitelných hereckých výkonech a v zobrazení stereotypní každodennosti, ve které se však dá i zamilovat. (24.02.2019)

Lidské osudy mezi regály, převážně zaskladněné, ale i vyskladněné...částečně, s kapkou životní naděje, i když se kolem nás nedějí jen veselé věci a není možné se na každého zákazníka celý den usmívat, když srdce truchlí. Pomalé, melancholické, milé, nicméně v rámci kvality festivalových filmů pro mě spíše průměr. [Filmový klub Citadela - Litvínov] (27.02.2019)

Nálada sedí dokonale , lednové studené záběry ošklivé krajiny s dálnicemi jsou až děsivé. Vidíme nádherně bizarní „Sibiř“ a z výšin vozíku s lahvemi pocit malého soukromého moře, boj o vysokozdvižný vozík nebo kouzelnou "instruktážní" ukázku na školení řidičů. Hereckým králem je zde Peter Kurth (Schmitke, seriál Babylon Berlín). Jako nováčkův mentor je zosobněním vlídné zoufalé samoty. Pokud jste obdaření hodně trpělivou vnímavostí, bude se vám film líbit. (30.04.2019)

Láska mezi lidmi, kteří se znají jen ze světa mezi regály. Přátelství, která sahají ke konci šichty. Montovaná hala obchoďáku je ze speciálního materiálu, který nepropouští minulost. Dočasně snímá ze skladníků a skladnic, prodavačů a prodavaček i všech dalších nitky nepracovního dění. Utnou je ostré hrany plechových vrat. Stíní. Možná chrání. Možná škodí. Nikdo se neptá. Možná se nikdo nezajímá. Možná ze zájmu dává prostor pro tajemství. Vnitřní svět nepotřebuje mnoho stimulů zvnějšku. Má své vlastní děje, klepy, sítě, vazby, minulost, příběhy, dynamiku, tempo. Bytostně osobní se prolíná s odosobněně tržním. Truchlí se na směny. Já si to užil moc. (05.09.2021)

„Víš, jak se zdraví Eskymáci?“ Skladníci, pozor na slečny ze sladkostí! Ten název je trochu zavádějící, nejde o typický milostný příběh a už vůbec klasickou romantickou komedii. Film nabízí posmutnělý, občas lehce úsměvný (smál jsem se u instruktážního videa pro ovládání ještěrek) příběh ne jako, ale opravdu ze života (s výjimkou těch 2 podivných návštěv). A pod to se můžu podepsat, neb mám z tohoto prostředí osobní zkušenost. Snímek mě chytil hned od začátku (tvůrci se mi do přízně vetřeli puštěním Na krásném modrém Dunaji), ale hlavně jsem se začal soustředit na Christiana. Ten toho sice moc nenamluví (vlastně takřka nic), ovšem i tak si dokáže získat vaše sympatie (mnohokrát jsem se přistihl, jak trnu, aby něco nerozbil). Cestu jsem si našel rychle i k ostatním (ne)obyčejným postavám, hlavně Brunovi (Kurth mě zaujal už ve snímku Schmitke). Před smutnou realitou se sice nedá utéct, ale ten záchvěv naděje tu je...Tento malý, nenápadný, intimní a melancholický příběh, který umí zasáhnout (mě i osobně), hodnotím silnými 4*. (30.06.2019)