Láska mezi regály

Láska mezi regály nabízí divákům minimalistický a pozvolna vyprávěný příběh z nejmenovaného velkoskladu, který je zde vyobrazen jako svět sám o sobě - s jednotlivými oblastmi, rozličnými charaktery a "všudypřítomným oceánem". A právě v tomto mikrokosmu se jednoho potkávají nemluvný Christian a prostořeká Marion - dva protiklady, které se podle zákonů fyziky automaticky přitahují. Zaujalo mě zobrazení každodenní rutiny v práci, kde se každý den potkávají lidé, kteří tvoří v podstatě velkou rodinu. I když nejde zrovna o film přeplněný dialogy, tak i přesto mě mnohé scény dostaly i pobavily zcela beze slov. Ve výsledku se u mě film pohybuje mezi čtyřmi a třemi hvězdami, ale za sympatické obsazení a mile podaný a jistým způsobem originálně pojatý příběh v hodnocení přidám. Snímek, jehož kouzlo tkví v uvěřitelných hereckých výkonech a v zobrazení stereotypní každodennosti, ve které se však dá i zamilovat. (24.02.2019)

Vzhledem k tomu, že In den Gängen postrádá výraznější příběhový oblouk a celý je sestaven z více či méně provázaných epizod, které se snaží zaujmout jakousi poezií všednosti, tak je vlastně velmi vstřícný vůči divákovi, jenž se může sám rozhodnout, jak film vnímat. Žádné z naznačených témat totiž nepřekřikuje jiné a film nemá žádnou zápornou postavu. Z výběru mezi sledováním skladníkova mikrovesmíru v generické sámošce, přesahovým vnímáním vykořeněných starších chlapů smetených pozdním kapitalismem či pozorováním sondy do šedivé reality světa za mantinely dálnice si vybírám to poslední. Kraj ohavných předměstských domků u rychlostních silnic mezi šedavými poli, parkovišti a logistickými sklady zde působí (navíc v kombinaci s tím, že film se odehrává v období podzim-zima) jako opravdu ta poslední štace všech zúčastněných, z nichž se již nelze vymanit jinam než kamsi do světa filmů Ulricha Siedla či Bély Tarra. (14.05.2019)

Nádherný, intimně originální příběh, která staví na jedinečnosti postav i prostředí ve kterým se příběh odehrává. Počáteční komediální scény s ještěrkama mě připoměli éru němých grotesek, tulák Charlie by si tady pošmák. Ovšem bylo by velkou chybu dávat filmu žánrovou škatulku, život jí taky nemá a tenhle svět ve světě měl v sobě, radost, bolest, osamění, lidskost, přátelství, tajemství a hlavně cit. Herci svým civilním, přirozeným hereckým projevem dali všem postavám velmi sympatickou existenci mezi regály. (23.10.2018)

Láska medzi regálmi boduje najmä svojou melancholickou atmosférou a u mňa aj tým, že som jej dal priestor tesne pred Vianocami a ono svojim spôsobom o vianočný film aj ide a tým pádom hodnotím v toto ročné obdobie vyššie. Je to síce príjemne, ale aj depresívne civilné, avšak s realistickosťou by som bol opatrnejší. Predsa len málo priebojný chlapík prejaví záujem o ženu, ktorá ho v podstate len ťahá za nohu, i keď nejde o nič zákerné, obom sa v skutočnosti ich životy do istej miery zlepšili. Christian ale svoj osobný život trochu nepochopiteľne redukuje iba na kolegov. Ak by bol ale aktívnejší, zase by sme tu nemali tú chytľavú melanchóliu. P.S. Franz Rogowski je nemecký Joaquin Phoenix. 70% (19.12.2023)

Nejvíc na škodu je prvoplánový český název evokující romantickou komedii. Ne že by se u filmu divák občas nezasmál a že by tam nebyla výrazná romantická linka, ale prvoplánový určitě není. Peter Kurth i Sandra Hüller jsou samozřejmě skvělí herci, o to těžší to měl nepříliš známý Franz Rogowski v roli málomluvného hlavního hrdiny, ale nakonec působí velmi přesvědčivě. Nahlédnutí do současného života obyčejných lidí v sousedském Sasku je civilní i poetické. (07.10.2018)