Tři veteráni

Často se především v těchto temných časech říká, že kdysi bylo líp. A platí to i o průměrných kvalitách českých pohádek, která ještě nějakých 20-40 let nazpátek přeci jen byla krapet jinde. Stačí si jen o Vánocích sednout, prolustrovat televizní katalog, zapnout ty největší pohádkové jistoty a nechat se unášet pocitem, že v případě těch největších pohádkových klenotů je věk skutečně pouze číslem. Tři veteráni jistoty jménem Ondřej Lipský budiž jedním příkladem ze všechny. Už původní pohádka Jana Wericha, která je součástí jeho Fimfára, se jak je u Wericha zvykem vysmívá lidským slabostem, těží ze slovního humoru a má to celé takový hořkosladký nádech, kdy Werichovi pohádky uměli často promluvit i do duše. Lipský poté Werichův příběh přenesl do filmové podoby spolu se Zdeňkem Svěrákem v jeho nejlepší formě a v roce 1983 mohla vzniknout pohádková legenda, která se i přes brzké 40. narozeniny nezvládla omrzet. Síla byla už v samotném castingu. Petr Čepek typově naprosto ideální na bouřliváka Bimbáce, Rudolf Hrušínský jako Pankrác se svým typickým neokázalým herectvím a Josef Somr jako nejrozumnější a nejméně konfliktní veterán Servác. Vedle titulních veteránů se poté pochopitelně nesmí zapomenout na bravurního Júliuse Satinského v roli krále Pikoly, Vidu Neuwirthovou v roli andělské mrchy Bosany, zábavného Milana Lasicu v roli celníka či samotného Zdeňka Svěráka v roli patolízalského ministra. Casting je u pohádek často jednou z těch největších disciplín a s tou se Tři veteráni popasovali skvěle. Jak je poté již u samotného Wericha zvykem, Tři veteráni na to jdou krapet jinak. Hlavními postavami jsou veteráni, kteří po válce neví co se sebou, na každém se zážitky z války podepsali po svém a jejich budoucnost nevypadá zrovna ideálně. Rázem ovšem dochází k sociálnímu experimentu a získání magických předmětů, kdy trojice veteránů rázem získává prakticky neomezenou moc. Jenže s velkou mocí by zákonitě měla dorazit i velká zodpovědnost, to ovšem nikdy není zárukou. Zde tak dochází k onomu posměchu průměrné lidské hlouposti, kritice malichernosti a sobectví a snaze o poučení o tom, že jsou na světě cennější věci nežli peníze a neomezená moc a všechno zlato se povinně netřpytí.  Tři veteráni měli štěstí v tom, že se sofistikované dílo šikovného autora dostalo do šikovných rukou Lipského a Svěráka. Lipský natočil mnoho památných českých filmů 20. století, Tři veteráni se přesto v konkurenci Tajemství hradu v Karpatech, Happy endu, Marečku, podejte mi pero! či Jáchyme, hoď ho do stroje zvládnou krásně vyjímat. Lipský byl schopný realizátor, který bravurní adaptovaný scénář (přidaná hodnota Werichově původnímu příběhu neuškodila) zvládl převést do solidní audiovizuální podoby a především se na to skutečně jde tak trochu jinak.  Tři veteráni jsou ostatně protagonisty celého příběhu a díky bravurnímu obsazení Čepka, Hrušínského a Somra je snadné jim fandit, morální čistota v nich zrovna nevládne. Hravá struktura vyprávění a fakt, že jde pohádka krapet proti klasickým pohádkovým pravidlům, to je neskutečně sympatické a Tři veteráni slouží jako důkaz tomu, že je velmi snadné Jana Wericha pokládat za nejlepšího českého tvůrce pohádek a Zdeňka Svěráka za nejlepšího českého scénáristu. Zdrojový materiál je ve filmové adaptaci obohacen o pár audiovizuálních bonusů, které se ani po povinné roční repríze nedokážou unavit. Je to primárně ta pohádka, která si dodnes i díky neskutečnému přesahu zvládne omotat kolem prstu nejen děti, ale i dospělé. Jedná se o ukázku zlatých časů, kdy pohádky nesázeli na infantilitu, ale skutečně chtěli dodat něco navíc. Právě časy Tří veteránů či srovnatelně kvalitních S čerty nejsou žerty ukazují, že v lečem bylo dříve skutečně lépe.  V době úmrtí 62-letý Oldřich Lipský zemřel při realizaci svého posledního filmu Velká filmová loupež, který za něj následně dokončil Zdeněk Podskalský. I díky tomuto faktu lze říci, že se v roce 1983 Lipský rozloučil na vrcholu a především dodal nezapomenutelný pohádkový milník, který nejen souboj se zubem času ustojí, ale dává mu navíc solidně na frak. „Nemít prachy – nevadí, nemít srdce – vadí, zažít krachy – nevadí, nedocenit Tři veterány– to vadí.... (16.10.2022) (méně) (více)