Zabil jsem Einsteina, pánové...

Bláznivá československá komedie, která mohla být zdrojem inspirace pro Návštěvníky.  Géniem, za kterým se cestuje je Albert Einstein a ne Adam Bernau.  Cestuje se na kratší vzdálenost z 1999 (tedy už minulost) do roku 1911. Místo Dagmar Patrasové je tu Jana Brejchová. Návštěvnicí jsou o něco lepší.  I když i zde je dost kvalitního vlídného humoru a scénáře. (15.02.2023)

Teroristické bomby dopadající na obydlené území mají jeden nepříjemný následek - ženám po nich rostou vousy. A protože to takto směřuje k totálnímu vyhynutí lidské rasy (kdo by se cicmal s vousatou ženskou, že ano), vymyslí profesor Moore (Jiří Sovák) v pravdě geniální plán. Strojem času se přemístí do minulosti, konkrétně do roku 1911, kde zajistí smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina. čímž znemožní v budoucnu jakékoliv vynálezy zakládající se na vědě o fyzice, tedy např. i samotné bomby. Jenže když se může něco zvrtnout, tak se to zákonitě zvrtne... Jako další ze série česko(slovenských) scifi filmů z druhé poloviny minulého století padla ruka na tento filmeček. Oproti nedávno viděnému Pane vy jste voda měl o řád zábavnější děj, ale na skvělé pozdější Což takhle dát si špenát nebo hodně podobný Zítra vstanu a opařím se čajem bohužel ani toto dílo Oldřicha Lipského nemá. Sic herecké obsazení velmi podobné jako v ostatních výše zmíněných filmech (= všichni tehdejší známí herci), ale zábava tentokrát kapku pokulhávala. I tak vzhledem k současné filmové tvorbě nadprůměr, ale v porovnání s tehdejším _jen_ průměr... (25.01.2013)

Vousaté ženy, kterým v práci zvoní alarmy na demonstrace, se odmítají pro muže holit, dokud ti nevynaleznou způsob, jakým o vousy definitivně přijít. A to i v případě, že se zrovna s nimi natáčí film, ke kterému přichází scénář přímo z OSN. Vedle toho si dělá Janžurka první (polariodové) selfie v dějinách filmu. No řekněte, že to nevypadá, jako upachtěná zápletka nějakého současného liberála se zánikem Římské říše v klopě, děsícího se, že mu emancipace sebere jeho nabytá privilegia. ___ Další z Lipskýho přepalů, kde se mu kamenem úrazu stala neschopnost uhlídat si rytmus u komedie, která dle scénáře měla stále gradovat. Jenomže pak je tam ten problém, že se to nesmí zasekávat na poselstvích o hrůze atomu, dlouhých striptýzech (leč uznávám, že nejsem cílovka, protože Brejchová je pro mě vizuálním ekvivalentem Moniky Babišové), špatně nasvícených přestřelkách a několika koncích. Navíc mi přišlo, že to proběhlo pod nějakýma dost tupýma korektorskýma nůžkama, které dávají tendenčně vyniknout větám jako "To máte v tom Princetonu divné způsoby!" namísto potenciálně dobrým vtipů. Každopádně filmům s Janžurkou se pod tři hvězdy nedává, protože ta ženská je prostě fantastický tele. (09.05.2022)

Klasický Oldřich Lipský. Co víc dodat?! Zabil jsem Einsteina, pánové ... nepatří mezi uplně nejlepší režiserovi filmy, ale to samozřejmě nevadí jelik Lipský prostě umí. Od natočení oběhlo téměř 40 let a přesto je Einstein hodně svižnou komedií. I na dobu vzniku snad docela odvážnou co se týče ukazování ženské nahoty. Co mi ale hodně nesedlo byla vousovatost žen a prsatost mužů v budoucnosti. (26.12.2007)

Sci-fi frašky Miloše Macourka /Pane, vy jste vdova, Čtyři vraždy stačí, drahoušku/ prostě nejsou má krevní skupina. Jsou originální, ale současně překombinované a na můj vkus zcela bez myšlenky. Takhle jsem vnímal i Einsteina, který u mě naštěstí boduje o stupínek výš díky zasazení do posledních let c. a k. monarchie. Začalo to před úvodními titulkami strašně dlhou trapárnou (WTF 1: ženám rastou díky Einsteinově teorie relativity vousy! :o)) bohatou sci-fi dekorací, bohužel zbytečně přehrávajícími výkony ze strany herců (zejména Josefa Kemra a věčně šaškujícího Jiřího Sováka) za každou cenu snažících se udělat co nejbláznivější komedii. Nicméně poté střet daleké technické budoucnosti s nedávnou historií, problém známých faktů a mýtů v rozporu s neznámými zamlčanými detaily podaný velice hranou formou - toť oceňuju. Máme k tomu naštěstí krásnou kostýmní a výtvarní výpravu, Petra Čepka v roli mladého Einsteina, krásnou Janu Brejchovou jako stvořenou nejen pro psychologická dramata, ale i podobné bláznivé veselohry /Slečna Golem/, rovněž nádhernou muziku Vlastimila Hály, vtipné dialogy a hlášky (,,Takže za tři roky a dva měsíce vypukne světová válka, čau!") nebo nápad se samooblužným kočárem,... Vypadalo to místy dokonce na silné čtyři hvězdičky, snesl bych i ten druhý návrat do minulosti, byť se už nezaobešel bez ujeté šaškárny se spoustou mrtvol všeho druhu a bláznivý Sovák nám tady létal s pistolema po obloze. Jenže to by nebyl Macourek, aby každým dalším zvratem nepřekombinovával děj víc a víc a nedotáhl zpátky do trapárny (WTF 2: bez Einsteinovy teorie muži mluví ženským hlasem! :o)), kterou nejsem schopen ztrávit. Škoda, mohl vzniknout opravdu skvělý film, vznikla ale nevyrovnaná a překombinovaná sci-fi šaráda. Pro potvrzení svých dojmů musím napsat, že všechen děj jsem (zhruba) pořádně pochopil až s odstupem času po více zhlédnutích. 60% (08.02.2017)