Reklama

Reklama

Proxima

  • Francie Proxima (více)
Trailer 1

VOD (1)

Obsahy(1)

Astronautka Sarah (Eva Green) se připravuje na roční pobyt na oběžné dráze. Jako jediná žena ve vesmírné misi „Proxima" podstupuje psychicky a fyzicky náročný trénink, zatímco pečuje o svou milovanou sedmiletou dcerku Stellu. Perfekcionistka Sarah se snaží v práci podávat stoprocentní a soustředěný výkon, s blížícím se odloučením je to však čím dál složitější. Strhující příběh matky a dcery má navzdory netradičnímu prostředí univerzální téma: hledání rovnováhy mezi osobními sny a rodičovskou láskou. (Aerofilms)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (127)

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Na filmu je velice znát ženská režisérská ruka a vzhledem k problematice odloučení mezi matkou a dcerou je to jednoznačně dobře. Na druhou stranu je to možná až příliš obyčejně napsané a natočené, byť herecky přesné a až na závěrečný "útěk" i nebývale realistické. Zejména, co se reálných lokací týče. Zajímavá je i snaha o naprosto minimální počet vizuálních efektů. Syrové atmosféře to jen prospívá. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Je málo filmů, které pojímají práci astronautů zcela realisticky, nikoli jako sci-fi. Tohle drama filmaři natočili ve výcvikovém středisku ESA v Kolíně nad Rýnem, Hvězdném městečku u Moskvy a na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Zcela přirozeně se v něm hovoří francouzsky, německy, anglicky i rusky. Ale hlavní je filmový vztah mezi matkou (Eva Green) a dcerou (Zélie Boulant), na kterém ostatně celá tíže filmu leží. Tenhle film je totiž o tom, že žena, která na rok opustí vlastní dítě, nemusí být špatnou matkou. Jestli se vám to zdá málo, není to film pro vás. (Noční opuštění karantény v Bajkonuru beru jako uměleckou licenci a nehodlám kvůli němu snižovat hodnocení.) ()

Reklama

Aljak 

všechny recenze uživatele

Aj keď nie som zrovna fanúšik vesmírnych filmov, toto vyzeralo celkom zaujímavo - teda aspoň podľa popisu a herečke v hlavnej úlohe. Námetovo to bolo zaujímavé, aj keď relatívne priamočiare a bez žiadneho výrazného dejového vývoju. Proste, film o žene, ktorá sa chystala do vesmíru, a jej dcére, ktorej sa toto odlúčenie moc nepozdáva. Vzhľadom na to som očakával oveľa väčší psychologicko-emocionálny rozmer, ale toho som sa akosi nedočkal. Pozerať sa na to dalo, ale čakal som viac... 2* ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Proxima sice ilustruje něco z náročných fyzických příprav, přervávaných rodinných vztahů a tmelení týmu, čili z toho všeho, co tak bohorovně odignorovali a popřeli v Gravitaci, kde o sobě astronauti na společné misi uvnitř jedné lodi nevěděli víc než náhodní známí na jednu noc, ale i tohle je jen pohádkově naleštěný a načančaný film o tom, jak se stačí snažit a vydržet a všechny - i ty největší - sny se vyplní, i holčičkám. Všemožné komplikace samy mizí a všechno jde nakonec všem hladce jako po másle, všichni jsou báječní a skvělí klaďasové, pot jim zásadně sluší, vymknuté kotníky stačí zatajit a ony se samy potichu zase vemknou, nehojící se a stále bolavější infekce nikoho nevzrušuje a zapomenutá někde stranou v poslední den asi otráveně vyšumí, z machistického kolegy se vyklube největší správňák, dyslektická, dyskalkulická a dysortografická dcera jako zázrakem v nové náročnější škole po jakože horším rozjezdu a ještě bez mámy všechno báječně zvládá a navrch si k tomu stihne najít kamarády, naučit se bruslit a jezdit na kole a nerozhází ji ani ruka v sádře, ženská, která denně běhá 15 km a absolvuje ve dne v noci nejnáročnější fyzické tréninky, má ve sprše celé tělo hebké, vláčné a bílé jako porcelánová panenka, bez jediného vyrýsovanějšího svalu, bez jediné otlačeniny, modřiny nebo šrámu ze všech těch fyzických masakrů, bývalý manžel, který je v úvodu představen jako laxní týpek, se najednou chová jako ten nejzodpovědnější, nejchápavější a nejlepší chlap a táta pod sluncem, dva týdny v předodletové karanténě se snadno vynahradí pomatláním lahvičkou Betadine, všichni jsou fotogeničtí a cool a empatičtí a navzájem jim na sobě záleží - všem na všech, do poslední uklízečky, takže prostě nikdo nic nezkazí a všechno je pořád jenom lepší a lepší, až je to pak úplně nejlepší a supermatka odlétá s úsměvem od usmívající se superdcery ke hvězdám a zkrátka: vydržte, noste mejkap i do skafandru, konverzujte s úsměvem plynně ve čtyřech jazycích o poezii a nic se nepodělá, co bylo podělané, se spraví, ani nebudete vědět jak, a všechno bude fááájn. ***** Ještě bych to nějak skousla, i diváci filmů á la "Bejby nebude sedět v koutě" mají nárok na příběh o kosmonautce, ale dopálily mě ty autentické historické snímky ženských astronautek, co si od dětí odskakovaly do vesmíru v průběhu minulých desetiletí, jimiž jsou proloženy závěrečné titulky - těmi totiž Proxima vstupuje do úplně jiné disciplíny společenské kritiky reálného světa. *** Dokud to byl jen melodramatický naivní kýč o tom, jak umanuté děvče vlastní snahou dokáže, co si usmyslí, a svět mu půjde na ruku, dalo se nad tím mávnout rukou, prostě jenom nejsem cílová skupina. Ale film, který takto (pozor, sarkasmus) nemilosrdně odhaluje krutou pravdu o exkluzivních trablech astronautek ve službě světu, je ignorantskou fackou do tváře všech rodičů bez podobných privilegií, opouštějících své děti na mnohem déle než jeden rok, protože je potřebují uživit, všech migrantů za prací, klimatických a válečných uprchlíků, samoživitelů bez vzdělání a zázemí, lidí, kteří odcházejí od svých dětí třeba i na většinu jejich dětského života a dospívání a posílají z ciziny jen obálky s penězi - aniž by si mohli vybírat? Zdaleka nejen otcové, ale houfně i matky odjíždějí třít bídu a prodávat své životy v ponižujících agenturních zaměstnáních, v živoření po ubytovnách ve vzdálených státech s vyšším ekonomickým statutem, mnohdy i na jiném kontinentě (třeba takoví Vietnamci v Babišových otrokářských drůbežárnách a ohavných ubytovnách, Ukrajinci v našich či německých nemocnicích, v západních uklízecích a pečovatelských firmách, dělníci, skladníci, prodavačky, přidavači atd. etc.)? Co váleční migranti, kteří své děti posílají nezajištěné do neznáma pro špetku naděje, že nepřijdou alespoň o zdraví nebo o život, když už přicházejí o všechno ostatní? A tak dál a tak dál. - Za mě je Proxima zkrátka především velice snobský a povrchní počin, po formální i obsahové stránce štítivě vydezinfikovaný a anestetický, a vlastně ve mně svou ignorancí komplexního reálného světa a opovrhováním hlubšími souvislostmi vyvolává jen stud. *~ () (méně) (více)

sedm.1 

všechny recenze uživatele

Opravdu upřímně rád si sem tam, jednou za čas, dám nějakou tu pořádnou, poctivou ártovku, jenže upřímně, co je moc, to je moc, a toto komorní drama na mě bylo v tomto ohledu už vážně příliš a já si ho nedokázal ani trochu užít. Vlastně krom jako vždy fantastické a uhrančivé modly Evy Green, která se tu navíc jako bonus opět příliš nestyděla, tu už totiž nemám ani co hodnotit ještě pozitivně. Snad možná ještě působivost syrové atmosféry by se dala označit za fungující, ale jinak je to vážně trápení. Především zápletka, jestli se dá ovšem tímto termínem to, co se zde odehrává, vůbec označit, je zatraceně prořídlá, až prázdná, bez jakéhokoli tempa, nápadu a hlavně zaujetí, přičemž tu je divák po celou dobu v podstatě jen svědkem trápení se hlavní hrdinky nad odloučením se na delší dobu od své malé dcery, což projevuje dlouhými, tichými pohledy, případně nedůmyslnými dialogovými frázemi, prostě vážně bída, ke které pak přispěl i fakt, že tu vůbec nefungovali emoce, které tu ovšem měly poměrně zásadní funkci, jenže něco tak odměřeně zpracovaného jsem v tomto ohledu již dlouho neviděl. Závěr tomu pak dal už jen korunu, nepřesvědčivý, chladný a bezduchý. Veškeré postavy jinak působily nezajímavě a nevýrazně, takže já prostě z tohoto snímku nemám opravdu ani trochu dobré pocity, proto to nízké hodnocení, nicméně bych určitě rád i dodal, že odrazovat od tohoto filmu ale nechci, jelikož své kvality jistě má, jen já prostě nejsem úplně ta nejvhodnější cílová skupina. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (5)

  • Kočka se ve filmu jmenuje Laika. Stejné jméno měla i fena, první živý tvor z planety Země, který se dostal na oběžnou dráhu. (Brainstorm)
  • Některé scény byly natočeny ve skutečném centru pro vesmírný výcvik – a sice v European Astronaut Centre, které se nachází nedaleko Kolína nad Rýnem v Německu. (Stanislaus)

Reklama

Reklama