Bratrstvo

Sovětská válka v Afghánistánu tak trochu jinak. Čekal jsem zoufalé boje do posledního soudruha a mocné záchvaty patriotismu a dostal jsem pohled na lidi bez budoucnosti, které poslali do války, jíž nerozumí, a kteří se mají vrátit do země, jež se k nim příliš nezná. Místo hrdinného boje za vlast a stranu se tedy spíše šmelilo a já se nemůžu zbavit pocitu, že se film tvůrcům hodně povedl. (08.03.2020)

,,BUĎ ZASTŘELÍŠ TY JEHO, NEBO ON TEBE...“   To bylo tenkrát, když Rus dostal nápad, že udělá pořádek v Afghanistánu (a pak se po něm opičil Američan…). Těsně před stažením vojsk padl do zajetí generálův syn. Rozkaz zněl jasně… Takhle to tam prej chodilo. Sledujeme zobáky po boku mazáků, domorodce, pro který je válka jen kšeft, roli KGB a taky příběh o tom, že s podvodníky a zradci se zachází nemilosrdně… Víc než o akci jde o takovou krátkou souhrnnou zprávu, s troškou toho morálního zamyšlení, jakože armáda není pro všechny…     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chleba, vodku a cigára. Víc nepotřebuju… (kromě Afghání). 2.) Přemejším, kde sehnat RPG.  ///  Thx za titule „jahrja“.              PŘÍBĚH ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  * (27.11.2021)

Bůh. Vlastenectví. Podpora rodné vlasti. Těžko se jde do války, když vám místo tohoto dají jen zbraň.. Doba agónie Sovětského svazu a v ní triviální dějový oblouk se zajetím pilota a očekávanou dohrou pomsty, na který se nabalila forma zmaru, chaosu a nevyzpytatelnosti válečného konfliktu. Strach z boje, nebo návratu domů, pokoutné kšeftování, zločiny proti lidskosti a při blížícím se konci marné hledání smyslu toho všeho. Dalo se čekat, že Státní duma z toho návalu sebereflexe nebude skákat nadšením.. (26.12.2020)

Kašlete na žvásty od Cinemaxu v obsahu, leda odradí, o osvobozování nějakého generálova syna jde ve filmu až ve druhé řadě. V té první máte unikátní možnost podívat se přímo do válečné první linie, na život sovětských vojáků v boji s dušmany i mimo boj a zažít téměř na vlastní kůži realitu okupovaného Afghánistánu. Co na tom, že afghánské hory a vesnice jsou suplovány dagestánskými exteriéry, že mudžáhidi mají často falešné vousy a jsou do paštunštiny nebo tádžičtiny nebo čeho dabovaní, nebo že důstojník KGB je prezentovaný jako jemnocitný humanistický chlápek s dobráckýma očima a nepředpisovým účesem; byl jsem tak vtažený do děje, že jsem si ani na chcáč neodskočil. A to kameramanské hovado se skákající ruční kamerou? No rozstřelit ho RPGčkem, samozřejmě. Ale výjimečně kvůli tomu nehodlám snížit hodnocení. (12.01.2021)

Sním či bdím? Je to sen? Letos ze Sajůzu druhý vojnobiják, kterým nejsem znechucen? Ale teď už jinde jsme, je to jiná válka. Takže žádné kolony plechových kočkovitých šelem, ale z děr lezoucí dušmani s RPGčky a Stingery a nejlepší globální reklama na fenomenální Kalašnikovův ruční mlýnek na maso a zejména jako u Rževa podobně nemilosrdné vykreslení charakterů v řadách Krasnoj armiji, tj. značná dávka cynismu a naopak minimum gerojství, mávání rudým praporem a démonizace mudžahedínů. Je až k nepochopení, jak něco takového prošlo kremelskou cenzurou. Asi byl car Vladimír zrovna někde na summitu nebo tak něco. Nebýt to občas mírně utahané, asi bych po zhlédnutí vyprázdnil magazín, ovšem i tak celkem slušné čtyři na komoru. (30.12.2020)