Psí ostrov

"Dogu, notu petu!" Neskutočná animácia a vizuálna stránka, z ktorej by sa dalo vyprintscreenovať aj 100 wallpaperov, geniálny dabing (aj keď mi chýbal Owen Wilson!), japončina up to 11, tradične čarovný Desplatov soundtrack, bohovský timing gagov a všadeprítomná andersonovská absurdita - Isle of Dogs sa bez problémov môže zaradiť medzi najlepšie filmy Wesa Andersona. (11.05.2018)

"To ti poviem, až keď sa lepšie spoznáme." - "Hm. To znie fér." Od Wesa Andersona milujem Život pod vodou a ani Darjeeling s ručením obmedzeným nie je zlý, ale inak som s jeho zvláštnou tvorbou dávno stratil kontakt a nevyhľadávam ju, lebo viem, že je natoľko osobitá, až mi nevyhovuje (s výnimkou spomenutých snímok). Wesov filmový jazyk je svojím spôsobom geniálny, ale proste naň musíte mať chuť/povahu. A to ja nemám. Na Psí ostrov som sa však celkom tešil, pretože mám rád psov. A nakoniec je to fajn, tak na 60 - 70%. Postavy jednotlivých psov sú super, ale hlavné slovo má v podstate len jeden a ostatní sú štatisti, ktorí od polovice nie sú pre dej takmer vôbec dôležití, čo je veľká škoda. Má to momenty, scény, pesničky a nápady, ktoré sú skvelé, vtipné, dojemné, skrátka báječné. Celé je to však... nuž... svojrázne. Ak máte radi Wesov štýl, prídete si určite na svoje, ale ja som čakal predsa len niečo troška iné (lepšie?). Určite to nie je detský/rodinný film, niektoré zábery sú hodné výbornej nočnej mory. (27.07.2018)

Wes Anderson se zřejmě našel v tom, jak natočil Grandhotel Budapešť. Psí ostrov se totiž nese v úplně totožném duchu. To, co Wes ve svých filmech dříve jen naznačoval, má dnes absolutní obraz. Absurdnost postav, miliarda nejen popkulturních nápadů, v tomto případě umocněné o animovaný motiv, střih, omezený pohyb kamerou...to všechno je dnes Wes Anderson a nejednou krát jsem si říkal, jak moc je tento film Grandhotelu podobný. Nicméně i přesto jiný. Občas mi totiž přijde, že se tu Wes ztratil ve svých uměleckých motivech. Občas je to tak strašně ulítlý a tak za hranou, že film vlastně ztrácí zábavnost a vtip. To ale jen občas. V celkovém vyznění se pořád jedná o hodně vydařený kousek. (21.12.2018)

Sorry, ale nelíbilo se mi to. Asi jsem jediný, ale mám pocit, že se Anderson tak urputně snažil o to aby to vypadalo jinak než cokoli jiného, ale na vše ostatní se vykašlal. Hlavně na příběhu je to znát - je zde na pozadí tolik prvků, co přímo vyžadují více rozvést (totalita, psí chřipka, rozdělení psů na ostrově), ale na ty se tady kašle, zůstanou jen na pozadí a příběh je primárně jen o klukovi (který mi btw byl strašně nesympatický, za celý film má stále jen jeden výraz a sem tam se ještě zazubí, což vypadá strašně), co hledá svého ztraceného psa. Proč ne, ale ve srovnání s tím, co je zde jen lehce nakousnuto, je to naprosto nevyužité a nenápadité. Ano, forma překvapuje neustále, ať už neustálým nepřímým prolamováním čtvrté stěny, tak zabíráním postav zblízka tak, aby hlavou vždy byly jen na levé nebo jen na pravé straně kamery. Ale obsah je slabý, trestuhodně nevyužitý a všechny své možné originální nápady zahazuje. Tohle bych od někoho takového, jako je Anderson, nikdy nečekal. A hned na začátku se objeví hned pár zajímavých myšlenek, se kterými kdyby se pracovalo, tak ten film má nějakou hloubku, ale nakonec skončíme jen u "pes je přítel člověka" - což je myšlenka, která by z toho nejspíš vyplynula tak jako tak. Postavy jsou šablonovité, skoro vždy buď strašně hodné (kluk, aktivisté, doktor), nebo strašné zlé (starosta, jeho (asi) poradce) a jediný, kdo má nějaký charakter, je Šéf. Jinak nikdo. Hodně se mi na tom filmu líbila hudba a zpočátku tam bylo i dost humorných scén, u kterých jsem věřil, že ten film nakonec zachrání, bohužel ve druhé polovině ten humor začal být strašně trapný (hlavně u skluzavky a objednání čokoládového mléka...), takže i po téhle stránce došlo k úpadku. A kazí to i přeplácané finále a fakt, že nechápu, proč se to celé odehrává v Japonsku. To Andersona fascinuje nebo co? Kvůli všem těm mínusům mě ten film nudil, celkem otravoval a právě proto se mi nelíbil. A to proti Andersonovi nic nemám a tři jeho filmy se mi líbily (Bottle Rocket, Rushmore, Život pod vodou), ale obávám se, že ty jeho modernější filmy nebudou nic pro mě. Ještě jsem teda neviděl Grandhotel Budapešť, ale upřímně po všech těch zklamáních z novějších Andersonových filmů ani nevím, jestli ten film vidět chci... 2* (22.12.2020)

Psí ostrov je nápaditou a hravou zábavou pro celou rodinu, která v sobě DNA Wese Andersona jednoduše nezapře. Rozmanitý ansámbl hereckých propůjčujících hlasy psím hrdinům a jedno nezaměnitelné dobrodružství za záchranou nejlepšího přítele člověka. Fantasitcký pan Lišák zůstal sice nepřekonán, i tak se ale jedná o další vydařený kousek který si nebudete chtít nechat ujít. Škoda jen, že film je silnější v dílčích momentech než jako jeden celistvý příběh. [70%] (11.05.2018)