Climax

Vlastně platí to samé co u Trierova Jacka - generické dvě hodiny s režisérem, který ztratil jakoukoliv možnost šokovat nebo překvapit, protože v tomhle ohledu už nemá kam svoje dílo vystupňovat od svých minulých věcí. Jenže zatímco dvě hodiny s Trierem strávím rád, Noe mě neskonale nudí. Debie občas udělá něco pěkného s kamerou, potud dobrý, ale z Trierova tlachání si pořád vezmu dost vtipu a zábavy, tady jen čekám, až to uteče. (20.02.2019)

Noé tančí extra hříšný tanec a s jeho pomocí zvládá docela dlouho hypnotizovat a fascinovat. Jenže při stonásobně natažených dialozích už se dostavil pocit, že někdo natahuje mě. A to v tu chvíli ještě nebyla na programu očekávaná salva samoúčelného násilí a otravných machrovinek za doprovodu tolika kamerových veletočů, že jsem se tomu, jak se sveřepý režisér odmítá už takových let pohnout z místa alespoň o píď, musel skoro smát. A vůči podobně vystavěným bobříkům divácké zdatnosti jsem trpělivost už ztratil. (31.10.2018)

Hodně se mi to líbilo, byť ne bezvýhradně. Vadil mi ten zdlouhavý úvod s nesnesitelně banálními interview se všemi protagonisty, nesedla mi tam ta Angie na konci (Stouny jsem nikdy moc nemusel a tato jejich notoricky ohraná skladba na mě v kontextu jinak bezchybného soundtracku působila jako pěst na oko) a konečně mi občas vadila chaotická kamera, která mi bránila vnímat, co se vlastně děje na scéně. Jinak za mě ale velké nadšení - ten film má strašně zajímavý výběr herců, ta dlouhá taneční scéna je naprosto geniální, dokonalá hudební a obrazová stránka je kapitola sama o sobě, a celkově jsem v kině u Climaxu prožíval pocit, že jsem takový film asi nikdy neviděl. Takže už jen za tu velkou porci filmařské invence palec nahoru. UPDATE 18. 2. 2019 - Na druhé zhlédnutí v telce byl můj dojem výrazně vlažnější. V kině si člověk aspoň užije pořádně nahlas tu hudbu (plus samozřejmě efekt velkého plátna) - v telce toto odpadá, a zůstane jen hodně divný úvod s TV interviews, následovaný slušnou (rozhodně však ne "geniální") taneční scénou bez jediného střihu, a desítkami dalších minut, zaplněných jalovým žvaněním a více či méně uvěřitelnými excesy, u nichž jsem už nějak nenacházel důvod, proč chtít něco takového vidět. Ty občasné mezititulky v obraze s jakýmisi kvazimoudry jsou pak jen iritujícím detailem navrch. Myslím, že v telce ten film vůbec nefunguje, a nově by se mi už asi nelíbil ani v kině. (02.11.2018)

Půlka filmu se sestávala z tancování a především z dialogů, jejichž stěžejním tématem byl sex. Nepamatuju si, kdy jsem naposledy viděl něco tak otravného a měl jsem sto chutí to vypnout. Pak se film překulil do psychotického násilí s celkem solidním zvukovým podkladem, kdy hrála prim tuc-tuc muzika a dětský křik. To se mi líbilo. Jenže pak se zase zbláznila kamera, na povrch vylezl protivný vizuál a všechno dobré bylo pryč. Ani Boutellka mě nepotěšila. Souhlasím s tím, že se jedná o Noého nejlepší film, ale pořád je to dost mizerná záležitost. 30% (03.02.2019)

Dejte si trailer. Nemystifikuje. Řekne vám, co od filmu přesně čekat. Nóem políbení mohou jít naslepo. Climax je příběhově ještě víc strohý než režisérovy ostatní kusy a v daných momentech může připomínat pouhé kinematografické cvičení. Pokud ale jdete na až místy nevolnost vyvolávající audiovizuální kolotoč a ne na scénáristický skvost, budete spokojeni. Ze zvukového a obrazového hlediska Climax totiž do diváka buší brutálně. Podobně intenzivní filmový trip letos nenajdete. Celá recenze zde. (17.11.2018)