Rambo: Poslední krev

Stallone svěřil režii někomu, kdo zatim natočil jenom Moje letní prázdniny? To byla chyba, protože k Pekelný čtyřce to má na míle daleko. I těch osudných 15 minut, kdy konečně začnou lítat údy, je tak nějak bez šťávy a ani je nemám chuť vidět znova. Zkrátka, jak tu někdo trefně pznamenal - takoví lepší seagalovka. Samozřejmě Seagal netrhá hlavy. 3,5* (20.12.2019)

Tak nějak se dalo předpokládat, že série bude končit Johnem, sedícím na zápraží své arizonské farmy v houpacím křesle. Otázkou bylo v jakém stavu.. Stalo se nevyhnutelné a já mám několik výtek. Rambo už není Rambo, je to jen opuchlý, v sentimentu se topící Stallone, jak ho známe z poslední dekády Expendables a Plánů útěku. Jeho kultovní postavě už dávno uplynul ideologický čas. Ta postava je dinosaurus, na kterého se pěkně dívá leda na starých obrázcích. Vyhynul. Zatímco první supernudná třetina tupých frází je jak ze špatné mexické telenovely, druhá ve stylu 4 dnů pana Neesona chystá při své úporné klišovitosti půdu pro závěrečnou odplatu. Při ní by se sice hodně přiučil Vilda Kojot, ale to nic nemění na tom, že byla notně uspěchaná a svým až groteskním násilím působila samoúčelně. Kvůli prvním dvou výtkám na mě už nezafungovaly ani nostalgicky laděné závěrečné titulky a já si s ohlédnutím za sérií začal pohrávat s kacířskou myšlenkou, že to Kotcheff mohl tenkrát ukončit dle Morrellovy knižní předlohy.. (04.12.2019)

Rambo se v posledních dvou dílech změnil a je to pochopitelné, protože ruku v ruce s tím se změnil i Stallone. Zatímco první tři díly ukazují Ramba jako v podstatě dobráka zahnaného do úzkých, kterého politický systém a předsudky ostatních lidí donutí bojovat o přežití, poslední dva díly odkazují velmi dobře na aktuální problematiku v současném světě a neschopnost ji systematicky řešit dostatečně efektivně. A je jedno jestli jsou to války kmenů v Barmě, či lovení děvenek na prostituci v Mexiku. Oboje je a bylo více či méně aktuální a Stallone i Grunberg se drží vlastně v totožných intencích a mantinelech. Poslední díl je tedy pořád ta relativně temná, surová masírka, jen z džungle přírody, se přemisťuje do džungle města. Výstup a jakési poselství stejné. A je tam, jen je potřeba ho v tom kliše, které je kolem zahlédnout. Protože ano, nějak se na to jádro musí naroubovat ten jednoduchý příběh pomsty, aby to vůbec mohlo jít do kin a bylo to alespoň trochu přitažlivé pro ty diváky, kteří v tom vidí jen ty okrajové atributy explicitního násilí, cool zbraní a ikonického hrdiny. Výtky že to už není tak úplně ono - není to ono, pokud se to porovnává s původními filmy, které byly zaměřené úplně jinak a definovaly akční osmdesátky. Je potřeba brát v potaz, že tohle je pořád v jádru ten stejný hrdina, jen žije v jiné době, v jiném světě. Nedosahuje to vysooktanových jatek předešlého dílu, ale tu melancholickou první polovinu beru stejně dobře, jako tu druhou u řezníka na dvorku. (23.09.2019)

Bojlerový poplach! Děda Rambo má třiasedmdesát, rozumbradičtí kokůtci!!! Poslat jej v tomhle věku do džungle, zkornatí a zcepení u první liány. A tak už na to jebe, hraje bingo na ranči, občas si skákne na koni do Kauflandu, láduje se Geriavitem a práškama proti PTS, úsečnými a krutohustě sofistikovanými životními moudry mentoruje adoptovanou přičmoudlou barbínu a jen místo luštění sudoku si sem tam vykope nějaký ten tunel, aby si udržel tu jasnozřivou cerebrální pasivitu, nabytou léty akademického gumování a erudovanou anihilací rozličných ťamanů. Prostě klídek a pohoda jako tesání Budhova pupku do střech thajských chrámů nebo chytání kober pro farmaceukokotické účely u hranic s projuntovanou Barmou. Ty ale jako obvykle vydrží to jen do té doby, než začne mít náš bojový geront drobné neshody s hispánským Jendou Sněhem a jeho bratrem Dežem, kteří se svévolně rozhodli zasvětit záškodníkovu schovanku do tajů zneužívání psychotropních látek a vyškolit ji, jak si pořádně zapíchat, načež si střihli s penzistou cigánskou férovku v malebných zákoutích naprosto bezpečných mexických slumů. No a dráždit nejtraumatizovanějšího a nejsmrtonosnějšího důchodce světa není až tak moc dobrý nápad. Tudíž následuje trocha štolování, trocha svařování, trocha bagrování, trocha ostření kůlů, trocha broušení čepelí a trocha tunění luků, načež spravedlivě rozlícený fosil vysadí všechny tišící tabletky, popadne poslední dech, svůj třiceticentimetrový žabikuch a začne vyrábět cigánskou sekanou … A je z toho nadmíru důstojné, solidně natočené a kůl jaxviňa rozloučení s legendou a vinné potěšení, korunované jedním z nejdynamičtějších a nejbrutálnějších masových vyhlazování gangbangerů nasraným osamělým pomstychtivcem za posledních 124 let. Takže heterosexuální fanoušci s úsměvem ukáží prostředník těm pár zdejším artovým tlučhubovským teplometům, co si mysleli, že jdou na Rambo Fontánu, dle kterých standardní koncept všech dílů „Rambo relaxuje a chce mír – Někdo Ramba nasere – Rambo je anihiluje“ náhle postrádá erudici Cuntových postulátů, nádech antické tragédie, profundální psychologickou interpretaci charakterů, logiku, výpravu, děj, rákosníky a blábláblá, a co by nejradši nahnali sedmdesátiletého dědka lítat po pralese a gerontoguerrilovat, načež si naprosto beze strachu skáknou do kina vyhonit. (24.09.2019)

Je tu "Rambo V: Last Blood"!!! No tak si to teda zosumarizujme. Začalo sa to (kultovým filmom) v roku 1982, keď prišiel John Rambo, veterán vojny vo Vietname, navštíviť svojho bývalého spolubojovníka do malého amerického mesta, kde sa dostal do konfliktu s miestnym šerifom. V druhej (hodne podarenej) časti sa Rambo vrátil späť do Vietnamu oslobodiť niekoľko amerických zajatcov. V treťom (najslabšom) pokračovaní pomáhal afgánskym talibancom. Jeho štvrté (najbombastickejšie) vojnové dobrodružstvo sa odohráva v Barme. No a v piatom diely s názvom "Rambo: Posledná krv" si to rozdal s neľútostnou mexickou mafiou, ktorá uniesla sedemnásť ročnú Gabrielu, na ktorej Rambovi moc záleží. Hoci je už John Rambo v dôchodcovskom veku, stále má v sebe brutalitu, priamočiarosť a akcieschopnosť dobre vycvičeného a mnohými bojmi zoceleného special force vojaka. ***** (15.07.2022)