Bestie musí zemřít

Zpočátku mě vystrašilo, že to bude jen další z řady detektivek s "holmesovým" narativem, tedy jeden všehoschopný vyšetřovatel celou dobu mluví s podezřelými a je podstatnější než podezřelí, což je přesně ten typ detektivek, který mě pro svoje příliš klasické schéma moc nebaví, ale jak došlo na retrospektivu a příliš rychlé odhalení vraha, bylo mi jasné, že to bude mít vedení úplně jiné. Podstatní jsou skutečně podezřelí, skoro všichni terorizování bohatým mužem, který je na všechny vyloženě hnusný a celé to pojednání na pozadí o tom, kde končí člověk a začíná bestie má něco do sebe, i když v kontextu doby vzniku je jasné, že to víc psychologické, než je, nebude. Podstatné ale je, že si mě to po zbytek filmu dokázalo získat, nevadilo mi ani trošku přehnaně výraznější herectví (které se od národu nejslavnějších telenovel dá čekat) a potěšila mě skvělá řemeslná stránka, díky jejíž propracovaností by se, aspoň na základě tohohle filmu, Barreto mezi předními režiséry té doby neztratil. 4* (18.06.2024)

A predsa to napokon poviem i na plné ústa: O rovný stupeň viac mi konkrétne sadol francúzsky remake, ako povedzme zrovna tento argentínsky originál so sentimentálnymi a melodramatickými prvkami v rámci celkovej štylizácie, no i napriek tomu majú obidva tieto tituly niečo podstatného do seba, čo si musí pozrieť divák na dvakrát, aby to následne vedel poriadne pochopiť → expresionistické ladenie tohto titulu síce neustále zvyšovalo jeho umeleckú hodnotu, ale zase na druhej strane ho rovnako zhadzovalo i to, že trebárs taká postava Lindy Lawsonovej v podaní argentínskej predstaviteľky a producentky - Laury Hidalgovej; sa nielenže trošku prehrávala, ale zároveň som v jej hereckom prejave postrehol i akúsi "afektovanosť," čo v podstate ešte umocňoval ďalší fakt v tom zmysle, že L. Hidalgová mi neuveriteľne svojou fyziognómiou pripomínala »hollywoodsky mix« h e r e č i e k ← klasického Hollywoodu - typov: Lindy Darnellovej, Pauletty Goddardovej či Jennifer Jonesovej atď; čo sa naopak týkalo spracovania, tak to sa podľa mňa zvyčajne správalo podľa »hollywoodskej šablóny,« strašne sa tým chcelo zapáčiť - akýmsi západným ideá[lo]m. • Schválne, pozrite si o pár riadkov vyššie, spomínané diela v obidvoch variáciách [a dajte mi potom poprípade vedieť] s tým, že vôbec nebudete banovať, pretože ústredný antagonista - Jorge Rattery [Guillermo Battaglia], sa správal, ako nejaká, odpudivá krysa [totižto svoju priamu charakterizáciu mal už zahrnutú vo svojom príznačnom priezvisku], i keď zas jeho nasledovník v podaní Jeana Yanneho, ktorý teda bol minimálne i o chlp odpudivejším s tým, že mi taktiež ani príliš extra nesadol - hlavný protagonista - Frank Carter/Félix Lane [Narciso Ibáñez Menta + scenárista daného filmu]; a tak výsledné skóre je z môjho uhla pohľadu také nerozhodné, „ani z voza ani na voz,” ako by mala forma miernejšiu prevahu nad obsahom... PS : A značnou nevýhodou bolo najmä azda i to, že titul stihol vyčerpať všetky svoje tromfy hneď v úvode - chýbal mi väčší moment prekvapenia - úplne zbytočné s p o i l e r y od samotného autora v podobe R. V. Barrota. PS 2 : A o samotný 'skon' si spisovateľov syn[ček], mimochodom doslova koledoval..., nechcem ale nijako zvlášť zachádzať do akýchkoľvek spoilerov! → asi toľko z mojej strany na úplný záver; „Howgh, dohovoril som.” (15.06.2024)

Když Vám někdo zabije dítě, nemůže se nikdo divit, že.... Tento argentinský snímek má hodně silný příběh a i velmi silné zpracování (viz zejména scéna s halucinacemi po objevení mrtvého dítěte). Zaujalo mě, že v centru příběhu jsou vlastně dvě děti. Zabitý syn hlavní postavy filmu (spisovatel a autor kriminálních románů Felix Lanea) a nevlastní syn onoho hrubiána, který při autonehodě zabil dotyčné dítě. To sbližování Felixe s tímto chlapcem má své  kouzlo a jejich závěrečná scéna, když se oba loučí, i značnou hloubku. Bezesporu zaujme kamera, která zvláště v některým momentech dokáže vykouzlit velmi zajímavé záběry (viz třeba scény z plavby). A podtrhnout musím též některé dvojsmysly ve scénách (střílení „krys“ nebo kostka cukru potopená v kávě), které jsou použity jako jakási paralela k danému příběhu. (12.06.2024)

Tenhle aktuální snímek z diskuze VRK se mi trefil do noty. Sice jsem neviděl zfilmovanou verzi Claude Chabrola z roku 1969 takže nemůžu porovnávat ale musím uznat, že tahle zfilmovaná verze R. V. Baretta podle knižní předlohy Cecil Day-Lewise se mi nakonec i přes počáteční rozpaky opravdu líbila. Jak už je psáno ve zdejším obsahu(který jsem si četl až po dokoukání filmu) ze začátku může film opravdu působit lehce nepřehledně. Ale stačí vydržet a uvidíte že vás nakonec film pohltí a vše do sebe začne krásně zapadat. Film o pomstě a nenávisti(především k jedné osobě) v noirovém hávu. Perfektně natočeno, výborně zahráno. Na 5hvězd není ale silné 4hvězdy si to ode mě určitě zaslouží. (10.06.2024)

"Beštia musí zomrieť a človek tiež." Dráma jedného muža, ktorý prišiel o syna. Vždy keď sa Felix objavil na obrazovke, bolo mi smutno. Mala som totiž pred očami ten ich pekný otcovsko-synovský vzťah. Jeho túžbe po pomste som rozumela. Dôkladne si ju naplánoval a stala sa zmyslom jeho života. No ale človek mieni, pánboh mení či ako je to? Proste beštia musí zomrieť a človek tiež. (18.06.2024)