La bestia debe morir
The Beast Must Die
Režie:
Román Viñoly BarretoKamera:
Alberto EtchebehereHudba:
Silvio VernazzaHrají:
Narciso Ibáñez Menta, Laura Hidalgo, Guillermo Battaglia, Milagros de la Vega, Nathán Pinzón, Gloria Ferrandiz, Amalia Bernabé, Ernesto Bianco (více)Obsahy(1)
Snímek Bestie musí zemřít vznikl jako adaptace krimi románu Cecila Day-Lewise (otce oscarového herce Daniela), vydaného v roce 1938 pod pseudonymem Nicholas Blake. První čtvrtina může působit nepřehledně – vražda jedem je napojena na množství postav v komplikovaných vztazích. Potom se ale rozběhne retrospektiva a vyprávění se zkoncentruje kolem jediného protagonisty, spisovatele a autora krimi fikce Felixe Lanea (Narciso Ibáñez Menta). Zbytek stopáže má podobu revenge filmu, kdy se muž zapřísáhne odhalit a zabít člověka, který způsobil autonehodu, při níž zemřel jeho syn. Režisér uruguayského původu Román Viñoly Barreto a kameraman Alberto Etchebehere používají ostře řezané kontury, hloubkové kompozice a v některých sekvencích světlo rozptýlené v mlze. Stejnou látku v roce 1969 adaptoval žánrový specialista Claude Chabrol a v roce 2021 byla uvedena i desetihodinová TV verze. (Noir Film Festival)
(více)Recenze (13)
Tenhle aktuální snímek z diskuze VRK se mi trefil do noty. Sice jsem neviděl zfilmovanou verzi Claude Chabrola z roku 1969 takže nemůžu porovnávat ale musím uznat, že tahle zfilmovaná verze R. V. Baretta podle knižní předlohy Cecil Day-Lewise se mi nakonec i přes počáteční rozpaky opravdu líbila. Jak už je psáno ve zdejším obsahu(který jsem si četl až po dokoukání filmu) ze začátku může film opravdu působit lehce nepřehledně. Ale stačí vydržet a uvidíte že vás nakonec film pohltí a vše do sebe začne krásně zapadat. Film o pomstě a nenávisti(především k jedné osobě) v noirovém hávu. Perfektně natočeno, výborně zahráno. Na 5hvězd není ale silné 4hvězdy si to ode mě určitě zaslouží. ()
Argentinský revenge noir, jehož zápletkou je pomsta za smrt dítěte. Úvodní detektivní část by mě spíš odradila, ale pozdější fáze s postavou Laury Hidalgo (hot alert), potažmo výsledný dojem už je hodný čtyř hvězd. Za zmínku stojí i zvláštní kočičí charisma herce v hlavní roli, výrazný je tu i záporák, samo prostředí je také deviza - mlhavé pobřeží a hřmící oceán dost připomíná naše oblíbené americké / britské lokace. ()
Láska k dítěti je zřejmě tím nejsilnějším citem, který na světě existuje. Smrt dítěte je pak asi tou největší bolestí, kterou si člověk může protrpět. A touha po spravedlnosti zase může být jednou z nejsilnějších tužeb u člověka, který přišel o vše... Film se mi zpočátku jevil ne příliš přehledným, ale to se naštěstí velmi brzy změnilo a já se zvědavostí odkrýval příběh, který mě postupně dovedl k pochopení. Mnoho postav, mnoho nenávisti k jednomu člověku, až příliš chladné prostředí. Oběti nebo vrazi? Strhující a ve všech směrech silná story mě uhranula a neustále překvapovala až do samého konce, po němž zůstala určitá pachuť. Bestie těžko mohla být bestiálnější, a oběť těžko mohla být bezbrannější. Hned na začátek festivalu vysoce nasazená laťka a těžko jsem mohl být spokojenější. [11. Noir Film Festival 2023] ()
Při vší úctě k Chabrolovi, jehož remaku z roku 1969 jsem před časem udělil 4 hvězdičky, kam se jeho ledově chladný snímek hrabe na tento původní argentinský majstrštyk ! Že jde o tentýž příběh, jehož novější francouzské zpracování jsem už viděl dříve, jsem si uvědomil navzdory stejnému názvu až v průběhu filmu po zásadním incidentu s autem poblíž mořského útesu (na což zde dojde explicitně výrazně později). To však nic neměnilo na napětí a sugestivním vystavení celého děje, které mě přesto naplno pohltilo. Román Viñoly Barreto si bere to nejlepší z temné stylizace a propracované dusné atmosféry soudobých amerických filmů-noir a současně přidává vlastní režijní nápady obdivuhodné i po letech... za všechny zmíním sekvenci s halucinacemi po objevení mrtvého dítěte, s montáží několika záběrů do obrazu + scény z plavby po divokém moři, po němž se spolu s člunem houpe i kamera a vytváří tím natolik autentický dojem, že vůbec nepřekáží ani dobové použití zadní projekce. Ale z filmu na mě sálalo jedinečné kouzlo nestárnoucí klasiky i během zcela tradičních ikonických scén, jakou bylo už i úvodné vyšetřování v „poirotovském“ stylu s hromadou svědků v jedné místnosti a herec v hlavní roli (Narciso Ibáñez Menta) film utáhl se silným charismatem. Silný příběh o kruté tragedii a pomstě, stylové vyprávění, výborné herecké výkony včetně dětských protagonistů... a z mé strany velká divácká spokojenost. [90%] ()
A predsa to napokon poviem i na plné ústa: O rovný stupeň viac mi konkrétne sadol francúzsky remake, ako povedzme zrovna tento argentínsky originál so sentimentálnymi a melodramatickými prvkami v rámci celkovej štylizácie, no i napriek tomu majú obidva tieto tituly niečo podstatného do seba, čo si musí pozrieť divák na dvakrát, aby to následne vedel poriadne pochopiť → expresionistické ladenie tohto titulu síce neustále zvyšovalo jeho umeleckú hodnotu, ale zase na druhej strane ho rovnako zhadzovalo i to, že trebárs taká postava Lindy Lawsonovej v podaní argentínskej predstaviteľky a producentky - Laury Hidalgovej; sa nielenže trošku prehrávala, ale zároveň som v jej hereckom prejave postrehol i akúsi "afektovanosť," čo v podstate ešte umocňoval ďalší fakt v tom zmysle, že L. Hidalgová mi neuveriteľne svojou fyziognómiou pripomínala »hollywoodsky mix« h e r e č i e k ← klasického Hollywoodu - typov: Lindy Darnellovej, Pauletty Goddardovej či Jennifer Jonesovej atď; čo sa naopak týkalo spracovania, tak to sa podľa mňa zvyčajne správalo podľa »hollywoodskej šablóny,« strašne sa tým chcelo zapáčiť - akýmsi západným ideá[lo]m. • Schválne, pozrite si o pár riadkov vyššie, spomínané diela v obidvoch variáciách [a dajte mi potom poprípade vedieť] s tým, že vôbec nebudete banovať, pretože ústredný antagonista - Jorge Rattery [Guillermo Battaglia], sa správal, ako nejaká, odpudivá krysa [totižto svoju priamu charakterizáciu mal už zahrnutú vo svojom príznačnom priezvisku], i keď zas jeho nasledovník v podaní Jeana Yanneho, ktorý teda bol minimálne i o chlp odpudivejším s tým, že mi taktiež ani príliš extra nesadol - hlavný protagonista - Frank Carter/Félix Lane [Narciso Ibáñez Menta + scenárista daného filmu]; a tak výsledné skóre je z môjho uhla pohľadu také nerozhodné, „ani z voza ani na voz,” ako by mala forma miernejšiu prevahu nad obsahom... PS : A značnou nevýhodou bolo najmä azda i to, že titul stihol vyčerpať všetky svoje tromfy hneď v úvode - chýbal mi väčší moment prekvapenia - úplne zbytočné s p o i l e r y od samotného autora v podobe R. V. Barrota. PS 2 : A o samotný 'skon' si spisovateľov syn[ček], mimochodom doslova koledoval..., nechcem ale nijako zvlášť zachádzať do akýchkoľvek spoilerov! → asi toľko z mojej strany na úplný záver; „Howgh, dohovoril som.” ()
Nejsilnějším místem filmu pro mě byla chlapcova cesta pro cigarety a to, co následovalo těsně potom. I kdybych předtím neviděla remake a nevěděla, co se odehraje, stačil by mi pouze pohled z okna na zlověstně temnou a nevlídnou cestu a její okolí a zavřela bych se doma a ještě dvakrát uzamkla. Byly to hodně strašidelné a vzápětí nato truchlivé momenty. Prostě noirová atmosféra jak má být. Podobně silné až mrazivé chvíle, které se zdály být delšími, než ve skutečnosti byly, nastaly před koncem filmu při lodním výletu spisovatele s bestií. I přesto, že člověk po zhlédnutí úplného začátku filmu věděl, že to dopadne jinak, než bylo plánováno. ()
Strhující noirová detektivka, natočená na motivy stejnojmenného románu od Cecila Day-Lewise, ve které jsou hlavními tématy láska, zneužívání, násilí, nenávist a pomsta. To vše je zabaleno do velmi sofistikovaného hávu, ve které je velmi vhodně využíváno retrospektivního stylu vyprávění. Zcela nadstandardně kvalitně se zde pracuje s dvojsmysly ve scénách (střílení „krys“, kostka cukru potopená v kávě), jež jsou použity jako jakási paralela k příběhu. Za zmínku též stojí vynikající kamera v podání Alberta Etchebehereho, adaptovaný scénář dvojice Román Viñoly Barreto - Narciso Ibáñez Menta a herecký cast, kde výborné výkony podává kvarteto Narciso Ibánez Menta (Felix Lane), Guillermo Battaglia (Jorge Rattery), Humberto Balado (Ronnie Hershey) a Laura Hidalgo (Linda Lawson). 👌 (12.06.2024) ()
Zpočátku mě vystrašilo, že to bude jen další z řady detektivek s "holmesovým" narativem, tedy jeden všehoschopný vyšetřovatel celou dobu mluví s podezřelými a je podstatnější než podezřelí, což je přesně ten typ detektivek, který mě pro svoje příliš klasické schéma moc nebaví, ale jak došlo na retrospektivu a příliš rychlé odhalení vraha, bylo mi jasné, že to bude mít vedení úplně jiné. Podstatní jsou skutečně podezřelí, skoro všichni terorizování bohatým mužem, který je na všechny vyloženě hnusný a celé to pojednání na pozadí o tom, kde končí člověk a začíná bestie má něco do sebe, i když v kontextu doby vzniku je jasné, že to víc psychologické, než je, nebude. Podstatné ale je, že si mě to po zbytek filmu dokázalo získat, nevadilo mi ani trošku přehnaně výraznější herectví (které se od národu nejslavnějších telenovel dá čekat) a potěšila mě skvělá řemeslná stránka, díky jejíž propracovaností by se, aspoň na základě tohohle filmu, Barreto mezi předními režiséry té doby neztratil. 4* ()
Díky Willy Kufalt a jeho retro jsem viděla tuto původní verzi a byl to skvělý zážitek. Ovšem Chabrol mě uhranul a pro mne bylo jeho zpracování o kousek výš. Čili o jednu*... ()
Když Vám někdo zabije dítě, nemůže se nikdo divit, že.... Tento argentinský snímek má hodně silný příběh a i velmi silné zpracování (viz zejména scéna s halucinacemi po objevení mrtvého dítěte). Zaujalo mě, že v centru příběhu jsou vlastně dvě děti. Zabitý syn hlavní postavy filmu (spisovatel a autor kriminálních románů Felix Lanea) a nevlastní syn onoho hrubiána, který při autonehodě zabil dotyčné dítě. To sbližování Felixe s tímto chlapcem má své kouzlo a jejich závěrečná scéna, když se oba loučí, i značnou hloubku. Bezesporu zaujme kamera, která zvláště v některým momentech dokáže vykouzlit velmi zajímavé záběry (viz třeba scény z plavby). A podtrhnout musím též některé dvojsmysly ve scénách (střílení „krys“ nebo kostka cukru potopená v kávě), které jsou použity jako jakási paralela k danému příběhu. ()
"Beštia musí zomrieť a človek tiež." Dráma jedného muža, ktorý prišiel o syna. Vždy keď sa Felix objavil na obrazovke, bolo mi smutno. Mala som totiž pred očami ten ich pekný otcovsko-synovský vzťah. Jeho túžbe po pomste som rozumela. Dôkladne si ju naplánoval a stala sa zmyslom jeho života. No ale človek mieni, pánboh mení či ako je to? Proste beštia musí zomrieť a človek tiež. ()
Výnimočný argentínsky noir s bohatým scenárom a silne emocionálnym príbehom, pretože sa točí okolo pomsty za zabité dieťa. Za pozornosť určite stojí usporiadanie jednotlivých scén, podmanivé a obratne spletené v pôsobivých emocionálnych rytmoch s obzvlášť silným zreteľom na osvetlenie, úpravy alebo efekty. Samotné postavy sú síce dosť čiernobiele (najmä "beštia" Rattery v podaní Guillermo Battagliu je vskutku úplný hulvát) ale presvedčivé herecké výkony a jasné zanietenie tvorcov a ich snaha o detaily dokážu zakryť aj tento nedostatok. ()
Spisovateľ detektívok sa po tragickom úmrtí v rodine rozhodne pomstiť a od teoretického písania o mordoch prejsť k praxi. A pretože pán spisovateľ s mačacím menom aj výzorom toho o vraždení napísal dosť, vypracuje si prešpekulovaný plán a po votretí sa do rodinných kruhov pôvodcu jeho nešťastia čaká na správny moment. Páchateľ, pre zmenu s potkaním menom a povahou, je rodinný tyran, bezohľadný vodič, neverník, daňový podvodník a celkovo mrcha človek, ktorého elimináciou by vlastne náš hrdina vykonal svetu dobrú službu. Silný príbeh, vynikajúca atmosféra a niekedy zaujímavé filmové postupy, či už horúčkovité momenty po smrti potomka, zadná projekcia počas plachtenia na lodi, ktorá nepôsobí smiešne ako v niektorých iných filmoch, dramatické scény rodinného rozvratu alebo premiešanie časovej postupnosti dávajú dohromady solídny filmový zážitok. Za štyri vzduchovkou odstrelené hlodavce. (vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania) ()