Joker

Všechnu špínu, marnost a bolest Gotham City si v sobě nese jediný člověk. A to je na tohoto vyděděnce společnosti i lůzy.. osudem zlomeného klauna příliš… Joaquine Phoenixi... bolelo to! A kdybych vedle sebe neměla svého přítele (který mě obětavě držel za ruku) asi bych to úplně neustála. Víc napíšu později, až... Vlastně ne. Povstal nám nový Joker! Ať žije!! (06.10.2019)

// "Well no one's laughing now." Už se vám někdy stalo, že jste sledovali perfektně uspokojující lesbický porno, s kamerou, která zabírala všechny vaše oblíbené úhly, herečkama, které předstíraly orgasmus tak dokonale, že to bylo málem na Oscara, hudbou, která mnohdy strhávala pozornost až zbytečně příliš na sebe, a nejspíš asi bude znít mnohem lépe na samostatný poslech, ale v kontextu blížícího se vyvrcholení vlastně postupně přestávala překážet, zvratem, který šel naprosto pohodlně předpovídat, pokud jste si dali tu práci a podívali se, jak se točily filmy pro dospělé před nějakými čtyřiceti lety, a násilím, které jakoby odsuzujete, ale v závěru jste za něj vlastně byli skrytě rádi, protože bez něj by to zkrátka nebylo tak zvráceně sexy, jak jste v tu chvíli potřebovali, ALE PŘESTO VŠECHNO jste si na samotném konci řekli, že tomu k dokonalosti zkrátka stejně chyběl ten drsnej černej ču*ák v akci? Ne? Tak nic, no. 9/10 (04.10.2019)

A přesně pro tenhle temný rozměr a osudovou hloubku mám obecně DC postavy raději než ty pestrobarevné marvelácké. Philipsův Joker je stylově pojmuté, psychologicky kvalitně vedené a Phoenixem skvěle zahrané drama, uspokojivě vysvětlující zrod důležité komiksové postavy batmaního světa. Příčiny její prohlubující se úzkosti, vedoucí k naprosté rezignaci na víru v cokoliv dobré; i logické nalezení seberealizace v revolucionářském vedení odboje nespokojených proti vyšší společnosti. Film je skutečně popkulturní vezí Scorseseho Taxikáře, navíc výborně propojenou se zrodem Batmana - jak scenáristicky tak náladově, onou batmanovskou temnotou. Pátou hvězdu nedávám, protože mě vyvrcholení filmu nepřekvapilo ani nijak extra nenadchlo - předpokládal jsem ho a doufal, že nebude tím “největším”, co film nakonec přinese. (02.10.2019)

Skutečně není nutné, aby se DC jen tak vzdalo svého Black Labelu. Tahle varianta jejich storytellingu je jednoduše nejlepší. A pokud vám nevadí všechno zas a znovu stavět na té jediné scéně, ve které malý Bruce přijde o rodiče... není o čem. Joaquin Phoenix posledních 20 let nešlápl vedle. A jako takový pokračuje a kraluje. (20.10.2019)

Podzim filmových zklamání pro mě bohužel pokračuje. Pokud bych na Jokera koukal jako na comicsový nebo dokonce DC film, musel bych ho považovat za výjimečnou podívanou. Jestliže k němu však chci přistupovat jako k ambicióznějšímu dramatu, které bere téma šílenství, neschopnosti zapadnout do společnosti a lidské krutosti vážně, tak už to taková sláva není. Phoenix je v hlavní roli výtečný, především ve scénách, kdy může řekněme exhibovat. Když je na plátně sám a prostě mu "rupne v bedně". Jakmile má ale být součástí většího příběhu a děje, ukáže se, že film vlastně nemá moc co nabídnout. Veškeré zvraty a překvapení jsou dost banální a celý "pád do šílenství" je vlastně hrozně předvídatelný. Joker skvěle vypadá, má výbornou hudbu a perfektního představitele hlavní role, přesto zůstává až příliš obyčejný a ve své podstatě ne moc zajímavý, protože jen variuje podobné filmy a sází na podobné postupy. Nehledě na fakt, že Joker jako postava je pro mě mnohem zajímavější jako šílenec, jehož šílenství nelze definovat nebo najít jeho kořeny. Alfredovo všeříkající "Some men just want to watch the world burn" z Temného rytíře mi jako sonda do mysli Jokera přijde zajímavější než celý tenhle film. (28.09.2019)