Baby Driver

Prosím víc takových popkornů. Stylový, nabouchaný, svěží, divácky vděčný, skvěle obsazený, inteligentní vůči minulosti, nepřiposraný, exploatační a (k mé extra radosti) s puncem mad lovers romance. Takhle si představuju akční krimi nový generace, který sice stojí pár desítek mega, ale nedělá z nás pičky a nebojí se bezhlavě šlápnout na plyn. To by v tom byl čert, aby nelajkoval i Tarantino... "I can’t wait until the day when it’s just us, music and the road." (13.09.2017)

Brit Edgar Wright to s žánry vždy uměl. Pokaždé to měl vypiplané do detailu, nablýskané, vypulírované. Jenže to mnohdy nepěkně drhnulo na cestě k divákovu srdci. Prostě to bylo prázdné uvnitř. A to je i lehce tentokrát, ač musím s potěšením konstatovat, že tenhle kousek se mi strefil do vkusu náramně. Střih je funkční, hudba si dokonale rozumí s tím, co se děje na plátně. Celé je to promyšlené, hudba se stává další postavou. Vše je sladěné se zvukem. Hošan, který má sluchovou vadu a šrumec v uších musí něčím přebít, a který má song pro každou příležitost, se musí sžít s přítomností lupičů, kterým cosi dluží, a i když se ze závazků vyváže, pořád nemá vyhráno. Jenže coby sakra nebojácný řidič už od vřeštících alarmů nechce prchat. Do toho se objeví sličná servírka, no, co byste chtěli. Každopádně ač je příběh nekomplikovaný, Baby Driver je jedním z nejoriginálnějších a nejstylovějších projektů roku. Jen té ujetosti a černého humoru jsem si přál víc. (22.09.2017)

Snad poprvé jsem se na nějaký Wrightův film opravdu těšil, jenže z téhle jízdy nepřecházejí oči, ale bolí hlava. Nerozumím světu, ve kterém se příběh odehrává a přijde mi odtržený od všech možných realit a dokonce i žánrů. Vedlejší charaktery mění svou podstatu během vteřiny, nálady se nepříjemně třískají a na konci zůstane tolik rozpaků, že průměr zachraňují jen sympatie k některým členům vypečené herecké sestavy. Nejvíc otrávený jsem ale z tolik propagované "muzikálové" stránky filmu. To, že je ve filmu nepřeberné množství songů, které zkrátka jen hrají na pozadí scény a Baby si je často brouká, zkrátka není muzikál. To, že do rytmu občas trefně padne výstřel nebo náraz, je pak fajn nápad, ale omrzí se při druhé scéně. Veškerá hravost tak zůstává až překvapivě křečovitá. 50% (24.08.2017)

„Nepatríš do tohto sveta.“ Obsahuje drobné spoilery. Chcel som mať tento film rád. Hlavný hrdina sympaťák, Popoluška neopozeraná a pôvabná, soundtrack skvelý (pritom nejde o žiadne notoricky známe fláky, ale je to tak lepšie) a akcia pomerne nadupaná (hoci úvodnej sa už žiadna nevyrovná). Lenže je tu tiež nudný Jamie Foxx, nudný Kevin Spacey a na konci sa scenáristom po lúke rozutekalo množstvo zajacov, ktoré nestihli pochytať. Vŕšia sa na seba nelogické kiksy, postavy sa začínajú „zrazu“ správať úplne inak, ako doteraz (maniak, ktorý dovtedy vraždil každého, kto sa naňho čo i len škaredo pozrel, bezdôvodne necháva žiť dôležitých svedkov svojich krvavých zločinov a pozoruhodný je i ústredný „mafián“, ktorý sa z mentora zmení na typickú filmovú sviňu, ktorá chce hrdinovi takmer bezdôvodne zlámať nohy a povraždiť blízkych, na čo jej hrdina zruší polovicu kšeftov v meste a sviňa namiesto toho, aby sa zmenila na ešte väčšiu sviňu, sa k nemu začne chovať láskyplne). Tiež na mňa dosť zvláštne pôsobilo, ako nedôstojne režisér narába s niektorými postavami. Nechcem spoilerovať a obvykle som rád, ak niekto skončí „nečakane“, ale tu to bolo cez čiaru. A sklamal ma malý priestor pre Jona Bernthala. (08.11.2017)

První polovinu jsem si říkala, že tohle bude hodně fajn zábavná jednohubka. Film má dobré tempo, je výborně sestříhaný, prim hraje hudba, některé scény jsou jak vystřižené z muzikálu. Jenže v druhé půlce jsem Algortovi přestala tu jeho postavu zoufale věřit a v poslední třetině se pro mě stal vývoj a chování postav doslova nesnesitelným. Opravdu jsem chvílemi měla pocit, že sleduji nějakou parodii. Nevěděla jsem, jestli to má být pokus o jistý nadhled, nebo jestli se to myslí vážně. Jednoduše mi to nesedlo. (27.07.2017)