Smečka
The Pack
Režie:
Tomáš PolenskýKamera:
Andrejs RudzātsHrají:
Tomáš Dalecký, Tomáš Mrvík, Václav Vašák, Patrik Děrgel, Jiří Vyorálek, Anastasia Chocholatá, Denisa Biskupová, Vlastina Svátková, Pavel Handl (více)Obsahy(1)
Davidovi je šestnáct, má krásnou přítelkyni, rodiče ho podporují ve všem, do čeho se pustí, a vytvářejí mu patřičné finanční zázemí. Právě se přestěhoval, má nastoupit do nového hokejového týmu Vlků a zabojovat o místo brankářské jedničky. Jenže nováček v pevně semknutém kolektivu, to bohužel nevěstí nic dobrého. Co dělat, když tě spoluhráči nevezmou mezi sebe, a opustí tě holka? Spirála šikany, odvety a vzájemných bojů se roztáčí. Pro většinu hráčů je to zpočátku asi jenom zábava, ale kapitán Jerry tlak neustále stupňuje. Někteří s tím možná nesouhlasí, ale nikdo nic neudělá. A šikana se z kabiny následně přesune i na internet. Podaří se Davidovi vybojovat své místo v týmu, ve škole, v životě, a Vlky porazit? (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (109)
Šikana je fakt průser a bojím se, že v mnoha případech naprosto neřešitelnej. Mě se tohle týkalo naštěstí jen jednou a příjemný to teda nebylo, vyřešilo to bombovaní v metru na Chodově, druhý den s dalším před Albertem na Hájích a u třetího rány padaly v šatně ve škole, pak už jsem nikdy tohohle nebyl součástí, ale tady v tom filmu to byla čistě záležitost dvou kreténských tatínků naprosto bez debat. Mě se líbila i ta druhá dějová podlinka a to že tatínek umetá svejma prachama synkovi cestu v hokejový kariéře, to tiž přesně zničilo český hokej a dokud to bude tak, jak je v níže v odkazu článku, tak můžeme hrát leda tak s křovákama z Afriky a ne s Kanadou (Mafie v českým hokeji) . ()
Smečka je na naše pomery pomerne dobrý film. Jasné, obsahuje všetko to, čo tvorcov učia na filmových školách. Záporákov, fľandry, vedľajšie postavy so zvláštnym konaním alebo aj bez neho, antickú stavbu deja, boj dobra zo zlom s prímesou dnešnej doby. Na jednej strane neprinesie nič, čo by sme už niekde nevideli, na strane druhej, dalo sa to natočiť podstatne horšie. Film udrží vašu pozornosť, hneď zadefinujete, kto je aký, má to aj výchovný charakter. Scenár ale absolútne neprekvapil a nerozumiem tomu hypu, čo okolo toho bol. Absolútne nevyčnieva z rady výchovných filmov, upozorňuje na problémy doby a ponúka ako keby jednoduché riešenia. Celkovo ale cením, že to neskĺzlo niekam inam a že češkovia ešte vedia natočiť film z vlastného prostredia bez trendy vsuviek. 3 z 5 ()
Po 8 mesiacoch zase v kine! Smečku som videl včera a dnes sa mi páči viac než včera, čo sa mi stáva zriedkavo. Je to TELEVÍZNY FILM, takže distribútor prejavil značnú dávku odvahy, keď ho nasadil do kín a myslím, že to nebola chyba. Výprava (priebeh hokejového zápasu) a ani scenár síce nie sú na najvyššej úrovni, ale to nevadí. Tomáš Dalecký hral v pohode a od Uzlov a pomarančov sa zlepšuje. Najsviežejším hereckým momentom tu bola mladá Denisa Biskupová (Leny). Hoci ide o hraný debut Tomáša Polenského, réžia je výborná. Najlepšie scenáristi vykreslili vzťahy otec - mama - David, priemerne sa im to podarilo vo vnútri hokejového tímu a na vzťahy David - Carla - Leny zostalo príliš málo miesta. Práve dejová linka s babami, mala podľa mňa obrovský nevyužitý potenciál. Posolstvo proti šikane sa podarilo sprostredkovať menej presvedčivo - tak na 50%. Film ako celok drží dobre pokope a zaujme. ()
Nekřečovité teen/sportovní drama o (kyber)šikaně v dorosteneckém hokejovém týmu. Přesvědčiví mladí herci (byť záporáci jsou ve výhodě díky šťavnatějším rolím), uvěřitelné prostředí, působivá expozice (mj. díky využití POV záběrů), dynamicky rozehrané konflikty a zohlednění kontextu (nepotismus, úplatky) jen v takovém rozsahu, aby film nepřestal být záživný pro mladší diváky, na něž cílí přednostně. Dokud se vyprávění drží v mantinelech zimního stadionu, nechybí mu dravost a daří se mu sugestivně navozovat atmosféru strachu. Strachu z toho, jak brankářský nováček doplatí na to, že se vzepřel pravidlům smečky, i strachu ostatních promluvit, zastat se kamaráda.___Míň uvěřitelné jsou scény, z nichž nečpí testosteron a pach pubescentního potu: redundantní „postelové dialogy“ s otcem, polovičatá snaha zohlednit třídní původ postav a zároveň některými paralelami ukázat, že šikanátor i jeho šikanovaný jsou oběťmi tlaku svých ambiciózních rodičů. Podzápletky vedou k tomu, že vyprávění soustavně negraduje a má spíše epizodický charakter. Ještě hůř než dospělí, pro jejichž hledisko film nemá velké pochopení, dopadly všechny ženské postavy.___Nevlastní (?) matka protagonisty sice jedná ze všech postav nejrozumněji, ale synovi jen komplikuje život, takže její počínání vyznívá jako něco nežádoucího. Jedna dívka hlavního hrdinu opustí zřejmě jen proto, že jej trenér nepostavil do branky (aby ze dne na den začala randit s jeho sokem, čímž dává za pravdu sexistické poznámce trenéra „Ženský láká úspěch“), další k němu přimkne na základě toho, že pochválil její insta fotky leknínů a zamlženého lesa (fakt, že nefotí selfíčka, ale přírodu, má společně s jejími zrzavými vlasy vysvětlovat, proč dívka nezapadá do kolektivu a v tanečních při pánské volence zůstává na ocet). Závěr, kladoucí důraz pouze na jednu z vícero rozpracovaných motivických linií, navíc vyvolává otázku, jaká vlastně byla její funkce ve vyprávění.___Konec je vůbec nemile zplošťující. Od filmu, který mj. vnímavě zohledňuje roli kolektivní slepoty nebo fakt, že šikanovaný někdy může svou frustraci obrátit i proti lidem, jež mu chtějí pomoct, bych čekal, že šikanu ve finále neuchopí jako něco, co odezní po odstranění určitých externích překážek. Její následky si v sobě ve skutečnosti nesete po zbytek života.___Uvedené nedostatky každopádně nekazí celkový dojem z filmu. Jde o velmi podobný případ, jakým byl loňský Abstinent - autentické, nebanální, divácky široce srozumitelné drama o závažném problému mládeže, které žel, obávám se, nevzbudí mediální zájem, jaký by si zasloužilo. 60% ()
Galerie (105)
Zajímavosti (11)
- V den premiéry rozhodla vláda na mimořádném jednání mimo jiné o uzavření kin od následujícího pondělí – film tak byl v kinech po premiéře promítán pouhé čtyři dny. (thx033)
- Tomáše Daleckého, který ztvárnil Davida, se podařilo najít až měsíc před natáčením. (ČSFD)
- Když se jde David (Tomáš Dalecký) a Carol (Anastázie Chocholatá) napít na tanečních, dostanou od barmana pouze colu, v dalším záběru u stolu ovšem mají v cole i citrón. (griph)
Související novinky
Finále Plzeň je! Od 25. do 30. září
Ačkoli je podzim, Finále Plzeň je! I přes složité jarní období se organizátoři rozhodli největší plzeňský filmový festival nezrušit, ale pouze přesunout. Během šesti dnů včetně prodlouženého víkendu… (více)
Zlín Film Festival představuje soutěžní filmy
I když se konání jubilejního 60. ročníku Zlín Film Festivalu přesunulo z důvodu situace způsobené koronavirem až na září, jeho dramaturgové mají už dlouho jasno o podobě mezinárodních soutěží, které… (více)
Režisér Tomáš Polenský a jeho Smečka (2020) do českých kin přináší sportovní film, který díky svým protichůdným tendencím a motivu osamostatnění nastoluje relativně originální myšlenku, která ovšem působí originálně pouze v kontrastu k příběhu, který film vypráví. Ten je o talentovaném hokejovém brankáři Davidovi (Tomáš Dalecký), který se snaží začlenit do nového týmu, přičemž někteří jeho spoluhráči a další postavy mu toto začlenění značně ztěžují. Momenty z hokejového prostředí jsou ze stylistického úhlu pohledu velice líbivé. Montážní sekvence příprav na zápasy přesvědčivě budují tempo a samotné zápasy jsou také velmi dynamické, a to díky skvělé práci kamery či například záběrům, kdy sdílíme hledisko Davida. Předností hokejových zápasů a scén v šatně je také dominující napětí, které je skvěle gradováno jak na lokální úrovni scény, tak i v úrovni globální – v šatně postupně dochází k větším špatnostem a před začátky utkání je jasně ustaveno, co je v sázce, přičemž se ona sázka opět postupně zvětšuje. Na jedné straně tu jsou pozitivní jednotlivosti, na straně druhé snímek obsahuje mnoho neuspokojivých prvků, které jsou ale paradoxně způsobeny jedním z nejatraktivnějších aspektů Smečky – motivem osamostatnění, jenž se postupně dostává do popředí. Snímek využívá mnoho žánrových schémat, přičemž jejich prolínání a množství zdánlivě produkují pocit nesoudržnosti. Tyto schémata jsou spojeny s některými Davidovými problémy, se kterými se musí potýkat, kupříkladu s Carol (Anastasia Chocholatá), spoluhráčem Mikym (Tomáš Mrvík) a celým týmem Vlků. Některé tyto problémy jsou ale velice zkratkovitě vyřešeny, například se zcela nevysvětlí motivace Carol k vytvoření vztahu se zmíněným Mikym i samotná šikana je relativně jednoduše až pochybně řešena stylem „oko za oko“ a psychologická újma je neexistující. Mezi Davidem a Mikym existují paralely, které jsou sice v některých momentech až moc do očí bijící, ale u obou můžeme zpozorovat osamostatnění. Především u Davida je postupné osamostatnění zřetelně vidět, kdy ho nejprve opustí Carol, jeho nová kamarádka a později přítelkyně Leny (Denisa Biskupová) ho v procesu osamostatnění podporuje, a nakonec se také oprostí od vlivu otce (Jiří Vyorálek). Jeho uznání bylo pro Davida a jeho činy klíčovou motivací. Stejně jako David, také Miky se před posledním zápasem poprvé vzepře otci, načež je díky tomu schopen pomoci Davidovi překonat krizový zdravotní stav způsobený cukrovkou. Vývoj motivu osamostatnění vyvrcholí při tomto posledním zápase, kdy nejenže je David jediný, který drží Vlky nad vodou v základní hrací době, ale také samostatně zajistí výhru při nájezdech. Princip osamostatnění také působí v rovině žánrových schémat simultánně s osamostatněním Davida. Společně s odezněním problémů s Carol či se šikanou odezní také schéma teenagerovského filmu a sociálního dramatu o šikaně, načež se dominantním stává konečně samostatné schéma sportovního filmu a tento vývoj žánrových schémat tak v jistém smyslu paradoxně vytváří soudržný celek. Samotný hokej je tak postupně ustaven jako nejdůležitější aspekt filmu, stejně jako se stává nejdůležitější součástí v životě Davida. Dominantní pozice hokeje také vysvětluje, proč jsou přehlíženy jisté nesrovnalosti s psychologií postav, jejich motivacemi či zkratkovité řešení některých problémů. Osamostatnění tedy Davidovi zajistilo začlenění v týmu Vlků a tato protichůdná tendence je aspoň v mých očích atraktivně ozvláštňující. Protichůdný je ale také celý snímek v rámci sportovních filmů, zobrazující týmový sport, kdy Smečka přináší zprávu v podstatě opačnou k velké většině podobných filmů. Tedy že člověk nepotřebuje ostatní, ale vše může dokázat samostatně. Myšlenka může sama o sobě působit jako klišé, ale její implementace v příběhu, kde figuruje týmový sport, je relativně originální. Smečka je díky své odvážné formě, vybízející k originálnímu čtení, i přes své nedostatky vskutku jedinečným dílem. () (méně) (více)