Tiché místo: Část II

Mně obsazení Kyliána sedlo! A mohla bych ho vidět častěji otrhaného, zarostlého, smradlavého... Jednohubka, ale vydařená, která podle mě jedničce výrazně neuškodila. Skok do loďky byl sice úsměvný, tady se nabízí popis reálné scénky, kterak jsme jednou na přehradě pomáhali nastoupit z vody na bárku kamarádovi, který o to stál a kterého jsme nalití svorně několik desítek minut tahali za plavky, on řval jak eunuch, ale nakonec se to podařilo a i s vlnou provázející labilní rovinu žuchnul do kocábky, odřel si do krve bok, hlavou narazil do protější stěny, chvíli zůstal ležet a než jsme se začali třískat smíchy, skočil zpátky do vody. Čili to, co předvedla mladá se starým s lanem kolem krku, byl úlet nehodný tohoto bijáku, nicméně Emily je stále podmanivě okouzlující, dokonalá a jako máma přesvědčivá, slečna v hlavní roli to do krásy a sympatie nevybere nikdy, v rámci trendy posilňování ženských pozic ve filmu pochopitelně musela být ona tou, která všech zachrání, ale budiž.  Tahle dvojka má potenciál diváky oslovit a důstojně pobavit. Pokud do toho půjdou dál, vadit mi to nebude. Téma je perfektní, vyrazit se z toho dá pořád mnohé, bude se trochu špekulovat, to jo, ale proč ne? Kdo má doma dětský pokoj, se u toho pobaví vždycky. (06.07.2021)

Dvojka "Tichého místa" už nevyhnutelně nemůže znovu vstoupit do stejné řeky jako fenomenální jednička. Tvůrci to moc dobře vědí a ani se o to nepokouší. Sequel dějově vychází z toho, co ustanovil první díl, a dále na tom staví. Jednička bravurně pracovala s omezeným prostorem, důmyslně představovala svět a jeho zákonitosti a hlavně pracovala se zvukem jako prostředkem expresivním, dramatickým, vyprávěcím i dramaturgickým. Dvojka sice stále v souladu se základním konceptem série využívá zvuk k budování napětí v rámci jednotlivých scén, ale roli ústředního formálního prostředku, od nějž se odvíjí dramaturgie a vyprávění filmu, přebírá střih. Krasinski v celé druhé půlce filmu udržuje napětí vlastně výhradně prostřednictvím paralelních montáží, ale také střih využívá k postupnému otevírání postapokalyptického světa. Střih, potažmo v širším významu skladba filmu a toho, co divákům ukazuje, co vynechává i ponechává k domyšlení, ukazuje Krasinského nejen jako filmaře perfektně ovládajícího řemeslo, ale také autora schopného uvažovat filmovou formou. Právě tyto schopnosti povyšují jeho filmy nad klasický žánrový standard a situují je po bok nejlepších hororů nového tisíciletí. Většina ostatních výrazných žánrových tvůrců jako Ari Aster, Robert Eggers či Jordan Peele staví svou osobitost na vizuální stylizaci či síle scénáře. U Krasinského vidíme unikátní symbiózu originálního high conceptu a užití esenciálních filmových postupů k jeho vytěžení a maximálnímu efektu. Krasinského metoda řemeslně šponovaného napětí naplno vyzní pouze v kině - s prostorovým zvukem, velkým plátnem a okolní temnotou, ve které 130 lidí ani nedutá se i sequel ukazuje jako výjimečně efektní stroj na fyzicky intenzivní pocity (byť už postrádající wow efekt a prostorovou i koncepční kondenzovanost jedničky). O to více si člověk uvědomí, jak skromně vlastně tvůrci pracují s lekačkami a naopak spoléhají především na pečlivě připravované a gradující situace vycházející z hitchcockovsky promyšlené výstavby vyprávění a scénografie. Ačkoli sequelům obecně nefandím, protože pouze výjimečně nabízejí něco originálního, v případě série "Tiché místo" vlastně doufám, že trojka vznikne. Chci vidět, jak Krasinski vlastní hozenou rukavici zvedne tentokrát a jaký filmový výrazový prostředek si zvolí jako svou weapon-of-choice. (12.06.2021)

Všechno (a vlastně i všichni), co se nám minule líbilo, je zpět a je to pořád skvělá podívaná i poslouchaná. Hlavní novinka Tichého místa: Části II se pak jmenuje Cillian Murphy a je to snad ten nejlepší možný herec, kterého mohl John Krasinski obsadit, protože z něj prakticky není možné spustit oči, ať dělá, co dělá (nebo nedělá). Druhé Tiché místo těsně navazuje na první, takže jsem měl pocit, že se dívám na další díl výborného seriálu a rád jsem se setkal se známými postavami, během následující, příjemně střídmé hodinky a půl jsem se navíc dozvěděl víc také o celém tom podivném ztichlém světě... Závěr filmu opět jasně ukazuje směrem k dalšímu, což mi ani v nejmenším nevadí. (17.06.2021)

"There are people out there. People worth saving." ______ Narozdíl od prvního dílu už pokračování hororové hitovky 'Tiché místo' sice nemá onen signifikantní moment překvapení, ale stále jako málokterý žánrový souputník neskutečně inovativně operuje s diegetickými prvky a normativy postapokalyptickýho mikrosvěta, kde byť jediný rámus znamená okamžitý ortel smrti. Režisér a scenárista John Krasinski, manžel jedné z protagonistek Emily Blunt, navazuje přesně tam, kde jednička kontroverzně skončila, a jako minule opět nabízí velice konzistentní a z hlediska koncepce nesmírně originální žánrovou podívanou - ačkoliv je oproti předchozímu dílu míň komorní, zato víc akčnější a všeobecně dobrodružnější, díky čemuž divák společně s protagonisty zkoumá kontury onoho fikčního univerza a prohlubuje tak jeho kuriózní komplexnost. Akorát místo dospělých, kteří byli u kormidla v prvním díle, nyní v mnoha případech přebírají otěže děti, na kterých stojí jak příběh, tak i herectví - k nim se připojila herecká posila v čele s irským sympaťákem Cillianem Murphym, který si celý film mimoděk a zcela legitimně krade pro sebe.... 'Quiet Place Part II' má nesčetný množství superlativ který nelze vynachválit, ale stěžejním gró je opětovně doopravdy geniální práce se zvukovou složkou a principem ticha, s čímž se automaticky pojí perfektní využití šponování napětí umocněné bravurním soundtrackem Marca Beltramiho - divák je posléze sám připosrán strachy, aby pod nátlakem adrenalinu nevydal byť jedinou hlásku - což platí dvojnásob pro neuvěřitelně napínavý finále, z něhož jsem si málem urval obě koule.... Tenhle filmový experiment by si upřímně řečeno nejlíp zasloužil samostatnou seriálovou adaptaci od Netflixu - nejen z toho důvodu, že expanze tohoto dystopickýho univerza má nezměrný potenciál - navíc metráž 97 minut je pro celovečerák kurevsky málo. Snímek se samozřejmě nevyhne typickým žánrovým klišé ani scenáristickým koninám, který jsou fakticky jedinou vadou na kráse, ale nehledě na negativa je druhá část 'Tichého místa' bez jakýchkoliv pochyb nadstandard hororovýho žánru, nezapomenutelný akustický zážitek, a celkově plnohodnotný sequel tematizující sílu lidský rezilience, na jehož závěrečný akt se mimořádně těším. Lepší rodinný film který je zároveň alegorií o tom, že děti jsou patrony budoucnosti a médium zvaný rádio umíráček rozhodně nehlásí, letos nehledejte - myšleno (ne)ironicky.... // VERDIKT: svět patří dětem. 8,6 decibelů z 10 // (06.07.2021)

Jediný, co mě trošku mrzí, že byl prolog, pak střih a hlavní děj, ale mě by docela zajímalo, jak se přišlo na to, co těm hnusům vadí, jaký byl boj lidstva proti nim, jestli napadli jen USA nebo celou planetu, prostě hodně otázek bez odpovědi. Ovšem tihle extremní vyznavači ticha maj něco do sebe. Naučí se řídt pářátama dlouhejma jak tejden loď, kolektiv jim zjevně taky nic neříká, na druhou stranu stačí si prdnout a tutově jeden z nich odněkud vyleze, kam se serou pejsci. Jo dobrý, mělo to tempo, napětí, ačkový hlavní představitele. Možná po tý óóbr kino abscenci jsem změknul ve svých nárocích, ale jsem spokojen. (09.06.2021)