Hodinářův učeň

Hodinářův učeň aneb Na vlnách podivna. Celá pohádka je PODIVNÁ. Podivné duo Plesl-Neužil (já ty herce mám rád, ale tohle jim nedělejte!), podivná Plodková (musela přehrávat, byť působila démonicky), podivný Preiss (já ho žeru, ale tahle role mu nesedla), podivný děj, podivné úkoly (kukaččí vejce, proč chce Živa hodiny?). Děj nedával smysl, hrdina se nechal vést a sám působil veleodevzdaně, vztah mezí ním a Laurou byl odfláknutý, vše se točilo kolem špičkování tří sudů, teda sudiček. Kdepák, pohádky typu O Janovi a jeho podivuhodném příteli jsou pryč, ty odvál čas. Dnes už nikdo nemá odvahu natočit něco tak podmanivého, všude musíme nacpat - jak to říci - humor? Spíše poťouchlost. Sorry, kluci - Jardo, Václave, ale tohle vám rejža dělat neměla. Sudičky se můžou vožrat jako hovada a zavřít se do klece? Jděte s tím vším do háje a začněte točit pořádné pohádky.... pohádka vlastně plynula odnikud nikam a mně po chvíli (v momentě, kdy štamgast vystoupil z knajpy) začalo být vlastně úplně fuk, jestli Laura pojde, vyjde nebo vzejde. (16.12.2019)

Trefit se do vkusu diváků se štědrovečerní televizní pohádkou je pokaždé zatraceně náročnou misí. Troufám si tvrdit, že nemají moc rádi experimenty, raději něco tradičnějšího a laskavého. Hodinářův učeň zkouší jít kapku jinou cestou. Máme tu osiřelého kluka, jeho milou, jejího lakotného otce, tři sudičky a mnoho dalších postav, které hlavní hrdina potkává na dobrodružné výpravě za hodinkami, které umí varovat před smrtí. Pokud je hamižnému hodináři nedonese, žádná svatba nebude. Potěší kostýmy i výběr přírodních scenérií, pobaví Viktor Preiss, který je pokaždé sázkou na jistotu. Nejvíc pozornosti ale strhává záměrně zošklivená Jana Plodková, která je mile ulítlá a shrbeně pobíhá ze scény do scény. (27.12.2020)

Začátek mě docela zaujal, pak mě to začalo nudit a začátkem druhé poloviny mě to zase začalo bavit. Částečně. Ono to na české poměry není špatné, jen je to nedotažené. Třeba to strašně moderní a "originální" téma časové smyčky sice není úplně blbý nápad, ale není domyšlený. Dále se to snaží být jiné od ostatních českých pohádek, ale že by to byla výhra se říct nedá. Taky nechápu, proč se ten film zrovna jmenuje Hodinářův učeň, když jde hlavně o sázku sudiček (dvě hodné, jedna zlá - btw Plodková tady hraje tu zlou a neskutečně přehrává, že to až leze na nervy), přičemž příběh lásky Urbana a Laury je takový "podhlavní" (jakože je sice hlavní, ale ne dominující, nevím, jak to líp popsat) a taky je tady ne zrovna malý počet nelogičností (ti dva se znají už 10 let, mají mezi sebou dost dobrý vztah, ale že se oba milují si řeknou těsně před domluveným sňatkem? po 10 letech, co se už znají? ale no tak... - a těch nelogičností je tady víc. Jinak to ale celkem jde a na české poměry to ujde, je tu dobrá animace motýlů a líbila se mi i ta část s pavilonem zrůd, která ale jako by vypadla ze Sloního muže, jenom se tu osvobozuje chlap, co má srst jak zvíře (teď mi vypadlo, jak se tomu říká, lykantropie?). Na slabé 3* to je, ale nic extra od toho nečekejte. EDIT: Po čase shazuju hvězdičku, už si z toho skoro nic nepamatuju a co jsem teď viděl kousek v televizi, za moc to nestálo. Asi bych se i nudil ještě víc, než po prvním zhlédnutí. (21.01.2020)

Nové české pohádky mají u diváků vždycky těžkou pozici, protože je automaticky srovnáváme s klenoty, které byly natočeny od 50. do 80. let. Většina nových titulů bohužel neobstojí (o štědrovečerních televizních pohádkách ani nemluvím), najdou se ale světlé výjimky - Strachův "Anděl Páně" nebo "Sedmero krkavců" Alice Nellis. Jsem moc ráda, že "Hodinářova učně" můžeme zařadit k těm lepším kouskům. Funguje v něm totiž skvěle vážná i komediální rovina, romantickou dvojici ztvárňují dvě neznámé, přesto sympatické tváře, mnohem důležitější roli ale mají vedlejší postavy: trojice sourozenců - sudiček a zlý hodinář v podání dokonalého Viktora Preisse. Základní zápletka není složitá - mladík musí do světa, aby si zasloužil svou milou - nabalují se na ni ale originální motivy spočívající hlavně v hrátkách s časem a s tenkou hranicí mezi životem a smrtí. Velmi pěkná je i výprava a hudba. Budu se těšit na televizní reprízy. (25.08.2019)

Trochu mne tu matou poměrně časté, oxymorónní komentáře ve stylu "konečně pohádka bez pitvoření + skvělá Plodková". To mi připadá na úrovni "Oceňuji absenci černých herců + Morgan Freeman byl nejlepší"; právě ta mne celou stopáž nejvíc (svým pitvořením) nervovala. Hezký pokus o neokoukané obsazení ústřední dvojice, ale ani Balcar, ani Droppová mne příliš neoslnili. Za mne jediné pozitivum je kouzelné duo Plesl + Neužil. "Příběh" děs běs... 20% (02.01.2021)