Indiáni z Větrova

Přiznávám že tomuto dílu nadržuji (níže vysvětlím proč) a odpouštím mu jak vypráví o hodných pohraničnících, kteří hlídají, aby nikdo neutekl z naší krásné socialistické země. Strejdové pohraničníci na ně pošlou vycvičené pejsky, aby je roztrhali, nebo je rovnou zasypou dávkou ze samopalu. To vám samozřejmě ve filmu neukážou, možná tak rozborku a sborku toho samopalu v kasárnách. Bez hnusného politického tónu, by to byl zajímavý film s dobře hrajícími dětmi, melancholickou atmosférou a smutnou hudbou. A teď k tomu proč tomuto filmu nadržuji. Z prostého důvodu, točil se u nás doma. Bitva ve filmu byla v písečném lomu za naší vesnicí u odstaveného strýcova bagru. Vlčák patřil pánovi z naší ulice, kterého jsem s jeho psy vždy vidíval chodit kolem našeho domu, protože generaci za generací profesionálně cvičil další a další vlčáky a myslím, že tam chodí dodnes, ale já už tam nejsem. Dokonce si ve filmu zahrál zlého pána na kterého zaútočí hodný pes. Některé děcka ve filmu mluvijá našim nárečím a vrchol nostalgie tomu nasadili filmaři, když indiánský náčelník Přemek měl rande s Lidkou „Lehkým vánkem“ a sedli si na pokácený agác před naším vinným sklépkem. Ve filmu sem nehrál jedno z děcek v komparzu eném proto, že sem byl eště hodně malušenký. (07.05.2023)

Hrozné je, jak ti naši normalizační >umělci< dokázali zneužívat i malé děti. Ten film sám o sobě je zoufale průměrný, byť to téma dětí v dětském domově mohlo být zajímavé, muselo by však být jinak a !nepoliticky! podáno. Takto do důsledku vzato je ten film vlastně takový propagandistický hnus pro mládež, natočený s cílem vychovávat tu šťastnou novou stádní generaci pro pseudosocialistický husákovský ráj. Nakolik se to povedlo, je bezesporu vidět na generaci dnešních třicátníků a čtyřicátníků... Jó, nakonec stačí se podívat na zdejší hodnocení. Hnus relativizmus... :-( . . . Jedna hvězdička jen za některé ty dětské nevinné výkony... (29.01.2006)

Filmové zpracování známé dětské knihy nabízí obyčejný klukovský příběh, kdy se každá lotrovina a klukovina odpouští. A dvě nesmiřitelné klukovské party vedou spolu blátivé války. A každý malý indián nepatří do děcáku. Je šance, že si ho dokonce i někdo osvojí. Jenže tu klučičí svobodu, kterou malý chlapec ve Větrově má, už v nové rodině mít nebude, i když na něho budou sebehodnější. Vzorně zahrané, citlivě zrežírované, ale už to nějak moc zestárlo. Rovněž motiv pohraničníků byl dost rušivý prvek, ale vzhledem k době, ve které film vznikal, a s ohledem na literární předlohu, která tím ovšem tolik netrpěla, zřejmě nutný. 60% (15.05.2013)

No ano. Máme tu film pro děti, starší roku 1989, jsou tam pohraničníci, tedy to proklejme ve jménu pravdy a lásky a svrhněme do Tartaru! Je sice fakt, že indiáni byli rudoši, tedy název filmu je nemístný, protože tady jsou rudí úplně všichni. Z několika scének a hlášek jsem šel málem pod stůl. :) Ten film je úžasnej, Zinnerová uměla, viděl jsem jako malej a líbilo se znovu. Až vám zase bude někdo tvrdit, jak je ten film taková a maková propaganda, kašlete na něj. Jen se shovívavě mrkněte na jeho krátké kalhoty, a následně mu jednu vražte, možná to ho naučí pokoře. Protože dát tomuhle míň než dvě * může jen naprostej debil. Že.. (31.01.2016)

S postupujucou normalizaciou zacali popri kvalitnych reziseroch /Vavra, Lipsky, Menzel/ tvorit aj sudruhovia neschopni reziseri. Krasnym prikladom moze byt Matula, ale chodit netreba prilis daleko /Vojtech Trapl a dalsi/. Pribeh je prilis detsky, siti na deti a na detske vnimanie sveta. Herecke vykony su tragicke, snad len Somr a Mistrik vedeli hrat. Rezia hrozna, scenar je uplne demetny a nepomoze ani zasadit dej do pohranicia s Nemeckom. 5 % (21.01.2014)