Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn)

(50%) Co k tomu napsat? Postava Harley Quinn si nad mým velkým překvapením získala docela dost fanoušků z filmu Sebevražedný oddíl (2016). Měla tam vedlejší roli, a jak to na diváky zapůsobilo. Na mě tak nějak napůl. Ale i tak mi herečka Margot Robbie přišla vtipnější a výraznější v tom oddílu. Zde v její „sólovce“ mi přišla ještě dost nevýraznější a až nudná. Naštěstí v cca druhé půlce filmu jsem začal aspoň už tak trochu usmívat. Pár nadlehčených a na oko vtipných scén se zde našlo. Navíc, zde v tomto filmu nebylo ani tak co zkazit, ale bohužel ne ani nijak nic chválit. Akční scény tvořily většinou nějaké ty rvačky, rozmáznutí basebalovou pálkou atd. I to se zde nedalo moc vychvalovat, točeno to bylo dost amatérsky. Ale co, příběh byl jednoduchý, skoro žádný, ale pro tuto látku zcela nepotřebný. Nuda zde vyloženě nehrozila, i když zápletka byla nulová. Herci ušli, ale také nic extra včetně divné postavě M.E.Winstead. Hudba - neexistovala snad. Chtěl jsem dát lepší 2*, ale nakonec jsem měl dobrou náladu, Robbie se mi líbí, nebyla zde trapná, druhá půlka a finále – to bylo docela svižné, tak to celé hodnotím do čistého průměru. Mělo to ale navíc. Mohlo to být aspoň víc šílenější a vtipnější, ale co ….. (20.03.2020)

Mojí těhotné sestře se to líbilo, ale já zkrátka nemám ráda, když ve filmech trpí nevinní. (A jenom pro upřesnění: nemyslím tím, když zkocovinovaná Harley přijde o sendvič, ale když třeba úplně při smyslech Harley s rozběhem napálí plně naloženým nákupním vozíkem do postaršího prodavače, který jen dělá svou práci.) Není to vůbec plynulé a je to strašná nuda, ale vůbec to není tak velký průser, jak jsem čekala. Hudba velmi rušivá. (13.02.2021)

Nemám rozhodně nic proti prosazování se žen v Holém údu, pokud to ovšem nejsou patrně životem zklamané, zoufale nemrdané, zapšklé, zhrzené, škaredé a neinventivní pizdy. Výsledkem scénáristického a režijního připouštění takto poznamenaných emancipantek pak klidně může být přiblblé a unylé dvouhodinové kopání chlapů do koulí, co vypadá jako nejnovější videoklip „dámské“ militantní hudební skupiny Beavered feminists of Benetton. Sice erková, avšak naprosto tupá a nevtipná multikulti klauniáda, plná nesympatických, naprosto příšerných neherců a ještě horšího Emana MekŘehoře. Mimicky to dávala snad jen Margotka, nicméně takhle z hlavy fuckt nevím, je-li to zhnusněním věkem, nevkusnou maskérkou, idiotským scénářem či amatérským vedením postavy, že jí tak zjevně prošla minimální trvanlivost, seksepíl i nezávadnost obalu. Moje levačka, která při Sebevražedném oddílu řádila jak masturbační ruka, tentokrát při pohledu na ni ani necukla a celou hrací dobu jen nezaujatě a znuděně spočívala na opěradle sedačky, přičemž na mě furt demonstrativně natáčela hodinky. (17.02.2020)

Naprosto respektuju, že když studio zjistilo, že trainwreck, jakým byla Suicide Squad, dokázal vygenerovat jednu relevantní věc, a sice figuru Harley Quinn, která se stala notoricky oblíbenou hrdinkou fan-fiction a nesmírně se s ní sžily dospívající dívky, tak bylo potřeba na tom nějak vydělat. Tak Hollywood funguje. Takže nejsem nějak pohoršený tím, že existuje film motivovaný zájmen pubertálních holek. Tahle demografie byla vždy démonizovaná a věci tvořené pro ni byly vnímány jako automaticky špatné a nehodné pozornosti. Zatímco produkty motivované oblibou nedospělé chlapecké fascinace jako Ready Player One jsou legitimizovány jako správné a hodnotné projevy cinefilní zalíbenosti a jsou do nich lity stamiliony (ačkoliv jde v důsledku o projevy té samé infantility s toxickým potenciálem, pokud se na ně díváme dospělou optikou), holčičí ekvivalenty jsou většinou direct-to-video béčka pašovaná studii na trh skoro s pocitem ponížení. Takže je vlastně dost fajn, že tu máme takovýhle film. Jde velmi učebnicově po tom, co malé holky na Harley milují, je to přímočará girl power, která je snadno přeložitelná do cosplay. Pokud nechápete, proč ten film kladl v marketingu takový důraz na to, že Harley má hyenu, když ta hyena je ve filmu v pár záběrech, a je to podle vás chyba, tak sorry, ale vůbec nechápete, jak svět funguje, jste staří a brzo umřete. A jakkoliv to není film mluvící primárně ke mně, tak jeho místo na světě mi dává smysl a je dostatečně cool, abych si ho i já užil. Taky je cool, že postava koncipovaná původně jako male gaze ozdoba z milionté dementní komiksárny si žije svým životem. Umím si představit, že kdybych byl třináctiletá holka, tak by mi to dalo vše, co od umění potřebuju a chci. A tahle třináctiletá holka ve mně tedy dává 85 %. (28.03.2020)

Zdaleka ne tak předvídatelné a unavené, jak naznačovaly trailery nebo první reakce, vzhledem k vynucenosti v podobě těžení titulní hrdinky dokonce příjemné. Jenže tím největším plusem stejně zůstává to, že jsem se na rozdíl od spřízněného Sebevražedného oddílu bavil. Margot Robbie předvádí harleyovský standard, kdy jí je občas trochu moc a ostatní dravci nedostanou dost prostoru, ale většinu času je její bezuzdné bláznění tak akorát. Snad jen s tou výtkou, že do komiksového předobrazu má pořád strašně daleko, protože podstata Harleen Quinzel opravdu není jen ve smíchu a palici. Za úspěch beru i hlavního záporáka, který si sice Black Mask říká zbytečně, ale Ewana McGregora není nikdy dost na to, aby si nemohl střihnout vděčnou roli ve filmu, který vejde do širokého povědomí. Škoda jen, že mu parťáka dělá sympaťák Chris Messina, jehož role nemá s hrozivým Victorem Szaszem, kterého by měl představovat, společného opravdu nic. A podobných rozporů je film plný. Huntress je úžasná, ale prostor skoro nemá. Jedna hláška je dobrá, u další je mi skoro trapně. Zkrátka a dobře jsem čekal všechno možné, jen ne neurážející jednosměrku, kde nula od nuly pošla, a na kterou se (opět) nebude nijak navazovat. 50% (11.02.2021)