Smrtonosná past

Najlepší vianočný film? Pre mňa určite a reprízu si dávam takmer pravidelne presne vo vianočnom období. Prelomový akčný film, ktorý už režisér Mctiernan ťažko prekoná. Tvrdý non-stop akčný film, odohrávajúci sa v uzavretých priestoroch mrakodrapu pripomína katastrofické filmy. Po tomto úspechu si mohli Willis i Mctiernan vyberať. Willis z toho vyťažil maximum. McTiernan bohužiaľ na podobný úspech čaká. Myšlienka, že akčný film je tak dobrý, ako je dobrý hlavný záporák tu platí, pretože Alan Rickman je výborný. To všetko dolaďuje kvalitný hudobný doprovod od už, bohužial zosnulého M. Kamena. Jeden z mála akčných filmov, ktoré sú nadčasové a ani po rokoch nestratili iskru.V rámci žánru čistých 100%. (11.02.2009)

Smrtonosná past je ultimátní akční pecka. Viděl jsem jí jako hodně malej a tenkrát jsem si říkal, jakej je ten Bruce borec. Jenže pak jsem tuhle pecku neviděl nějakejch patnáct let a zapomněl jsem na docela dost scén. Říkal jsem si, že tak to nemůžu nechat a tak jsem se k filmu opět vrátil. Tenkrát jsem ty emoce nemohl jevit naplno, ale teď vím, že do Johna McClanea jsem se vysloveně zamiloval. (02.02.2013)

John McClane, newyorskej polda, co si chtěl jen s rodinou užít poklidné Vánoce v prosluněné Kalifornii. Situace je ale po krátké expozici taková, že John nemá boty, nemá ženskou a netuší, co se kolem něj kurva děje. Namísto krájení krocana se v japonském mrakodrapu schovává před bandou německých teroristů (zjevně tedy sledujeme produkt globalizovaného Hollywoodu) a vypadá to, že k rozsvícenému vánočnímu stromku (se spoustou krvavých ozdob) bude mít nakonec nejblíž mrakodrap, ve kterém uvízl a který je pro něj jedním z hlavních nepřátel (nejste-li fakír, prokleté, všudypřítomné sklo, jinak emblematický vizuální prvek filmu, není pro bosé nohy žádná slast). John bude mít sakra co dělat, aby se ze štvané kořisti změnil v lovce, dostal všechny parchanty s evropským akcentem a předvedl své manželce, kdo je tady samec číslo jedna. Byly to zlatý časy prvních postmoderních akčních hrdinů, kdy se zdálo být tak snadné točit mnohovrstevnaté akční thrillery, které nás i po letech dostávají do kolen nenucenou sebereflexivitou (upozorňování na westernové schéma odkazy na kavalerii a kovboje), vypravěčskou zručností (paralelní akce, mikronarativy, opakování, důsledné rozvíjení motivů od prvních minut) a převrácením genderových stereotypů (foot fetish se protentokrát týká mužské postavy). McTiernan už tak dobrej akčňák nenatočil a Willis znovu neprodělal tak nápaditou proměnu ze zavrhovaného nýmanda v superhrdinu, který je silnější, potentnější a vtipnější než všichni ostatní borci na scéně. Prostě nepřekonaná legenda žánru, dodnes bavící masy a zvláštní druh zvaný „filmovědec“ podněcující k inspirativním analýzám. 90% Zajímavé komentáře: ScreamJay, pshimi, JohnnyD, Vitason, milicjant (05.06.2005)

Jeden z mála filmů, který jsem od premiéry v kině viděl nepočítaně. Vždy a znovu vtáhne do děje a nepustí ( i když ořezaný formát v TV je brutální...). S opakovaným sledováním si stále více všimnete, jak film nemilosrdně tepe zvrhlé novináře, vypatlané policejní náčelníky a vyšinuté zástupce FBI se zelenou sekanou místo mozku. Kromě B.Willise zaujme jeho protivník A.Rickman. Herec shakespearovského ražení už zde naznačuje, že setkání s ním v dalších filmech bude zajímavé. Ďábelské plamínky v očích se proměnily v hotové pekelné blesky v celé řadě padouchů, které ztvárnil, naposledy rozporuplný démonický Severus Snape. ... A zkrvavený polonahý Willis vede osamocený boj v kulisách Skleněného pekla až na hranici svých sil. To jsou tedy Vánoce, to bych chtěl vidět, jakého mají Silvestra! (04.09.2011)

Co je na Smrtonosné pasti nejlepší? Bruce Willis! Pokud by se v hlavní roli objevil kdokoli z anonymní řady akčních postav, zapadla by nenávratně prachem a nikdo by si tak nemohl užít Johna McClanea jako archetypální příklad hrdiny proti své vůli. McTiernan navíc dokáže akci podat tak, že působí zcela nepřibarveně a atmosféru několika pater mrakodrapu nebojácně buduje zkrvavenými chodidly a záplavou černého humoru. Jenom je škoda několika neodpustitelných a osmdesátkově úsměvných hluchých míst, zbytek je nezpochybnitelná klasika. (16.06.2007)