Smrtonosná past

Tak konečně i já měl tu čest zhlédnout tuhle akční klasiku. Na 5* to z mého pohledu není, buď mi schází to nadšení správného fanouška tohohle žánru, nežeru tolik Willise jako jiní, nebo u mě na rozdíl od ostatních chybí možnost si nostalgicky zavzpomínat. V každém případě jsem se však bavil, nejenom solidním tempem, nenudícím příběhem a občasným humorem, ale nejvíc se mi na filmu líbilo zápolení Johna s Hansem, první z nich velký sympaťák s poněkud vulgárnější mluvou, druhý zas obrovsky charismatický a stylový záporák (to už se úplně nedalo říct o těch vlasatých máničkách, co měl u sebe v týmu). Pravděpodobně se podívám na další díl, min. na porovnání. (17.03.2013)

Smrtonosná past se od svých žánrových souputníků liší - coby osmdesátkový akčňák si bere to nejlepší ze sedmdesátek. Hlavním hrdina není neprůstřelný, naopak - krvácí, pláče, neví si rady, musí spoléhat na náhodu a sype jednu hlášku za druhou. Bruce Willis ve své první velké a dosud nepřekonané roli a Alan Rickman se svojí bandou skopčáckých hrdlořezů je mu velmi důstojným protihráčem. A nemohu v žádném případě zapomenout na sympaťáka Ala. 100%. (06.02.2005)

"TY HAJZLE! JÁ TĚ ZABIJU, I KDYBYCH TĚ MĚL ROZKOUSAT A SEŽRAT!" Bílé tílko vs drahý smoking, dialogy vedené se sebou samým vs chladnokrevné příkazy s německým přízvukem. Newyorský polda John McClane, který přiletěl do L.A. strávit Štědrý večer dohadováním se s odcizující se manželkou vs uhlazený evropský zločinec na úrovni Hans Gruber a jeho grupa profíků, kteří si chtějí pod vánoční stromeček nadělit 600 mega ze sejfu firmy, pro kterou Johnova manželka pracuje. Zasraná westernová přesilovka, kde Pan obyčejný Američan musí ochránit japonské peníze před německými sviněmi a bude nato zoufale sám, protože neschopné a bezohledné bezpečnostní složky a média, která se zapojí v půlce filmu, situaci jen zhoršují. Johna to bude stát hodně prolézání výtahovými a větracími šachtami, krve vyceděné z rozřezaných chodidel po sprintu naboso přes střepy a taky jeden bungee jumping z explodující střechy mrakodrapu na požární hadici... Willis a Rickman září a McTiernan zručně buduje atmosféru i monumentální akční drama a otáčí kormidlo akčního žánru od masakrálních osmdesátkových vybíjených s neprůstřelnými přefouknutými svalovci, kteří nepotřebují dobíjet zbraně, do realističtějších a sebeironičtějších vod. Akční milník, po kterém zní Óda na radost už navždy jinak. Lituju každého, kdo si v třináctiposchoďovém paneláku nehrál s kamarády na to, že je to Nakatomi Plaza. (21.01.2007)

Jeden z mála filmů, který jsem od premiéry v kině viděl nepočítaně. Vždy a znovu vtáhne do děje a nepustí ( i když ořezaný formát v TV je brutální...). S opakovaným sledováním si stále více všimnete, jak film nemilosrdně tepe zvrhlé novináře, vypatlané policejní náčelníky a vyšinuté zástupce FBI se zelenou sekanou místo mozku. Kromě B.Willise zaujme jeho protivník A.Rickman. Herec shakespearovského ražení už zde naznačuje, že setkání s ním v dalších filmech bude zajímavé. Ďábelské plamínky v očích se proměnily v hotové pekelné blesky v celé řadě padouchů, které ztvárnil, naposledy rozporuplný démonický Severus Snape. ... A zkrvavený polonahý Willis vede osamocený boj v kulisách Skleněného pekla až na hranici svých sil. To jsou tedy Vánoce, to bych chtěl vidět, jakého mají Silvestra! (04.09.2011)

Smrtonosná past je ultimátní akční pecka. Viděl jsem jí jako hodně malej a tenkrát jsem si říkal, jakej je ten Bruce borec. Jenže pak jsem tuhle pecku neviděl nějakejch patnáct let a zapomněl jsem na docela dost scén. Říkal jsem si, že tak to nemůžu nechat a tak jsem se k filmu opět vrátil. Tenkrát jsem ty emoce nemohl jevit naplno, ale teď vím, že do Johna McClanea jsem se vysloveně zamiloval. (02.02.2013)