Na samotě u lesa

Spojeni Menzela, Sveraka a Smoljaka je vzdy zaruka kvality a ani tenhle film neni vyjimkou, spis naopak. Tenhle film je jeden z nejlepsich, co od tehle tri panu vzniklo. Tentokrat se podivame, jaky byl problem sehnat chalupu, navic je vse v podstate podle skutecnych udalosti. Herci opet vynikajici a opet spousta kultovnich scenek. Vsem tu kraluje vybornej Zdenek Sverak a nezapomenutelnej Josef Kemr. Skvela oddychova komedie s inteligentnim humorem. (07.09.2006)

Sand málokterý film dal národu ke zlidovění tolik hlášek. Pár je jich tu citováno, tak také jedna klíčová : Olda - ,, Václave proč nejsi moje žena ?! ". Není to jen o hláškách. Je to i o dnes už dávno zaniklém světě těchto starých chaloupek a dědečků v podobě jako je ve filmu. Komunismus nedával moc možností jak vypadnout z všedního ruchu a chaty a chalupy dávaly určitý prostor svobody, navíc pro městského člověka i pohled do zcela jiného světa. Tenhle film je moje srdcovka. Natočen v roce mého narození, navíc Lavičkovi bydlí, kde jsem bydlel i já. Tohle je jeden z nejpovedenějších počinů dua S+S.  Všichni herci super od Svěráka, Kemra po paní Kovářovou s Třískou... Dávám za 5 psích blech, co na člověka nejdou. * * * * * (01.08.2011)

Další z legendárních komedií, která je jednou z nejznámějších v České kinematografii. Ať už vezmeme laskavý humor Zdeňka Svěráka, příjemné prostředí, prosluněné léto či vynikající herce, dostaneme pravou a nefalšovanou odpočinkovou komedii. Josef Kemr v roli sympatického samorosta pana Komárka předvedl asi svou nejznámější roli, Zdeněk Svěrák je zde také nadmíru zábavný a jako třešinka na dortu je tu František Kovářík jako neodolatelný otec dědy Komárka. Skvělá zásobárna nesmrtelných hlášek a jistota odpočinku a dobré nálady. (10.04.2006)

S radostí se někdy z ruchů městského života utíká někam na chalupu, především v letním období se to nabízí samo. I takoví Pražáci mohou na samotách nacházet období svatého klidu, konfrontace velkoměstského života s tím vesnickým ovšem též někdy přináší zajímavou dynamiku, přeci jen to jsou pořád dva zcela rozdílné světy. Na samotě u lesa není prvním ani posledním dílem scenáristického dua Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, které působí jakoby ho napsal sám život (a ne náhodou), ne nadarmo se ovšem na Na samotě u lesa vzpomíná i jako na jeden z diváky nejvíce oblíbených filmů Jiřího Menzela. Na samotě u lesa je krásnou připomínkou časů českých komedií, kdy si často vše sedlo jako prdel na hrnec a pak jen stačilo dodat „chčije a chčije“.  Ne nadarmo je děda Komárek spolu s Bohoušem z Chalupářů a Plhou z „Marečku, podejte mi pero!“ nejslavnější rolí Josefa Kemra, která kromě meteorologického nadání zvládla díky Kemrově výkonu naservírovat i tu správnou várku emocí. Komárek může být pro rodinu Lavičkových záhadné stvoření, stejně tak ovšem může snadno Komárek vnímat tuto čtyřčlennou rodinu brousící si zuby na jeho chalupu. Právě o tom je ono vnímání dvou rozdílných světů, které si nakonec navzdory všemu k sobě zvládnou najít i tu ideální cestu. Humor zvládá být lidový i laskavý, fištrón pochopitelně evokující Cimrmany se nezapře. Krásu a půvab samotného venkova dokáže svou kamerou dostatečně zvýraznit Jaromír Šofr, výsledkem je funkční rodinný film, který navíc zvládá fungovat i po letech a a dokázat, že není chalupář jako chalupář.  Zmíněný humor zvládá mít vždy nějakou minimálně zábavnou, spíše ovšem vyloženě chytrou pointu. Jde o ten typ české komedie, která zvládá vyvolat dojem, že může čeština skutečně být cosi jako krásný jazyk. Je tu přitom všem servírované i nějaké poselství, které dokáže plnohodnotně obstát i v současnosti. Je to přitom pořád spíše sympatická oddychová podívaná, ve které není vlastně nutné hledat něco navíc, i bez toho Na samotě u lesa obstojí. Úspěch i na pár zahraničních festivalech ovšem jedna z nejoblíbenějších českých komedií rozhodně neměla omylem. Odkaz Jiřího Menzela i Ladislava Smoljaka bude navždy krapet spojen i s právě Na samotě u lesa, se Zdeňkem Svěrákem tomu ani nyní není jinak. Na to je 47 let stará česká komedie vlastně pořád až příliš funkční záležitostí, která funguje za jakéhokoliv režimu a za jakéhokoliv období, především proto, že především o těch měšťácích na venkově bude přeci jen vždy tak krapet vypovídat. Protiklady se ovšem přitahují, přesně tak zvládne vyznít i sladké finále, které servíruje přesně tu milou a oblíbenou komedii, která nejspíš ještě bude s radostí předávaná po generace.... (30.06.2023)

Na samotě u lese mě sice nedostává do kolen a nepřivádí do křečí od smíchu jako mnohé zdejší uživatele, přesto musím ocenit brilantně napsaný scénář s množstvím nezapomenutelných replik, které se staly nesmrtelnými, a vedle toho skvěle zahranou postavu dědy Komárka, "znalce počasí a blech". Do jisté míry mě neskutečně štvaly postavy dětí, které mi přišly neuvěřitelně hloupé a otravné, na druhou stranu mě bavili pan Lorenc či houkající a vyprávějící Radim. Tak či onak jde o jednu z našich nejznámějších humorných klasik na poli československého filmu 70. let, která s grácií odolává zubu času. (01.08.2019)