Ostře sledované vlaky

Joo, pakliže se Vašek Neckář zamiluje, stojí to většinou za to... když zrovna nemaluje srdce po zdech vězení, hrabe se ve starém železe nebo blbne s pyrotechnikou a břitvami... oskarový hořkosladký příběh s úsměvně erotickým nádechem nemůže nezaujmout prakticky jakkoli žánrově vymezeného diváka a atmosféra bezstarostného zapadlého nádraží na pozadí sklonku druhé světové války je jednoduše magická... válka a její důsledky jsou zde zobrazeny pouze zprostředkovaně, daleko důležitější jsou osudy hlavních postav, jejich problémy a činy...děj plyne pozvolna a je vyzdoben příjemně jednoduchými scénami a dialogy... v kongenialitě obsazení a veškerých technických disciplín nelze než prakticky na první dobrou natočený snímek ostře sledovat od počátku až do konce a ohodnotit známkou bezmála maximální. 90% (30.09.2011)

Snažil som sa ostro sledovať vlaky, avšak nečakal som, že väčšinu deja budem ostro sledovať železničiara Neckářa, či už tú sprievodčičku pretiahne alebo nie. Za to Somr sa s tým nepáral a využil všetky možné zákutia Bahnhofu. Snažil som sa ale na filme nájsť niečo oscarové. Ale razítkovanie na prdeli to určite nebolo. (13.07.2021)

Tenhle film mě těžce minul.V knižní předloze jistě fungoval, ale tady mě to nenadchlo. Nestihl jsem totiž nasednout do jednoho z ostře sledovaných vlaků, a už jsem to sledoval jen velmi nezúčastněně z peronu. Nejde o to, jestli Menzel je nebo není kvalitní režisér, ale jde o to, jak moc je to divácký režisér. A to pro mě rozhoduje. Mě jeho vlaky zrovna moc nebavily. Rozvláčné, s nezaměnitelným režijním rukopisem, kdy se věnuje nepodstatným věcem jednoho mladičkého eléva na železniční stanici, a to podstatné nechává jen v náznacích tak, abych si to jako divák domýšlel. To opravdu ve filmu rád nemám. Proč na to jít tak cudně, když se mohlo jít na milostné problémy mladíka bez servítek, a proč obsadit zrovna Neckáře, když se mohlo klidně volit z hereckých řad. I přes lehce znepokojivé a provokativní vyznění, je těch negativ zkrátka víc než pozitiv a je jedno, jestli film je významný, když já osobně bych se jeho dalšímu zhlédnutí bez vytáček vyhnul. Po vzoru razítkování ve filmu, dávám své razítko pro film, a to je: NEPROŠEL/ZAMÍTÁ SE. 40% (27.06.2012)

Tyhle vlaky byly skutečně ostře sledované, stejně jako byl ostrý slovník Bohumila Hrabala, když psal tuto novelu. Opět v ní totiž vévodí ta jeho úchylnost, stejně jako v Obsluhoval jsem anglického krále a opět je to revoluční hlavně ze strany, co si tvůrci dovolili ukázat, než zobrazení atmosféry tehdejší doby. A to mě docela mrzelo. Proto tomu nedávám plný počet, i když to získalo tak velká ocenění. (05.12.2009)

Již při prvním uvedení tento výrazný film hrabalovského a vančurovského režiséra-mistra ve mně zanechal hluboký dojem. Odvrácená, propagandisticky chválabohu nikdy nezneužitá tvář všedního dne "protentokrátu" Čechy a Morava, v níž, nezávisle na vůli protagonistů nejen tohoto tragického, a přece i úsměvného příběhu, zbýval - a zbývat prostě musel, protože život je vždy, nezávisle na naší vůli, žit se vším, co k tomu patří - i prostor na mezní životní situace vlastně mírového života, je nejsilnějším místem tohoto oskarového díla. Řada scén doslova zlidověla, tou razítkovací počínaje a tou mrazivou, připomínající Moravcovo kolaborantské běsnění, konče. Humor, který prochází celým scénářem, zůstává na stříbrném plátně nedotčen. Mám zato, že hloubka a plnost zážitku krátkého života Miloše Hrmy, který viditelně nese zřejmě řadu autobiografických prvků života tragického konkrétního jedince, musí oslovovat i dnešní mladou generaci. A účinně prostředkovat poselství nejdrsnější doby našich dějin minulého století. (24.08.2007)