Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (571)

kingik 

všechny recenze uživatele

Menzel - Hrabal. Dodnes nevím, proč zrovna Menzel získal výsadní právo zfilmovat většinu stěžejních Hrabalových literárních děl. Zkusit to občas taky nějaký jiný režisér, bylo by co poměřovat, ale takhle není s kým. Hrabal byl mistr psaného slova a jeho knihy nešlo ani dost dobře přetáhnout do filmové podoby. Menzel většinu jeho děl úplně zkurvil. Ano, nemám problém použít ostřejší slovo, když je na místě. Dokurvil i tohle dílo. Už obsazení Francina a Maryšky čahounem a ohyzdou, je zoufalé a žádá si o přeobsazení. A Hrabalovu poetiku taky, až na pár výjimek, okleštil, anebo ji v podstatě ani nevystihl. Když byl Menzel v koncích, a za film jsem to vycítil nesčetněkrát, napasoval do filmu idiotsky zrychlené scény, ve kterých hrbatý idiot Hrušínský jako by legračně pobíhá. Jak toto může někdo dát do filmu?! A takových hovadin je ve filmu milion, přitom jsou neústrojné a divné. Hanzlíkova kreace Pepina mě pobavila, ale opět do filmu jako by ani nepatřila, jak křečovitě ji tam Menzel narouboval. Výsledná podoba filmu mě vůbec nenadchla. Film jsem viděl na etapy a skoro jsem ho i vypínal, jak nezajímavě je natočený. Kdykoliv ho někde reprízují, házím ignor. 20% ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Pro mě dvojnásobná srdcovka - za prvé se to točilo v Dalešicích u Dukovan, krajině mého dětství, kdy filmaři nechali skautům repliku komína, za druhé díky Postřižinám, protože tchyně je z Poděbrad a v tom kraji prostě jiné pivo na nádražkách nenajdete. Jinak ale filmařsky příjemná freska z nelehkého života správce pivovaru bez špetky nadhledu, ale s krásnou a ženou dobrodružné povahy, Skvělé hlášky a herecké výkony. Poetika. Nahá Vášaryová. A spousta piva a zabíjačkových dobrot. :-) ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Ano, bylo to velmi poetické odpoledne a jestliže „nahé ženské koleno je druhé jméno Ducha svatého“ říká pan děkan, bude na tom snad něco pravdy. Ale co ten Podskalský a jeho podskalské hlášky? Co ten mladší Hrušínský pořád někam padající? Vím, ilustruje většinový obsah Pepinových promluv. Já jsem ale jako Francin: nejlépe se mi líbí úvod, než se Pepin objeví. To je čistá oslava (ne však pro vegetariány). A špatně slyšitelná vzdálená mluva paní správcové při zabijačce skutečně vyvolává dojem vzpomínky na matku a pradomov před vlastním narozením. Všechno pak spěje k početí budoucího Bohumila. Nu, už proto sem Pepin patří (jako sudička; a pan režisér naštěstí projevil dost soudnosti, když ho obsadil Hanzlíkem a ne doporučovaným Menšíkem). Vcelku je ale škoda, že Menzel není ke svým Postřižinám podobně přísný jako k Rozmarnému létu. Čímž nemyslím věrnost předloze (Postřižiny jsem nečetl), nýbrž věrnost vlastní adaptaci. Rovněž ho mohlo napadnout nestrkat sem dvě komparsní ženské figury, čímž by paní správcová byla jedinou ženou v celém filmu se vyskytující. Upozorňuji na mlčícího Donutila u koní, který i pro konfrontaci s Pepinem stojí za povšimnutí spíše než sebepoškozující Hrušínský ml. Co říci závěrem: Vondruška, Vozáb, Hraběta. Komentáře: Šandík (neznám předlohu, ale souhlasím), Radek99 (nesouhlasím, ale doporučuji), NinadeL (krásná citace, díky za její zaznamenání). ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Niektoré ČS filmy, ktoré sú zaradené do žánru komédia, vyznievajú skutočne vtipne. Nie však preto, že by sa človek nasmial do popuku, ale preto, že samotné zaradenie do tohto žánru pôsobí viac než komicky. Magda Vášáryová bola za mlada riadna "motorka". V dnešnej dobe by sa vozila s Rytmusom na Géčku, pričom nejaká instagramová "lopata" s našpúlenou hubou, by jej nesiahala ani po otlaky na pätách. Strašná škoda len, že tento film nie je nijak mimoriadná veselohra, na ktoré je už človek tak nejak zvyknutý. Uznať však musím, že po nástupe Hanzlíka na scénu, samotný snímok získal na kredite. Jeho rola celkový dej filmu osviežila, pričom "Postřižiny" si najmä vďaka nemu aspoň čiastočne napravili reputáciu. Každopádne, celkom slabota .. ()

JohnnyD 

všechny recenze uživatele

Hudba je čarovná, atmosféra malomesta na prelome republiky a monarchie skvelá, no celé je to afektované, kŕčovité a zastaralé. Chýba tu zmysluplný konflikt alebo aspoň trochu ľudské jednanie postáv. Aspoň náznak toho, že film sa odohráva hoci len v niečom, čo matne pripomína skutočný svet. Postřižiny sú akoby rozpohybované dobové reklamné maľby. Síce štýlové, no neskutočne afektované a gýčové. Toto je ten mýtický láskavý humor? Ak áno, tak prosím pekne nasrať. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (49)

  • Interiéry pivovaru pořídil štáb v pivovaru Studená nedaleko Telče. (Stocki)
  • Byt „pana sládka" je autentický byt původního sládka v Dalešicích, pana Františka Nikodéma, narozeného okolo roku 1908, který zde působil před 2. světovou válkou. Pak se přestěhoval do Trhové Brtnice u Jihlavy, kde pracoval v knížecím pivovaru. Bydleli v pivovarském domku, který zdaleka nebyl tak representativní jako dalešický byt, což jeho choť, paní Karla, těžce nesla. Jiří Menzel pana Nikodéma angažoval coby odborného poradce stran autenticity a fungování pivovaru. Když „personálu pivovaru" předváděl manipulaci se sudy, pana režiséra zaujal natolik, že ho požádal, aby si ve filmu zahrál. Možno ho vidět ve scénách, kde se objevují bednáři. Je to ten drobnější pán s kníry – ne ten kulaťoučký pán, který pije ze džbánu. Premiéry filmu se účastnila celá Brtnice. Jednak kvůli nahé Magdě Vášáryové (Maryška), a také popatřit na občana Nikodéma, který již nežije. V Brtnici pracoval herec Otmar Brancuzský, který byl jedním ze zakladatelů místního ochotnického divadelního souboru Bezchibi - spolek divadelní Brtnice. (Brtniik)
  • Elektromasážny stroj, ktorý Magda Vášáryová (Maryška) dostane od svojho muža, bol skutočný elektrofulguračný domáci liečebný strojčeka z 20. rokov minulého storočia. V podstate sa jedná o Teslov vysokonapäťový transformátor umiestnený v rukoväti, a prerušovač v osobitnej skrinke. Zostava je napájaná zo siete 220V. Po transformácii bolo vysoké napätie v rádoch desiatok tisíc voltov o kmitočte v desiatkach až stovkách kHz privádzané do neónovéj masážnej trubice, zasadené do rukoväte. Výmenných trubíc boli desiatky druhov, každá na liečbu iných telesných časti. Móda týchto strojčekov trvala do začiatku 2. svetovej vojny, potom už neboli vyrábané. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Navštivte místa, která znáte z českých filmů

Navštivte místa, která znáte z českých filmů

28.08.2019

Dnes již kultovní trilogie Slunce, seno... je neodmyslitelně spjatá s malebnou jihočeskou krajinou. Film má samozřejmě i své odpůrce, ale ti, kteří si ho zamilovali, mají Hoštice za své poutní místo.… (více)

Retro biják 60. – 90. let

Retro biják 60. – 90. let

16.06.2018

Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama