Je třeba zabít Sekala

Priznám sa, že mi vo filme chýbala absencia nacistov, ktorí by v divákovi vytvorili atmosféru obdobia druhej svetovej vojny. Nemuseli by byť v každej druhej scéne, ale čudoval som sa, že sa neobjavili ani raz za celú stopáž (obrazy Hitlera na stene nepočítam). Pravdou však je, že o nacistov v tejto dráme vôbec nešlo. Je treba zabiť sekala som vnímal ako drsnú českú rozprávku s tradičným hrdinom zo sedliackeho prostredia, ktorý sa chtiac nechtiac dostáva do stredu tornáda a je jediný, kto môže tento všetko ničiaci prírodný úkaz zastaviť. Herecké obsadenie mi na 100 % nesadlo a záver si viem predstaviť aj lepší, ale inak po všetkých stránkach veľmi solídna dráma. (05.04.2020)

Trvalo mi docela dlouho, než jsem film dokázal plně docenit. Ale po třetím zhlédnutí zvyšuju hodnocení na 5*. Sedlák Sekal byl svině, Sekala se každý bál, Sekala každý nenáviděl, Sekal mohl všechno a nikdo se mu neopovážil vzepřít. Až jednou přišel do vesnice neznámý Jura Baran, který jako jediný odmítl před Sekalem sklonit hlavu, bohužel na to ale nakonec doplatil (paradoxem samozřejmě je, že nejen Sekalovým přičiněním). Obrovsky smutné drama, které ukazuje poměry české vesnice za dob Protektorátu (morální myšlenka filmu). Na konci snímku jsem však necítil ani tak smutek, jako hněv. (16.12.2007)

Dechberoucí, strhující příběh o zbabělosti a odvaze, o kolektivních pletichách a individualitě (ať už dobré, či špatné). Příběh Jiřího Křižana je sice zasazen do protektorátní doby, ale lehce si lze představit, že by zapadl třeba i do baroka - nejen vztahem k víře, k půdě. Výtečně využit symbol kříže; skvěle rozehrané přehlížení lidí, kteří se vyčleňují - ať už jde o parchanta Sekala, jeho poskoka Záprdka, nebo luterána Juru Barana. Herecky zaujmou nejen ústřední hrdinové (polští herci), ale i představitelé sedláků. Příběh dokresluje hudba Michala Lorence. (09.05.2010)

Z hlediska řemeslných kvalit je tenhle film ukázkou vysoce profesionální práce, jaká se v našich končinách hned tak nevidí. "Sekal" patří určitě mezi pět nejvýznamnějších snímků naší polistopadové historie. Ve srovnání s poloamatérským přístupem řady tvůrců je to ukázka vysoce profesionální práce celého štábu a především produkce. Ano, je možné diskutovat o "chladném kalkulu" a " vykonstruované zápletce ", ale po dramatické stránce " Sekal " funguje, na rozdíl od řady takzvaných autorských filmů natáčených pro režiséra a pár nejbližších přátel. Výborný je nápad oživit film účastí polských herců protože hrát si na malém písečku není rozumné a Lubaszenko i Linda patří k polské herecké špičce. Vedle zobrazení zatuchlé atmosféry konzervativního prostředí zapadlé moravské osady přináší snímek zásadní otázku: Do jaké míry nás vytváří naše okolí a kde je příčina a následek lidských činů aneb stal se Sekal lidskou sviní, protože se k němu okolí svinsky chovalo a mohlo to být jinak, kdyby...? Celkový dojem 90 %. (08.05.2007)

Je třeba zabít Sekala je velice osobitým typem válečného filmu bez jediné zbraně a bez jediného uniformovaného důstojníka, který nás v rámci 2. světové války zavede do vesnice mimo ústřední váleční konflikty. Do existenciálně laděného příběhu vstupuje do hry morálka, hrdinství i náboženství, film nese přesně vystupňované napětí gradující až do hodně nepříjemných momentů, ale především podává silné svědectví krušných válečných časů. Svědectví o době nebo situaci, kde pokaždé chybí jednoznačná odpověď jak konati. Scenárista Jiří Křižan mě svým dílem již před časem dostal ve filmech Tichá bolest nebo Mŕtvi učia živých, zde opět potvrzuje své tvůrčí kvality. Od počátku si mne ale film taky získal specifickou atmosférou, působící jak v moravské přírodě, tak třeba ve scénách ze zakouřené hospody, přičemž vysoký podíl na atmosféře má i Štrbova kamera. Oceňuji výběr pro domácí publikum neznámých polských herců, kteří podali vynikající výkon, filmový návrat Vlasty Chramostové a 90-tiletého Gustava Nezvala ve výrazné roli z jednoho ze sedláků. Mírně mi dojem pokazil pouze náběh k závěrečnému finále (nezdálo se mi moc pravděpodobné, že by se sokové, kteří velmi dobře vědí o plánech toho druhého, pár hodin před osudným momentem takhle přátelsky dohodli na bitvě) a pak samotná bitva, při které díky tmavému pozadí po většině času nešlo rozeznat od seba postavy Sekala a Barana. Celkově mi ale tyto drobné výhrady nijak nezkazily dojem z filmu, po jehož skončení jsem ve tmě tiše zatleskal... Jeden z porevolučních českých filmů, které by stálo za to vidět na velkém plátnu v kině! (95%) (Filmová výzva 2018 - HonzaBez) (29.07.2018)