Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (více)Obsahy(1)
V létě roku 1943 do moravské vesnice uprostřed Hané jako by válečné události ještě ani nedolehly. Dvanáct bohatých statkářů zde žije ve strachu z nemanželského syna jednoho z nich. Sekal (B. Linda) má za sebou krušné dětství nemanželského dítěte, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Sedláci v obavách nejen o majetek, ale i ze strachu o život, dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému činu však využijí kováře Juru Barana (O. Lubaszenko), který se ve vesnici skrývá před německými okupanty. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (521)
Priznám sa, že mi vo filme chýbala absencia nacistov, ktorí by v divákovi vytvorili atmosféru obdobia druhej svetovej vojny. Nemuseli by byť v každej druhej scéne, ale čudoval som sa, že sa neobjavili ani raz za celú stopáž (obrazy Hitlera na stene nepočítam). Pravdou však je, že o nacistov v tejto dráme vôbec nešlo. Je treba zabiť sekala som vnímal ako drsnú českú rozprávku s tradičným hrdinom zo sedliackeho prostredia, ktorý sa chtiac nechtiac dostáva do stredu tornáda a je jediný, kto môže tento všetko ničiaci prírodný úkaz zastaviť. Herecké obsadenie mi na 100 % nesadlo a záver si viem predstaviť aj lepší, ale inak po všetkých stránkach veľmi solídna dráma. ()
Málokdy jsem měl chuť velebit nějakou filmovou akademii jako při sledování tohoto filmu a vědomí všech těch udělených Českých Lvů. Hluboká poklona panu Michálkovi za tohle veledílo o čem jiném než o lidech. Jediná školní projekce, kterou jsem zmeškal, a také jediná, o kterou se cítím ochuzen, protože to rozpálené horko uprostřed zlatých klasů pod modrým nebem kdesi na Hané sálalo od první chvíle i z televizní obrazovky. V kině musela výtečná kamera ve spojení s tak brilantními výkony jako podává ústřední sestava Linda - Lubaszenko - Bartoška - Chramostová, dělat s lidmi úplné divy. Můj smysl pro rytí nějak nenachází živnou půdu, že by skutečně nebylo co vytknout? Viděno mýma očima, opravdu ne. 100% a zařazení na úroveň Spalovače Mrtvol. ()
O tomto filmu se mluvilo dlouho, opravdu dlouho potom co samotný vyšel do světa a já se tomu všemu vůbec nedivím. Překvapit prostě musel, protože mě uzemnil neskutečně, a to hned v několika případech. Tak nějak se tento film od ostatních českých liší. Hlavně tím, že má opravdu hodně silný příběh a dobře hrající herce, kteří dorazili aj z Polska a rozhodně tomu není na škodu, ba naopak. Dokázali zahrát tak dobře jako by kupa českých herců nedokázala, ačkoliv je nechci hanit. Prostě je příjemné sledovat český film, ve kterém se objeví herci, kteří jsou pro český národ trochu tropickým ovocem. K tomu tam hrají i Češi, ale ne tolik známí, abych si neřikal to, co v poslední době tvrdím často. Že dobrých českých herců spočítám na prstech u rukou a proto se objeví v každém slušnějším filmu, tím pádem každou chvíli v nějakém, že se časem omrzí. Byl jsem překvapen sílou příběhu, sílou hudby a hlavně samotnou sílou prostředí, že jsem nemohl jinak než ohodnotit plným počtem. Tak plným, že s čistým svědomím mohu říci, že právě Je třeba zabít Sekala je možná tím nejlepším co se u nás objevilo od Sametové revoluce. Klasické české komedie utopil dramatický příběh, ktery si právem zasloužil takové ocenění jaké dostal. Nasadil takovou laťku, že nejspíš budu dlouho čekat na něco, co mě dokáže uzemnit tolik jako právě tento film. Po shlédnutí filmu už se totiž ani nedivím, že o něm lidé mluvili takovou dobu prakticky až do dnes. Zaslouží si to. ()
Je třeba zabít Sekala je velice osobitým typem válečného filmu bez jediné zbraně a bez jediného uniformovaného důstojníka, který nás v rámci 2. světové války zavede do vesnice mimo ústřední váleční konflikty. Do existenciálně laděného příběhu vstupuje do hry morálka, hrdinství i náboženství, film nese přesně vystupňované napětí gradující až do hodně nepříjemných momentů, ale především podává silné svědectví krušných válečných časů. Svědectví o době nebo situaci, kde pokaždé chybí jednoznačná odpověď jak konati. Scenárista Jiří Křižan mě svým dílem již před časem dostal ve filmech Tichá bolest nebo Mŕtvi učia živých, zde opět potvrzuje své tvůrčí kvality. Od počátku si mne ale film taky získal specifickou atmosférou, působící jak v moravské přírodě, tak třeba ve scénách ze zakouřené hospody, přičemž vysoký podíl na atmosféře má i Štrbova kamera. Oceňuji výběr pro domácí publikum neznámých polských herců, kteří podali vynikající výkon, filmový návrat Vlasty Chramostové a 90-tiletého Gustava Nezvala ve výrazné roli z jednoho ze sedláků. Mírně mi dojem pokazil pouze náběh k závěrečnému finále (nezdálo se mi moc pravděpodobné, že by se sokové, kteří velmi dobře vědí o plánech toho druhého, pár hodin před osudným momentem takhle přátelsky dohodli na bitvě) a pak samotná bitva, při které díky tmavému pozadí po většině času nešlo rozeznat od seba postavy Sekala a Barana. Celkově mi ale tyto drobné výhrady nijak nezkazily dojem z filmu, po jehož skončení jsem ve tmě tiše zatleskal... Jeden z porevolučních českých filmů, které by stálo za to vidět na velkém plátnu v kině! (95%) (Filmová výzva 2018 - HonzaBez) ()
Trvalo poměrně dlouho, než jsem se odhodlal shládnout tento skvost. Film, s vynikající atmosférou a chováním lidí tak skutečným, až z toho mrazí. Nechal by se opravdu nazývat "westernem", kdyby se změnila doba a místo děje (ale vlastně "Mstitel Trinity" je dokonce uveden jako western a přitom má méně westernových rysů než tento). Příběh z kruté doby, kdy pro kousek dobra bylo nutné použít zla, příběh tak silný a vnímavý, který mě opravdu dostal. Vladimír Michálek to bravurně zrežíroval s famózní kamerou Martina Štrby a skvělými hereckými výkony Olafa Lubaszenka, Boguslava Lindy a Jiřího Bartošky. Drsný i melancholický, takový je právě film "Je třeba zabít Sekala". Nejlepší porevoluční a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (17)
- Ve scéně, kdy občané vesnice objeví mrtvou Anežku (Agnieszka Sitek) na návesním rybníku, si lze všimnout chyby v záběru, kdy herečka pohne svojí pravou rukou pod hladinu a zpět. (tommahol)
- Jiří Křižan napsal scénář během tří týdnů poté, co opustil politiku. (ČSFD)
- Kovář Jura Baran (Olaf Lubaszenko) má ve filmu svou kovářskou dílnu ve sklepě. Kováři však zásadně vždy pracovali v přízemí. Důvodem může být jak snazší přístup kyslíku do žároviště, tak snazší hašení požárů nebo i pohodlnější přístup ke kovaným koním a opravovaným strojům. Nejdůležitějším důvodem je však prevence otravy oxidem uhelnatým, plynem vznikajícím při spalování uhlí, který je těžší než vzduch a ve sklepě by představoval smrtelné riziko. (Verbudrak)
Reklama