Balkánská hranice

„Je lepší zachránit jeden život než neudělat nic.“ Jen aby tom Jasna měla také jasno…Ten, kdo má povědomí o historii národů bývalé Jugoslávie a tuší, o co tenkrát skutečně šlo, nebude mít z politického hlediska s dílem takový problém (zastáncům bombardování Srbska bych film nedoporučil). Snímek kvalitou směle pokukuje po takových ruských koprodukčních žánrovkách jako jsou 9. rota či Bretská pevnost. Co do technické stránky (kamera, střih, zvuk), akce, syrovosti či válečných jatek se může srovnávat i s hollywoodskými spektákly (třeba „ohnivé peklo“ či minometná palba je už vyšší dívčí). Maličko horší jsou postavy, zejména hlavní hrdina Šatalov působí trochu lekle (zbytek jednotky je naštěstí „živější“) a vyloženě slabší je (nutný?) patos (hrdinství, bratrství, sovětská nostalgie, ruský voják nesoucí srbskou holčičku, démonizace Západu atd.). Ovšem i přes tyto nechtěně úsměvné detaily (a maximální „coolovost“) si snímek drží solidní kvalitu až do konce (aneb jak je důležité míti Kusturicu!), takže za mě to budou slušné 4*. (03.11.2019)

Zajimave videt jugoslavsky konflikt i z te druhe strany. Myslim, ze kazdy slusny Cech musi byt na strane Srbu a stydet se za tehdejsiho prezidenta, ktery cosi mlel o humanitarnim bombardovani... Skoda, ze film vice nez na pribeh vsazi na akci a velkorysou stopaz.... Dobra atmosfera a presvedcive herecke vykony. (20.07.2019)

Příběh je víceméně tuctový. Rozpuštěná speciální jednotka má možnost se rehabilitovat tím, že zvládne zdánlivě nesplnitelný úkol. To tu bylo už x krát. Tady ale dělá hodně námět. O zvěrstvech Srbů vůči muslimům toho bylo natočeno a napsáno dost, ale opačný gard, ve kterém by hrály západní síly negativní roli coby spolupracovníci kosovských teroristů, to zase tak často vidět není. Akce, byť občas zběsile sestříhaná a přeplácaná slow motion momenty, je solidní a závěrečný dlouhý střet je zvládnutý takřka na jedničku. Dojde i na nějaké ty ustřelené končetiny a vyhřezlá střeva, takže potud spokojenost. Sympaticky působí i postavy, kterým jsem i přes určitou averzi k Rusům neměl problém fandit. Notabene Ravšana Kurkova a Milena Radulovic jsou hezké holky. Některé bláboly typu "Za Sovětského svazu se žilo lépe." si sice mohli filmaři odpustit, ale chápu, že spousta Rusů to takhle vidí. Přežít se dalo i tradiční ruské gerojství, které v tomto případě působilo poměrně decentně. Jako největší mínusy tak vidím jistou rozháranost, díky které chvilku trvalo, než si všechno sedlo a tím nejhorším byl obvyklý neduh vícejazyčných ruských filmů a tím byl rychlodabing, Je sice fajn, že tentokrát to neobstarával jen jeden člověk a dabéři se snažili intonovat, ale i tak to znělo příšerně. A pořád nechápu, proč to Rusové dělají. 75% (24.07.2019)

Dlho očakávaný NOT mainstream film o vojne Srbska s NAČO s premiérou v deň 20 výročia bombardovania Belehradu vzdušnými silami západnej demokracie nazývané aj „humanitárne“ bombardovanie alebo operácia Milosrdní anjeli. Belehrad bol v 20 storočí bombardovaný 2x. Od 6.4. do 12.4. 1941 Goringovou Luftwaffe. Bolo zhodených 440t zápalných bômb a zabitých cca 2.000 ľudí. Druhé bombardovanie bolo zahájené 24.3.1999 a trvalo do 10.6.1999, t.j. 78 dní a to bez schválenia BR OSN,t.j. podľa medzinárodného práva nelegitímne a tento raz pod vedením pražskej rodáčky Korbelovic Mařeny (All-NOT-right), nelichotivo prezývanú Balkánska Mäsiarka (a potom poskupovala s partiou strategické podniky v Kosove). Mimo iného letci Luftwaffe si zabombardovali znovu a potvrdili Goringovu školu.Bolo zhodených 14.000 bômb, navyše podľa medzinárodnými konvenciami zakázaných s ochudobneným uránom 238 a vypálených stoviek striel z vojnových lodí (mimo iné zasiahli títo kanonieri aj veľvyslanectvo Číny a zabili 3 čínskych novinárov). Bolo zabitých viac ako 2.000 civilistov vrátane 88 detí asi 1.000 nezvestných a rádovo stovky vojakov. A nevybuchnuté kazetové bomby sú postrachom v Srbsku dodnes. Miera výskytu rakoviny ťažko odhadnuteľná. A asi sa vyjasnieva, aj taký obyvateľ Vhite Domčeka McDonald priznal v 01/2019 že bombardovanie Srbska bolo chybou. Dej sa začína práve bombardovaním Belehradu neviditeľným bombardérom Lockheed F-117 Nighthawk, nasadeným 1x v bojovej akcii. Sláva netrvala dlho, jeden Srbi neskôr zostrelili. Dej filmu nie je žiadny výmysel, ale na základe reálnych udalostí konfliktu ruských výsadkárov a protiterostického komanda s musulmanskými hrdlorezmi a silami NAČO o strategické letisko Slatina nachádzajúce sa pár km od Prištiny. Konflikt sa vyhrotil 12.6.1999 keď Ruskí výsadkári zaujali bojové pozície proti vojskám NAČO. V tom čase vládol v Rusku Boris Vodkovič, Rusko ekonomicky a vojensky bolo na dne. Dovolím si tvrdiť že dnes by to mierovo a ústupom neskončilo. Na svoje si prídu aj priatelia military žánru, vojnové scény sú na dobrej úrovni. A pre citlivé diváčky upozornenie: musulmani popravujú pravoslávneho kňaza, srbského milicionára stelou do hlavy, ženy podrezávajú a následne masová poprava srbských civilov, odrezaná hlava nepriateľa má presvedčiť preživších ku kapitulácii. V závere cameo EMIR KUSTURICA, persona non grata Hollywood mainstremu a komentátorov typu Emma Smetana Pajerová (dcéra Moniky Pajerovej). A keďže Slovensko Kosovo neuznalo končím komentár....Косово је Србија! a pridám... Крым это Россия! Na IMDb cca 1550 hodnotení, za 8,2/10. Som skeptický že by sa v rámci proti Rusko/Srbskej hystérie objavil tento film v kinách a divák by mal možnosť vidieť pohľad aj z druhej strany. (29.03.2019)

....sovietske vojnové filmy skoro vždy boli výborné,tento film nadväzuje na túto tradíciu...dobre natočené,surové,realistické....také akoby naozaj, nie ako tie americké ,že všetko ok...ale moožno bez tých spomaľovačiek,tie vážne uberali na dojme reálnosti....k téme-námetu sa nevyjadrujem,človek nikdy nevie......ale Kosovoi je precedens.................ak to ok,tak potom...............................o nehumanitárnom bombardavaní ani nehovorím..... (10.10.2020)