Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun

Ano, Wes Anderson si v podstatě vždy jede to svoje se stejnou sortou herců, ale jeho filmy jsou tak neskutečně hravé, stylové a vynalézavé, že prostě musíte vrnět blahem nebo je nenávidět. Já jsem se fakt bavil. Kdybych měl přesto vyzdvihnout nějaké negativum, tak jsou to neskutečně rychle mluvící Francouzi, což znemožňuje sledování titulků a fakt, že film je svým pojetím a zaměřením určen pro užší publikum. Proto je velmi pravděpodobně, že ačkoliv se mi líbil, podruhé už si ho nepustím, na rozdíl od Grandhotelu Budapešť nebo Až vyjde měsíc. (22.01.2022)

Kdo si hraje, nezlobí. Wes si s fikcí hraje moc rád a s ním i celá plejáda vynikajících aktérů, kteří se do jednoho blýskli v Adersonově posledním počinu, jehož název je natolik dlouhý a otravný, že spolehlivě odradí kde jakého joudu. Jednoduché propojení několika rozličných příběhů, přitom promakané, jak to Wes rád, zábavné, groteskní, alegorické, vizuálně absolutní, s parádními animovanými sekvencemi, přesnou atmosférou, nekonečným množstvím slov, s rozvedením čehokoli do krajnosti, často až za kraj, pochopitelně vše v šarmantním módu, kdy třeba při vystoupení Tildy Swinton, velebíš své cimrmanovské génie a řehtáš se, kterak šlechtična projevem střelí do vlastních, u Revoluce, přestože to dávno víš, opět zjistíš, kolik toho brutálně talentovaný Timothée dokáže levou zadní nabídnout, vyprskneš smíchy u štěku s nejznámějším Rakušákem ve světě filmu, už jen proto, že ho vidíš, objevuješ zástupy známých tváří v rolích i mini roličkách, kteří se v této milé, hravé blbince, toho zhostili s velkou chutí, protože střihnout si u Wese úplné cokoli, patří k vrcholu filmové tvorby a vůbec nesejde na faktu, že spoustu lidí jeho filmy nikdy neosloví. Dojemná Frances, perfektní Benicio, klasičtí Adrien, Owen, Willem nebo Edward, potěšil i Rupert Friend. Monolog o chuti jedovaté soli neměl chybu, vše kolem Billa Murryho- příjemnost, kterou chceš, Léa není můj šálek a tuhle bezkrkou, bezpasou cuchtu s koženou fotkou jednoho výrazu místo ksichtu všemi filmy napříč si tedy odpustit mohl, ale nevadí. Nejcennější známky taky mívají drobný kaz. Za mě nejlepší počin prvomájového tvůrce, tak ono se dávno ví, že lidé narození prvního pátý, mívají excelentní filmové kritické oko a k filmu přirozeně inklinují, že ano, zkrátka Francouzská depeše se nesejde s pochopením u znuděného blbce, který neustále čeká, co z toho vyleze. Jde o biják pro chytré děti v dospělých hlavách. (15.11.2021)

RECENZE: Francouzskou depeší Liberty, Kansas Evening Sun poetika Wese Andersona vrcholí. Půvabně a nevtíravě - Českokrumlovský deník Na každý nový film Wese Andersona se vždy upřímně těším. Žádný jiný tvůrce totiž nedokáže spojit dohromady tolik výjimečných herců, stylové hravosti a černého humoru, a hlavně tolik nápadů. Jeho novinka "Francouzská depeše" je film pro radost. Předně je ovšem z radosti dělaný. Anderson tentokrát vzdává poctu nejen filmařské profesi (konkrétně francouzské kinematografii), ale především sám sobě. A to tak, že si sám ze sebe dělá legraci. A proto "Francouzská depeše," nejvíce "andersonovský" film Wese Andersona tak krásně funguje. V podobě tří příběhů - reportáží film vypráví o redakci fiktivního francouzského deníku, kde je šéfredaktorem úchvatný Bill Murray, v jehož službách píše tým ostřílených profesionálů složený z Tildy Swinton, Frances McDormand, Jeffreyho Wrighta a Owena Wilsona. Každá jednotlivá reportáž má své specifické rysy. Jednoznačně nejkouzelnější podívanou přináší příběh první s Beniciem Del Torem, Léou Seydoux a Adrienem Brodym. Příběh druhý ("Revize manifestu") zase nechává vzpomenout na dobu let šedesátých, kdy se na prahu celospolečenských změn rádo demonstrovalo, a ještě raději utíkalo, a kdy symbolika jedné jediné postavy (Timothée Chalameta), podepřena hudbou Ennia Morriconeho, zkrátka nemůže nevyvolat potlesk davu. Třetí příběh je pak příjemným zakončením této Andersonovy filmové ódy na práci novinářů. Zápletka mísí únos syna policejního komisaře s postavou policejního šéfkuchaře. I zde Anderson naplno projeví svůj nemalý cit pro hravost, když mezi střihy z barevného do černobílého formátu vloží jedinečné animované okénko. Režisér experimentuje více než obvykle; se stylem i obsahem. Opakuje se, ale zároveň každý prvek své osobité poetiky chytře povyšuje, což je umění, které mnoho filmařů postrádá. Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun není celkově až tak dokonalá jako Grandhotel Budapešť, kde Anderson pro změnu složil poctu profesi hoteliérské, a který nejspíš navždy zůstane z hlediska jeho tvorby mému srdci nejbližší, ale i tak stojí rozhodně za to vyhledat kinosál, kde "Francouzskou depeši" hrají. Po dlouhé době tu máme film, který je chytrý stejně jako zábavný. A to je opravdu vzácnost. 75%. Na první pokus čtyři hvězdičky, ale sázím, že po dalším zhlédnutí si klidně tu jednu přidám. (27.11.2021)

-2* v tomto komentáři shrnu rovnou dva poslední filmy Wesa Andersona, protože oba na mě působily úplně stejně a i výsledné hodnocení se nebude odlišovat. Tohoto režiséra mám ve svých oblíbených, ale jeho směřování mi čím dál víc nevyhovuje a nedokážu si jeho filmy užít. Po vizuální stránce jsou jeho filmy precizní ... ale vypiplané do dokonalosti natolik, že působí až sterilně, což je asi i jeho záměr. Ale sterilně začínají působit i jeho příběhy, které nenabízí místo pro emoce, tím že často odbočují a jsou plné komentářů odboček či vyprávěčů. Jeho postavy čím dál víc působí jako odlidštěné loutky na provázcích, takže je vlastně jedno kdo to hraje. A ve filmech už ani není tolik humoru jak jsem býval u něj zvyklý.. Příběh vlastně není důležitý a ani z jednoho filmu jsem si nic neodnesl a po většinu času jsem se nudil - takové artovky mě opravdu nebaví a za mě velké zklamání a palec dolů.  [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (23.06.2024)

Nevediac o tom, kto "spáchal" tento film, som si po po celý čas hovoril, že tento štýl sa mi až neuveriteľne podobá na Wesa Andersona. Jeho štýl a kompozícia sú proste nezameniteľné! S tým však problém nemám, práve naopak, príde mi to vždy vcelku originálne. Ale tento krát ma jeho film až tak nezaujal. Akurát prvá poviedka "The Concrete Masterpiece" bola naozaj skvelá, tie zvyšné dve by som skôr zhodnotil ako taký priemer. Ale ako námet to bol skutočne fajn nápad, aj poviedkový formát. Ale celkový dojem som očakával určite oveľa lepší. (21.02.2022)