Co se z nás stalo

[FOD 2016] (Nevím, jakej film viděl POMO, ale takovou karanténu jsem ještě v žádném zombie filmu neviděl.) Co se z nás stalo je civilně pojatej film o klaustrofobní karanténě v části města, kde tvůrci (skoro) všechno ošklivé jen naznačují nebo je to slyšeno přes roh. Místo gore efektů a akce se tu poctivě buduje atmosféra a já byl nadšen. Nečekejte žádnou záchranu přeživších, ale spíš kulku, když se pokusíte opustit dům a zjistit co se to sakra vlastně děje. Navíc, koukat na film v roušce a sledovat, jak kolem vás během projekce chodí ozbrojený stráže, který pak před první řadou natáhly mlíko, to je k nezaplacení :) Jednoho diváka dokonce odtáhli ze sálu a někdo v druhý polovině filmu bušil na dveře kina. Scénář (jen) na pár místech drhnul a zaváněl klasickými klišé, ale od Dánů to je slušnej příspěvek tomuhle zahnívajícímu žánru. Jsem fakt rád, že jsem prošel vstupní zdravotní prohlídkou a mohl tyhle zombíky vidět na velkém plátně. (11.03.2016)

Jestli je něco opravdu zbytečné, tak číst Pomovi komentáře. :) Co se týče Sorgenfri tak je to klasický severský triller, takže čekejte spíš klaustrofobickou atmosféru a psychologický rozbor lidských vztahů tváří v tvář neznámému zlu, než americké komediální vyvražďovačky. Mikkelsen si nejvíce notuje asi s Balaguerem. A co dále Bo? (11.03.2016)

MOŽNÉ SPOILERY! Začátek je dost slušný - městem se šíří nějaký virus a sledujeme reakce lidí na to všechno. Především jedné rodiny a jednoho manželského páru. Zajímavě se to tam mezi nimi vyvíjí, atmosféra funguje dobře, sice to má utahané momenty, ale nevadí, člověk se těší na to, jak to celé vyvrcholí. Atmosféra se dobře vyvíjí i přes tu občasnou utahanost, ale bum, pak přijde posledních 20 minut a všechno se to zřítí jako domeček z karet. Ono tady totiž začíná docházet k nějaké akci a bohužel, je to tragické. Ne, že by tak akce působila špatně a amatérsky, ale všechna ta logika těch vztahů se tam začne rozpadat a u zajímavých postav dojde k stupidním smrtím. A konec nic nezachránil, spíš naopak, ono to vlastně všechno bylo jasné od té doby, co kolem jejich baráku bylo zombies jako na konci Dead Set (a kdo ten seriál zná a viděl ho, tak asi tuší, o čem mluví). ¨Škoda, rozehrané to bylo dobře, ale pak to celé upadlo do toho nejhoršího, co mohlo. Ale závěrečné titulky zajímavé, aspoň co se toho nápisu filmu týče, já myslel, že tohle problikávání dělá jenom Gaspar Noe. 3* (30.04.2019)

Obyčejná rodina má dvě nevychované děti. Šestnáctiletý Gustav si dělá, co chce, a tak není divu, že přes zákaz opustí dům, vypustí pochytané zombíky z armádních vozů, do domu vpustí svoji Sonju (s kterou se před nedávnem seznámil) a její nakaženou matku. Když se spustí peklo, jeho jedinou starostí je sex, a pak se Sonjou zdrhnou. Malá Maj si také dělá, co chce, a proto rodiče za svoji nevýchovu zaplatí. Komorní dramata mám rád, ale slibný začátek tohohle snímku se začal jaksi rozplizávat a skončil velmi očekávaně. Původní mrazení se rychle vytratilo a já na Sorgenfri asi co nevidět zapomenu... (07.02.2017)

"Vojsko, virus, pandemie, zombíci kol mručí... mládí ale sexem žije, Sonja slastí kňučí... " Což je koneckonců rozumné, hodit mi armáda na barák plachtu z igelitu, šustil bych taky. Čím jiným se taky zabavit v nudném filmu s nesympatickou rodinou? Navíc během ponorky, v izolovaném domě, při totál karanténě a trpělivém (protože armáda vyzývá ke klidu :-)) čekání na zubatou. Hrát s rodiči flašku asi ne, možná tak s babou od vedle na Máš babu! nebo Zombíku, člověče, nezlob se! Holt si radši Gustav a Sonja vrznou, než jim úsměvy zmrznou... Bohužel, jeden apokalyptický zásun (navíc provedením krotký a mimo kameru) plus sympaticky hryzavá holčička Maj coby učiněný zombie andílek, film z průměru nevytrhnou. (25.06.2020)