Podolskije kursanty
The Last Frontier
Posledná hranica
Režie:
Vadim ŠmeljovKamera:
Andrej GurkinHudba:
Jurij PotějenkoHrají:
Jevgenij Ďatlov, Alexej Bardukov, Dmitrij Solomykin, Sergej Bezrukov, Jekatěrina Rednikova, Vasilij Miščenko, Roman Maďanov, Darja Ursuljak (více)Obsahy(1)
Film vypráví příběh podolských kadetů a jejich hrdinského boje u Moskvy v říjnu 1941. Kadeti z podolských vojenských škol byli vysláni na Iljinskou obrannou linii a bojovali po boku jednotek sovětské 43. armády, aby zadrželi Němce, dokud nedorazí posily. Mladí muži, vlastně ještě děti, položili své životy v bitvě trvající téměř dva týdny, aby znemožnili postup německých jednotek do Moskvy. Kolem 3500 kadetů bojovalo i proti daleko větší a vyzbrojenější přesile. Většina z nich tam položila své životy. Tento film není jen o válce. Je také o lásce, opravdovém kamarádství a cestě od chlapectví k dospělosti. (JOJ Cinema)
(více)Videa (1)
Recenze (52)
Další ruský válečný velkofilm a upřímně zase pecka. Měl bych výhrady ke scénáři a hercům, kde jsem se uplně s nikým nesžil, ale výprava i hudba naprosto famozní, fakt mi šla hlava kolem! Je záběr, kde nechájí na férovku vybouchnout celou vesnici hardcore efektama, žádné PC modelování. K současné ruské kinematografii mám vztah jako mnozí k architektuře brutalismu. 8/10 ()
Ruské a americké druhoválečné filmy jsou si v mnohém podobné, ale Rusové mají nad Američany tři nepřekonatelné výhody. Za prvé mají nekonečnou zásobu krásných žen, za druhé jim to sebevražedné hrdinství člověk rád uvěří a za třetí se nebojí vyvážit patetické scény pořádnou dávkou hořkosti. Podolskije kursanty kombinují syrová jatka a pomalé romantické scény. Kupodivu se to spolu netluče. Především proto, že život nebyl ke kadetům nijak vlídný. Při snaze ucpat díru ve frontě a zastavit postup německé 5. pěší divize jich drtivá většina padla. Scénář je k hrdinům podobně nemilosrdný a protože rozpočet je tradičně velkorysý a neomezuje ho strašák Hollywoodu jménem PG-13, má film občas téměř syrovou atmosféru. ()
Podle hodnocení jsem čekal víc. Naivní, propagandistické... Jako USA filmy typu Fury... Ne nadarmo se říká, že rozdíl mezi Rusem a amíkem je akorát v lepším oblečení. Někdo chválil natočené bitvy. Připadal jsem si jako bych se díval na klub historického šermu při bitvě u Slavkova... Herecké výkony byly taky takové dost naivně amatérské. ()
Rusi su majstri v natacani vojnovych filmov a tento nie je vynimkou,skvela drama podla skutocnych udalosti,ktora aj napriek dlhsej stopazi vobec ani na chvilu nenudi,bojove sceny su perfektne,herci vyborni,kamera excelentna,nechyba napatie,fajn hudba a trosku to aj zabrnka na city i dojme,nemam absolutne ziadne vyhrady,bavil som sa na jednotku...:-) ()
Válka je bolestiva, začátek byl jemně slabý, a nečekal jsem nic moc velkého, ale příběh vždycky založený na skutečnosti dokáže zaujmout. Ale jak minuty běžely, boje začaly brát na síle, a když už jste si oblíbili ruského vojáka, tak záhy už nebyl. Bylo to kruté jít na smrt. Velmi dobře natočený film, plný akce, drama a trocha lásky, konec celkem šokoval. Pořád jsem čekal na posily a že už byla poslední vlna odporu, a ono pořád smrt usilovala o další nevinné, silný film velmi dobře natočený. Válečná historie má pořád co vyprávět z jakékoliv strany boje. ()
Galerie (45)
Photo © Voenfilm
Zajímavosti (11)
- Herec Alexej Bardukov (poručík Aljoškin) řekl, že byl schopen dočíst scénář teprve napotřetí, protože dvakrát mu v tom zabránily slzy. (Tonula)
- Při psaní scénáře byly použity výpovědi účastníků událostí a odtajněné dokumenty Ústředního archivu Ministerstva obrany Ruské federace. (Tonula)
- Před začátkem natáčení prošli mladí herci výcvikem u vojenské jednotky. Měli uniformy, podřizovali se vojenské kázni, dodržovali režim, žili v kasárnách, věnovali se výcviku a střelbě. Cílem přípravy bylo naučit je, aby se ve filmu chovali jako skuteční vojáci. (Tonula)
Reklama