Open Wide, O Earth (E03)

„Při vystavení tak silnému ionizujícímu záření se rozpadá struktura buněk. Naskočí puchýře, kůže rudne, pak černá. A začne se projevovat poškození buněk. Odumírá kostní dřeň. Selhává imunitní systém, orgány a měkké tkáně se začínají rozkládat. Tepny a žíly se otevírají jako síto, takže není možné ani podat morfium proti bolesti. A ta je nepředstavitelná.” Oheň se podařilo uhasit, úkolů je ale ještě zatraceně hodně. Radioaktivní trosky, masivní evakuace, likvidace zvířat, ochranná obálka okolo elektrárny. Parta horníků, totálních řízků, je cool. Naturalismus v zobrazování účinků radiace udeří vskutku přesně. Působivá hudba s varujícími tóny. (06.06.2019)

https://www.irozhlas.cz/kultura/televize/serial-cernobyl-chernobyl-cernobylska-havarie-hbo-vybuch-v-cernobylu-dana_1905170755_ogo ..... Děkuju za tenhle seriál! Ta radioaktivita na nás jde i z obrazovky. (21.05.2019)

|| TV-MA || HBO || "Akimov...His face was gone." Ve třetím díle příchází řada na očekávané "casualties" z řad bojovníků proti Černobylské elektrárně. Přirovnání k válečné terminologii se příhodně hodí ke každé epizodě, jelikož je celá minisérie o boji proti neviditelnému nepříteli - ať už radiaci nebo sovětskému duchu. Scény z moskevské 6. nemocnice nabízí opravdu silné momenty s rozkládajícími se zaměstanci elektrárny a hasiči. To co se reálným dokumentům a smyšleným filmům o jaderných haváriích nikdy nepodařilo věryhodně vykreslit, nebo se tomu vyhýbali, je zde v plné dávce. Představa jejich utrpění je nepředstavitelná. Linka s rodinou Ignatenko možná působí v celém příběhu navíc, ale krásně se propojuje s tou hlavní, aby přinesla kýžené rozuzlení. Na druhé straně přichází party černouhelných hrdinů na jednu z mnoha sebevražedných misí pro odvrácení ještě větší katastrofy. Je mi jedno, jak to probýhalo ve skutečnosti, pro mě jsou zde horníci spolu s obětavými potapěči největšími "anonymnímy" hrdiny minisérie. Na opačné straně pak stojí slizký Ďatlov, který s každou větou či pohledem prohlubuje odpor k této postavě a obrovský obdiv k Paulu Ritterovi. Příběh člověka toužícího po uznání a moci, ochotného jít přes mrtvoly, lži a odmítání vlastních chyb. SSSR v kostce. Na závěr nemůžu nezmínit neuvěřitelně nádherně nasnímaný "betonový" pohřeb hasičů. Taková práce se světlem a kompozici, jež platí o celém seriálu, se nevidí ani ve vysokorozpočtových filemch! Totožé platí o občasných záběrech na sovětskou panelovou architekturu, která se správnou rokou umí vykouzlit oku lahodící obrazy. Klobouk dolů. 100%. (02.05.2022)

Napriek tomu, že sme boli svedkami asi najemotívnejšej časti, ľudí ktorý videli viacero dokumentov o havárii a osudoch ľudí v meste Pripjať alebo si prečítali o ich osudoch v knihách táto časť neočarí až tak, ako predchádzajúce dve. Sledovanie a osudy v nemocnici trochu zaostali za očakávaním z toho, že seriál sa zaradil na čsfd na 2. miesto medzi najlepšie seriály a ani ten betón v závere nebol tak dobrý ako ten z Kežmarku... (15.06.2019)

Atomový hřib v mém rozkroku se zvětšuje více a více každou další epizodou. Představte si Pripjaťské ruské kolo, kde na jednom sedátku sedí naturalistické ztvárnění skutečnosti s jiskrou fikce, kterou nám tvůrci představují. Každou epizodu je sedátko s tímto cenným pasažérém, kterého vidíte v jiných počinech málo a ještě méně, výše a výše vrcholu a v epizodě této se mi zdá, že dosáhlo vrcholu s výhledem na zbytky města a elektrárny v povzdálí. A to díky scénám se sympatickými havíři, kterým je režim doslova u holé řitě, nebo pohled a nervy drásající ukázka radiací nejvíce postižených občanů kolosálního rudého obra. Pořádné zasazení obávané KGB též potěší a ještě více zneklidní. Skvost. (22.05.2019)