Black and Blue

Kateřina zjevně nestihla z Nového Orleánsu odfouknout pár tisíc negrů, a tak ti chudáci zase musí vegetovat v polorozpadlých ghetech, šlapat, dýlovat a jinak krimošit. Na vině samozřejmě není jejich zjevná přirozenost, nýbrž ten zkurvený zkostnatělý rasistický systém, který jim nedovolí patřičně se vzdělávat, nutí je fetovat a zásadně jim brání pracovat! Což se ostatně děje úplně všude. U nás analogicky taky všechny ty Farzekašovy, Žigovy nebo Čonkovy nějaká rasistická bílá svině neustále důrazně nabádá, aby v žádném, ale v žádném případě nechodili ani do základní školy a nezvyšovali si vzdělání nebo kvalifikaci, protože tupou nekulturní a neadaptabilní zběř chce mít každý za sousedy, přičemž podporový a přídavkový rentiér, přilepšující si sem tam jen sběrem i přivařených barevných kovů či zamontovaných autorádií je zaměstnání snů. To požírači horkých psů mají alespoň sem tam nějakou tu černou ovci mezi všemi těmi bílými zmrdy, v tomto případě správňáckou, uvědomělou a soucitnou hnědopolicistku Žoan Braunovou, hrubě nespokojenou s všeobecnými poměry, která vymyslí fickaný, rasově nediskriminační plán, jak jedním vrzem vyčistit město od těžce nechutně zkorumpovaných kolegů i kriminálně prokastinujících soukmenovců. A celkem to čokoholce odsejpá v mantinelech rutinních a nic nového nepřinášejících nováčkovsko / korupčních napínačů se sociálním lkaním v podtextu, až tedy na tu mongoloidní základní dramatizační premisu, že při tom zdrhání s kamerou tupka nebyla přes 100 minut schopna doběhnout k nejbližší telefonní budce nebo někomu vyrvat z ruky mobil a brnknout starostovi či federálům. Mohlo to pak celé být jen o těch tolik diskriminovaných a utlačovaných ubohých černoušcích. (13.01.2020)

Už začátek dává jasně najevo, že film bude určitým způsobem mířit na sociální otázku, kdy na jedné straně stojí obyvatelé černošského ghetta, kterým nezbývá nic jiného než se pohybovat na hraně zákona a na té druhé zlí a zkorumpovaní, převážně bílí, policisté. Ale nakonec to není tak hrozné, jak by se mohlo zdát. Krkolomná cesta hlavní hrdinky na policejní stanici má solidní tempo a poměrně dost se tu střílí, atmosféra periferie New Orleans má také něco do sebe a seděli mi i herci s Naomie Harris a Grillem coby záporákem na čele. Samotný závě působil sice úsměvně, ale něco podobného se dalo čekat. Na jedno slupnutí solidní. 65% (10.01.2020)

Tréninkový den Serpica v sukni, který se bude muset setsakramentsky snažit, aby nebyl ugrillován na bílém pepři.. Prostředí hurikánem zfackovaného New Orleans může svým „kouzlem“ směle konkurovat tomu detroitskému, ale u něj spolu s docela sympatickým začátkem výčet pozitiv končí. Nelogické momenty vás s blížícím se koncem uhodí do hlavy silněji než dlouhý míč z ruky Drewa Breese, klišé stíhá klišé a závěrečné hřbitovní vyznání donutí mnohé k ublinknutí (pokud se tak už nestalo u sladkého „sesterského“ objetí). Podobně jako u The First Purge jde vystopovat snahu narovnávat problematické sociální prostředí, ale spíše to končí jeho dalším pokřivením. To srovnání s Fuquou je myslím na místě. Jeho film měl styl, koule a Denzela Washingtona, tohle bohužel nemá nic. Jak by řekl Alonzo: „Damn! I´m thirsty!“ (08.01.2020)

Takové celkem přijemné uprdnutí, na jedno deštivý a zalehlý odpolko u babičky. Čmoudka a skvadra tasmánských čertů, zkorumpovaných chlupatých a ještě víc chlupatějších cigošek s umělými nehty a zlatým řetízkem. No, na filmu mě hodně deptala ta okatá klišovitá absurdita, kde jsou všichni proti kladné postavě. Policisté, tlupa z ghetta nebo prostě náhodný kolemjdoucí, který si šel obtáhnout šlapku za špinavou uličkou. Podle mě by na správným kakaovým dortu, mělo být té čokolády vyměřený množství, protože pak se může zdát, že nejíte tuctový policejní drama, ale přebuzničkaný muffin od cukrárny Chlupatá Pusinka. Zkorumpovaný poldové se jevili jako to největší zlo, co může postihnout každého spořádaného občana. Občana, který místo úřadu práce nebo lépe pořádný fušky, radši bral ze sociálky lové od rasistických gádžů, fetoval milku nebo poslouchal gleba s Nintendem. Ještě takový lidi ještě chránit a vůbec jich nebuzerovat, no to mě bože chraň, jelikož bych se nedokázal ovládat. I přes tyhle různá a otravná klišé, které mě honili bambeřitku a nasraným bouchaním do klávesnice, dám dobrou půli a pro příště si to na podruhý už nedám, páč držím džusovou dietu. (09.06.2020)

Začátek byl velice slibný, no pak jsem se začal víc a víc nudit. Natočeno je to pěkně, Grillo jako záporák slušnej, od Gibsona jsem ale čekal více, než tuhle slušňáckou roli, která mi k němu vůbec nepasovala. Občas zvuky, které se hodí spíše do Hororu a příběh nakonec tuctový jako prase. Akční film, spíše do televize a na 3* to tady moc nevidím. (01.01.2020)