Pramen panny

Myšlenkově sice méně rozsáhlé a symbolické než taková Sedmá pečeť, ale o to více silnější a ve svém ztvárnění krutého středověku daleko sugestivnější než Bergmanův předešlý počin. Vytříbená studie odporného morálního zločinu a povinné msty, která má v lidské historii bohužel stejně svrchované postavení jako v té moderní filmové (Steven Seagal a další jemu podobní by mohli vyprávět). Psychologicky působivé, pocitově přesné (od úvodní rutiny prosluněného dne až po atmosféru čiré duševní hrůzy v závěrečných scénách) a herecky taktéž znamenité. Kdyby Bergman ustoupil od některých zdlouhavých monologů a celkově se tolik neutápěl v pánbíčkaření a nejednoznačných vedlejších motivech, byl by pravým králem filmové tvorby. Ale buďme rádi, že byl, jaký byl..... Originál :)) 85% (22.02.2014)

Bergmanova kultovní středověká sada šplíchnutá rozhodováním mezi vírou v Boha a pomstou, která se stala základním stavebním kamenem pro filmy typu rape&revenge. Někteří tady hořekují nad detailama nebo nad nedostatečnou duchovní hloubkou, ale já černoprdelnictví neholduju, takže pro mě to bylo "hluboko" až dost. Tohle si plnej zaslouží, protože některé výjevy z filmu mi zůstanou v paměti hodně dlouho (bříza, posed "na trůnu", pramen,...). (04.12.2012)

Nebylo to špatné, ale něco tomu chybělo. A řekl bych, že to byla nějaká hlubší myšlenka. Čekal jsem aspoň vnitřní boj otce mezi křesťanskou morálkou a touhou po pomstě, ale nic takového tam není. Svých křesťanských zásad se vzdal až příliš rychle (asi takhle - to jsou ti, co nám zabili naši dceru, podej mi meč - ačkoli i to by bylo možné považovat za myšlenku, pokud by ale ve filmu naprosto nezapadla). Obrazově je film zajímavý, režisérsky je taky zvládnutý dobře, ale čekal jsem víc. (23.12.2009)

Trošku jiný Bergman, acož však neznamená že je slabší, spíše naopak. Více se odpoutává od své skepse a osobitých mýtů (v tomto období to není ojedinělý případ) a brousí tak do poněkud jiných vod, i když zachovává svůj pověstný, trochu archaický rukopis a úctu ke skandinávským tradicím a kořenům i onu nezbytnou a palčivou otýázku víry, ale ta zazní spíše v závěru. Středověkou legendu se rozhodl pojmout tím nejlepším možným způsobem - podobně oproštěně, přímočaře, syrově, animálně a trochu symbolicky. A vzniklo tak krásné dílo prosycené středověkem a krutým severem, mrazivými pocity doprovázející nádherné obrazy. Mnoho scén se nadlouho vryje do paměti - samotný akt znásilnění na prosluněné louce, sníh, který se náhle spustí z nebe, zoufalé zkácení stromu, nevinná tvář Valbergové a ještě zajímavější polopohanka Lindblom. Nejvíce však uchvacuje nadpřirozeně laděný konec, který má skutečně očistnou sílu a působí neuvěřitelně dojemnou silou. Tak přímou a silnou emoci spjatou s tímto zakončením lze u B. jiných děl najít stěží. Ryzí důkaz toho, že i bez svých upřímných a hlubokých výpovědí dokázal B. natočit stále působivý až nadčasový snímek. (05.04.2010)

Zločin a Trest:Návykový Naturalizmus,kde perfekcionistický Bergman ma čoraz viac prekvapuje,ale hlavne nešetrí... Príbeh zločinu a pomsty,kde dôležitú rolu bude zohrávať OTEC-MAX VON SYDOW ako konateľ pomsty v určitej súhre náhod,keď traja pastieri kôz sa čírou náhodou dostanú po jednom akte do domu otca dcéry Karin,ktorú títo záškodníci najprv stretávajú v horách,kde ona ide okolo nich,zahovoria sa s ňou,aby ju obalamutili,aby sugestívna scéna násilia,neskôr aj zabitia predurčujú týchto troch primitívnych ľudí,že sa ani nenazdajú,lebo nevedia,čo činia,po zabití si zoberú jej drahé hodvábne šaty,ktoré sa budú snažiť speňažiť práve u Töreho(Max),ktorý bude musieť učiniť najťažšie rozhodnutie jeho doterajšieho života! Videl som niekoľko skvelých zahraničných filmov,ktoré dostali OSCARA(Spomínam si na Plechový bubienok),ale len máloktorý z nich má takúto výpovednú hodnotu... Všimol som si pri pozeraní Bergmanových filmov,že nevnímam čas,lebo príbehy sú zostrihané do 90 minút,pri ktorých sa tak sústredím na DEJ,že premýšľať zároveň nad inými vecami je nemožné... Geniálna réžia,kamera Svena Nykvista a herecké výkony Maxa Von Sydowa a Karin i Ingeri v depresívno-pesimistickom prostredí hôr,ktoré celkovo atmosféru môžu doslova krájať! (01.10.2014)