Aquaman a ztracené království

Když bylo během úvodních dvou minut Aquamanovi dvakrát načůráno do ksichtu (přičemž jednou se u toho smála Amber Heard, což vyvolalo vzhledem k její osobě zajímavé souvislosti), bylo mi jasné, že minimálně po stránce humoru nebude dvojka asi úplně můj šálek kávy. A následující minuty to bohužel jen potvrzovaly. Když se totiž tvůrci snažili o rodinný „marvelácký“ humor, moc zábava to většinou nebyla. Scénář zde tlačí hlavního hrdinu až příliš do polohy buranského idiota, bromance chemie mezi Momoou a Wilsonem kvůli tomu moc nefunguje a jisté dialogové výměny poměrně bolí. Stejně tak je na výsledku cítit, že se v postprodukci hodně stříhalo a předělávalo za pochodu, takže několik důležitých scén je najednou necitlivě useknuto, vedlejší postavy se náhodně zjevují a celkově působí roztříštěný výsledek dojmem, že tady se zasahovalo do původního materiálu opravdu hodně. Naštěstí od většiny letošních tupých komiksovek, s nimiž má Aquaman spoustu společných neduhů, zde se může DC aspoň částečně spolehnout na Jamese Wana. Ano, i ten si sice tentokrát vybral svou slabší chvilku, i přesto jeho poctivé řemeslo či hrátky s atmosférou v několika scénách jasně probleskují, stejně jako snaha o epické podvodní Star Wars, na něž se docela hezky kouká. Tempo je solidní, akce obstojná a podvodní univerzum přeci jen nabídne zajímavější svět než třeba hnusný Ant-Man. Ano, na povedenou komiksárnu je to pořád trochu málo, po příběhové stránce se tu jede hloupější liga než posledně a jistá tvůrčí rozhodnutí či plochost postav jsou poměrně k smíchu. Vzhledem ke všem zvěstem o přetáčkách a děsivých reakcí z prvních projekcí je však druhý Aquaman ještě docela neškodný. (24.12.2023)

Aquaman versus Aquanegr je prüdce aquabelí dobrodrüžství pro ty nejretardovanější aquaristy. Momoušššův alespoň nějaký dřívější heterošarm tentokrát üzce obepnüli velmi teplým brněním a bez gelu toho vyhřátého chudáka protáhli übohým festivalem pásové scénáristické impotence s mimořádně hnusným a levným digitálním aquamrdníkem na pozadí. Jak vidno, naprosto do sucha vyždímaný trh retardovaných omalovánek pro dyslektiky už prostě nemá kde brát, a je patrně už i po nejvyšším čase začít ty supergeje konečníkově používat výhradně k tomu, k čemu byli stvořeni. A sice jako dekoraci na jemný třívrstvý papír s heřmánkovým extraktem, mile motivující qocientně atrofované děti i mnohé dospělé k pravidelnému vyprazdňování. (18.02.2024)

// Neškodná zábava pro masy, která se sice nemůže rovnat zlatému standardu komiksových filmů (a vlastně ani jedničce), ale ve srovnání s většinou těch letošních to byl takřka balzám na velmi ztrápenou duši. Lepší hlášky, míň doslovnosti a delší setrvání v té hororové/lovecraftovské oceánské mytologii, a byl bych skoro i nadšený. Takhle mě to v první půlce namlsalo, jenom abych se později u bizarně sestříhané buddy komedie s Momou a Wilsonem maličko nudil. 6/10 a je dobře, že si teď DC dá rok a půl pauzu. 2025 bude dobrej, věřím. (21.12.2023)

Čekala jsem komiksový průšvih a ejhle, ono to šlo. Film měl rozhodně spád, slušný vizuál a muziku. Pravda, děj byl místy trochu zkratkovitý, finále mohlo být monstróznější, ale co, nemůžete chtít všechno. Špionážní agentka chobotnice byla skvělá, Momoa si to všechno užíval a je to krásnej chlap a Patrickovi to seklo. Na jeden nenáročný večer dobrá volba. (05.02.2024)

3* za povedené efekty, což se dnes jen tak nevidí, solidní akci a zábavnou stránku filmu. Jinak je to absolutní ždímačka značky co nemá vůbec co říct. Příběh je úplně o ničem a ve střižně se asi museli zbláznit aby to dostali na 2h aby na to vůbec nĕkdo do kina zašel a dopadlo to jak to dopadlo. Uspěchaná blbost (18.04.2024)