Vidíš měsíc, Danieli

Naozaj nepochopiteľné. Niekto to nazve investigatívnou žurnalistikou, ale pre mňa je to väčšie zahrávanie sa so životom než horolezectvo. ísť do prostredia, kde žijú stredovekom a reálne vám hrozí, že vás nielen chytia, ale potom budú aj kruto mučiť a následne odrežú hlavu ako dobytku, tak to nie je odvaha ani vášeň k práci, to je proste pomätenie mysle. Hlavne keď viete, že štát sa na vás totálne vyserie. Len jeden mal šťastie a aj to musí žiť s takými spomienkami, že v podstate nežije. Dlhší, ale hutný film, dobrá hudba, atmosféra. A memento, že podobní odrezávači hláv sa tlačia aj dnes už do Európy a my im ako idioti pomáhame. (13.09.2021)

Pre mňa osobne, rovnako ako pre mnohých iných, asi nepochopiteľné. Prečo by kroky človeka mali smerovať niekam, kde je ohrozený na živote? Je sa potom dôvod čudovať, že sa dostane do takejto situácie? Miestami veľmi tiesnivá atmosféra, umocňuje komplexný zážitok z niečoho, čo by nikto z nás (nemal) nechcel zažiť. (23.04.2020)

„Neměl bys taky něco dělat?“ - „Co něco?! Nemůžu dělat nic! Musím se vyrovnat s tím...že jsem šest let trénoval a nedostal se do světa.“ Jenže nakonec se Danielovi může podařit dostat do světa, a to tak, že už se ani nemusí vrátit domů jinak, než v útulné rakvi…Filmům „na základě skutečných událostí“ se v současnosti spíš vyhýbám, ale jméno scenáristy mě přesvědčilo. A stálo to zato! Nechci tu řešit přístup dánské vlády, neb ten argument o financování teroristů je jednoduše více než pádný. A já tenhle kritický tón prostě ignoroval. U filmu jsem se soustředil čistě na Daniela, který udělal blbost (naivní představa přijet si do Sýrie fotit obyčejné lidi), a rodinu, která se ho snaží zachránit. A krom detailů (např. stav Danielových nohou či zraku) to byla poměrně silná, poutavá podívaná, u které měl divák prostor, aby se mohl vcítit jak do rukojmích (každé propuštění spoluvězně demotivující ty, co musí zůstat, a ona palčivá otázka, proč to nemohli být oni?), tak rodiny, jejíž zoufalství obnaží charaktery všech (přítelkyně). Za mě solidní 4*. (29.08.2021)

Dánským filmařům se povedlo vytvořit nesmírně intenzivní a realisticky působící snímek, kde každá minuta má své opodstatnění. Strhující příběh fotoreportéra Daniela Rye donutí člověka zamyslet se nad tím, co je v životě skutečně důležité. Můj velký obdiv a uznání patří všem novinářům i fotografům, kteří se dobrovolně vydávají do nebezpečných oblastí a válkou zmítaných zemí, aby svobodnému světu podali očité svědectví o tamních nelidských podmínkách a často velmi děsivých událostech. Bez jejich odvahy a odhodlání bychom mnohdy asi ani netušili, jaká zvěrstva se tam páchají. (85%) (17.09.2022)

Príbeh uneseného dánskeho novinára v Sýrii je v poradí druhou sfilmovanou verziou toho istého skutočného príbehu. Tou prvou boli dve epizódy dánskeho seriálu Dicte, nakrútené v roku 2016. Tie v necelej hodine obsiahli v zásade to isté čo "Vidíš mesiac, Daniel", nevynechajúc pri tom nič podstatné. Akurát boli trochu zmenené mená a voľnejšie sa pracovalo s postavami i príbehom. Z môjho pohľadu bolo seriálové spracovanie dramatickejšie. K čomu nepochybne prispelo, že bolo o hodinu a štvrť kratšie. Takže milý Daniel, nabudúce si pôjdem pozrieť naozajstný Mesiac. Namiesto toho, aby som si zopakoval už dva razy videný, v zásade totožný, no predsa len trochu zdĺĺĺhavý príbeh. (29.01.2021)