Režie:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrají:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu. Byl odsouzen na dva roky, ale roku 1931 byl propuštěn za dobré chování. V tomto okamžiku začíná vlastní filmový příběh zločinecké dvojice, který je pojat spíše baladicky a s jistým nadhledem, aby pak nakonec gradoval v závěrečné orgii krutosti, v dnešním kontextu kinematografie ovšem množstvím krve dávno překonané. Film v době svého vzniku vzbudil velký ohlas a sklidil pochopitelně také mnoho cen. Jmenujme např. Oscara za vedlejší roli Estelle Parsonsové a kameru Burnetta Guffeyho, film měl ovšem ještě dalších osm oscarových nominací! V hlavních rolích pochopitelně zaujali Warren Beatty a Faye Dunawayová. Ta si vedle oscarové nominace odnesla za film i Cenu Britské akademie. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (326)
V roce 1967 byli Bonnie & Clyde nejbrutálnějším filmem všech dob. Zejména závěrečná scéna divákům doslova vyrážela dech svou (do těch časů nikde jinde nespatřenou) důslednou krvavostí. Právě ona je důvodem, proč byl tehdy film promítán i na některých horrorových festivalech. Tento dodnes kontroverzní, místy zřetelně levicový snímek, patří nejen k zásadním dílům gangsterského žánru, ale také k důležitým milníkům v dějinách kinematografie. Mohl být natočen právě díky své době, která tak přála revolučním počinům zejména v oblasti umění. Konec 60. let je (co se týče jeho nejvýznamějších filmů) zcela ve znamení vzpoury proti zažitým konvencím. Tato rebelie s sebou přináší mj. úplně nový pohled na ztvárnění filmového násilí. (Dále viz Easy Rider, Night of the Living Dead nebo Wild Bunch). [Dodatek (duben 2011): Nedávno jsem to viděl asi podesáté, a dojem byl opět vynikající. O kolika filmech starších čtyřiceti let můžeme říct, že působí dojmem, jako by byly natočeny včera? Samozřejmě za předpokladu, že by ještě včera vznikaly tak dobré filmy.] ()
(1001) Na film jsem se dívala kdysi dávno s tátou a od té doby jsem ho měla zafixovaný jako skvělý. Dnes jsem si uvědomila, že vlastně nevím, jak ho hodnotit, protože mě na něm dojímají jenom tři věci: Když Faye čte báseň, kterou napsala skutečná Bonnie Parker, když Gene Wilder zakopne o plůtek obrostlý růžemi a křičí: "To je moje auto!" a potom samozřejmě střihová skladba závěrečné odpravy. Že je to úkrok stranou ke kritice "establishmentu" s vedlejším účinkem manipulování s charaktery a významem postav mi vůbec nevadí, naopak linka s překonáváním impotence už je něco, co mi v kontextu polidšťování vrahů přijde silně mimo mísu. Stejně jako že ta ženština představující Blanche dostala za svůj výkon Oscara. (A přečetla jsem si, že skutečná Blanche byla se svým zobrazením ve filmu hrubě nespokojená.) "Some day they'll go down together; And they'll bury them side by side; To few it'll be grief / To the law a relief. But it's death for Bonnie and Clyde." (Sakra, pár veršů a už brečím. Bonnie Parker byla stejně stará jako já jsem teď, když to napsala. A když zemřela.) ()
Outlaw westernová gangster-romance posazená na jihozápad kolem Krize, na kterou jsem čuměl s hubou dokořán a nechápal, že jsem to už dávno neviděl. Je to jedna velká střelená jízda před zákonem, která předznamenává ujetý šaškárny Johna Waterse, nebo modernější klasiky typu NATURAL BORN KILLERS, DEVIL’s REJECTS, Tarantina (půjčování odtud bylo jistě dost). Nevybavím si, kdy bych viděl tak intenzivní mix rebélie, svobody a lacinýho násilí už tak brzy jako právě zde. Herce nezapomenete a korunku nasazuje rozverná banjo muzika, jo, bezesporu Americana kultovka až navěky. Docela přesně shrnuto slovy Rogera Eberta: "Years from now it is quite possible that Bonnie and Clyde will be seen as the definitive film of the 1960s, showing with sadness, humor and unforgiving detail what one society had come to." [Noir Film Fest 2020] ()
Jak si zamilovat zločince... A vzhledem k tomu, že film kopíruje skutečné osudy kriminální dvojice, zmíním-li závěr, určitě pointu nevyzradím. Tak tedy, milé děti, z Bonnie a Clydea nadělali řešeta! Scéna tak brutální, realistická a děsivá, že chvílemi má člověk chuť říci: proboha, oni je před kamerou opravdu rozstříleli....Jelikož však oba herci natočili spousty dalších filmů, tak tedy šlo o práci trikařů. Za to, že se divákovi zalejí oči slzami, bych měl dát odpad. Lítost se zločinci je přece amorální! Avšak film je natočen s takovou bravurou, že nemohu jinak, než...***** ()
To sa nám ale urodila pekná a zábavná antidepresívna a totálne skazená, amorálna gangsterka! Bonnie a Clyde, najznámejšia lupičská dvojica v dejinách amerického zločinu, toho dokázali veľa. A vďaka tomu sa na nich dodnes nezabudlo. Verzia Arthura Penna je možno práve takou, ako si rebelantský život predstavovali a žili Parkerová a Barrow, čo oceňujem, lebo práve vďaka tomu je taká výživná. Warren Beatty a Faye Dunnawayová sú kapitolou sami o sebe, stačí však vedieť, že ani v tomto filme talent nepostrádajú. A Gene Hackman sa s plešinou snáď už narodil... ()
Galerie (123)
Zajímavosti (50)
- Roztřílené auto původní majitelé prodali za 3 500 amerických dolarů. (M.B)
- Hoci je väčšia časť príbehu hlavných postáv výplodom hollywoodskej predstavivosti, miesta, ktoré vo filme vydíme, Bonnie a Clyde pri svojej "spanilej jazde" svojou prítomnosťou skutočne poctili. (marlon)
- Rolu Bonnie Parker odmietla Jane Fonda, pretože v tom čase žila vo Francúzsku a nechcela sa kvôli tomu sťahovať do USA. (ladko)
Reklama