Vlak

Kdo je lepší - muž, který dokáže ocenit umělecká díla, ale nechá zastřelit hromadu lidí jen tak? Nebo chlápek, kterému je umění ukradené, ale má rád lidi, a to umění dejme tomu bere jako národní dědictví? Tuto základní myšlenku podporuje dokonalá režie a výprava - tohle natočit muselo dát vážně fušku. Scéna průjezdu vlaku z bombardované stanice je skutečně nejen filmařskou lahůdkou. A ta práce se zvukem! Kde slyšíme každé zachvění válců, kotle, pístů, tepot kol na kolejnici. Jen mi trochu vadili někteří herci. Třeba Papá mi přišel poněkud chladně zahraný, jako by sám nevěděl, co je právě jeho rolí, toho svérázného tvrdohlavce, kterým měl být, jsem mu nevěřil. Potěšilo mě, že Burt Lancaster se naučil hodně věcí pro tento film - třeba sám odlít kus olověné části vlaku, a že není jednoznačně heroickou postavou. Sám má pochyby, sám neví, co dělat, když je zraněn, zhroutí se. Tam, kde by současní filmaři použili pětiminutovou explicitní sexuální scénu, tady stačí střih a položení hlavy na rameno. Sem tam mi ve filmu něco skřípalo, přišel mi emočně zpočátku chladnější, ale o to větší pochopení se dostaví na konci. Lidi, kteří dokáží ocenit obrazy, ale ne lidský život, jsou akorát zmetci. (26.09.2012)

Do posledního šroubu kolejového pražce poctivé filmařské řemeslo, které dobře ví, že kolomaz, pot i pára nejlépe vyniknou v černobílé.. Těžko říct, jak by to vypadalo, kdyby po třech dnech ve Francii nechytl průvodčí Lancaster Arthura Penna za flígr, nevyhodil ho z vlaku a na post mašinfíry nenastoupil Frankenheimer. Bylo by tam ještě více odboček k otázkám kontroverzního směnného obchodu (kolik lidských životů za jednoho Cézanna)? Dostaly by tolik prostoru autenticky působící akce a naolejovaná železniční pornografie? Někdo může namítat, že plán odbojářů příliš spoléhal na naivitu ustupujících nacistů, nicméně ten dotyčný asi neví, že v lásce (k umění) a válce je dovoleno vše.. (14.12.2022)

Strhující - to je to slovo, které Vlak vystihuje nejlépe. Frankenheimerova vyšperkovaná akční jízda na 64 let starý film vůbec nevypadá a v dnešní době digiefektů a roztřesených kamer se nemusí stydět absolutně za nic. Nevěříte? Až uvidíte "závod" lokomotivy se spitfirem, jednu dokonalou havárii nebo mrazivé finále "Potřebuji vaše náklaďáky", změníte názor. Skvělé atmosféře pomáhají drsňácký ajznboňák Lancaster, plukovník-milovník umění Scofield, černobílý obraz, Jarreho hudba, mnohdy nápadité pozice kamer... Zkrátka všechno. Mám rád vláčky, mám rád ty chlapácké filmy z druhé světové a jejich málomluvné hrdiny, mám rád, když Němci přemýšlejí, jsou třeba i sympatičtí a nevypadají jen jako stupidní klobásožrouti, které převeze i pětiletý kluk... Takže pět.__P.S. Povedený dabing - Meduna, Šťastný, Beneš, Plachý... atd. (10.10.2010)

Oficiální text distributora by mohl částečně svádět k tomu, že by mohlo jít o odbojářskou agitku plnou hrdinných a neprůstřelných partizánů. Vůbec ne! Odbojáři jsou lidé z masa a kostí, bojují, protože jim nic jiného nezbývá a dopouští se spousty chyb. Němci oproti tomu nejsou bandou vypatlanců, ale uvažují inteligentně a vojensky zkušeně (viz nález mince). Díky tomu je tenhle drsný vlakový thriller s výborným Burtem Lancasterem a neméně skvělým Paulem Scofieldem lepší než jsem čekal. 90%. (19.10.2014)

Méně známý a mezi válečnými klasikami snadno přehlednutelný snímek, jehož děj napovídá samotný název. Ano, jde v něm o vlak plný vzácných obrazů, které se Němci pokouší odvézt koncem druhé světové války z Francie do Německa. Mám rád válečné filmy ale tento patří k těm slabším kouskům ať už současných nebo klasických válečných snímků, kvůli jeho jednotvárnosti a zdlouhavosti, kterou umocňuje i na slabší příběh zbytečně dlouhá stopáž. Naštěstí vše zachraňuje pár povedených scén a slušný konec. (27.04.2010)