Ponorka

Wolfgang Petersen musí vodu buď nenávidět nebo milovat. V Ponorce poskytuje tomuto živlu nevídaný prostor – více než tři hodiny. Více než tři hodiny totiž sledujeme osádku jedné německé ponorky za druhé světové války. Náplní filmu není nic jiného než boj několika stále zarostlejších námořníků s nudou a nepřátelskými torpédoborci. Když se objeví nepřátelské plavidlo, je nutný okamžitý ponor – 150 metrů a klidně i víc – a naprosté ticho, všepohlcující ticho občas přerušené pípáním nepřátelským sonarů či skřípěním plechů ponorky, které musí vzdorovat nepředstavitelnému tlaku. Stejně jako námořníci. V jejich pobledlých tvářích se značí zoufalý nedostatek slunečního světla, do kůže se jím vrývá každá další minuta strávená v tomto miniaturizovaném pekle. Největším nepřítelem nejsou Angličané, nýbrž strach. Strach naakumulovaný v jedné konzervě s ještě živým lidským masem. Nesejde na národnosti, Ponorka stejně jako mnoho válečných filmů dokazuje, že většina národních hrdinů nebojovala za vlast, nýbrž za vlastní přežití. Film je realistickým pohledem do hlubin oceánů, toho času válečných vod, nesnaží se o nějaký humanistický přesah jako Schindlerův seznam, pouze z dané situace čerpá maximum možného napětí a představuje toho nejlepšího zástupce žánru klaustrofobních thrillerů. Ale tři hodiny jsou stejně moc. Ticha je moc, čekání je moc. Nemůžu ovšem srovnávat s původní, dvouapůlhodinovou verzí. Až na délku lze Ponorce vytknout snad leda mizernou zadní projekci při interiérových scénách. Jde o první a taky poslední mistrovský počin Wolfganga Petersena, který do filmu vložil veškerý svůj talent. My můžeme jenom litovat, že si jej po natáčení nevzal zpátky. 85% Zajímavé komentáře: Malarkey, Kass, Cornon, Weirdman, TotalFilm (02.09.2006)

Pozdě, ale přece se kaju, protože jsem se tomuhle snímku programově vyhýbal, už jen kvůli jeho neskutečné délce. Chyba lávky, hutný film mě i přes omezený prostor, ve kterém se odehrává, (nebo právě kvůli němu?) dokonale pohltil. Nicméně, délka vyprávění se vždycky počítá, takže jsem v režisérském sestřihu nutně nějaké méně zajímavé momenty prostě našel. 90%. (05.12.2022)

Trýznivá psychologická vojnová dráma, ktorá naplno útočí na psychiku diváka, a ktorá je najmä v záverečnej hodine plná napätia. Sledovanie tejto vyše trojhodinovej klaustrofobickej atmosféry ma ani na chvíľku nezačalo nudiť, hltal som záber za záberom, perfektne zrežírovaná a zahraná je každá sekunda. Normálnu verziu si predstavujem ako čisto akčnú vojnovú drámu, tento režisérsky zostrih však poskytol svedectvo tiesnivej ponorkovej atmosféry, nekonečných minút ticha, vyčkávania, praskajúcich plechov, vybuchujúcich nástražných bômb, ticha, postupného šialenstva, odvahy, skvelej vojenskej taktiky, tichých odvážlivcov a odvážneho ticha. Žiadny hrdinský epos, žiadne záchranné misie. Jednoduchý príbeh z vojny, akých bolo určite veľa, no Petersenom dokonale úderne zrežírovaný. 95%. (26.12.2008)

(1001) Sakra, emoce jako na horské dráze, i když to ve skutečnosti byla spíš spirála spějící k jedinému možnému konci. Pěkná ukázka filmu, kde jeho (extrémní) délka je nejen ospravedlnitelná, ale je dokonce nutná, aby se všechny ty zvraty v pocitech dokázaly v divákovi smysluplně usadit a nebyl to jenom nesmyslný shluk/sled věcí. (Ehm, dívám se vyčítavě na vás, současné blockbustery.) P.S.: Že má Erwin Leder úplně neuvěřitelný obličej jsem věděla i předtím, ale panečku...! (04.04.2019)

Já se na tenhle film podíval jen kvůli stejnojmenný písničce od U96 a on se z toho vyklubal zřejmě nejlepší ponorkovej film, co jsem viděl. Skoro mam nutkání dát maximální hodnocení, ale 5 hvězdiček nedávám, protože jsem se u toho přecejenom chvílema nudil. Jinak když tady vidim SE: 293 min, Director's cut: 216 min, tak to si fakt nedokážu představit. Podle mě 2,5 hod bylo až, až... ad Ivoshek: Já to do toho dotazníku původně chtěl napsat taky, ale nakonec jsem tam napsal, že bych chtěl sloužit u popravčí čety. Mimochodem dostal jsem modrou :-) (19.05.2008)