Cruella

Cruella patří společně se zlými královnami ze Sněhurky a z Alenky, vedle Maleficent a Uršuly, mezi topku záporných ženských postav z Disneyho království. Navíc patří mezi ty opečovávané, jejichž filmy vznikly ještě za života Disneye. Co se týká hraných předělávek, vlastní filmy zatím měla jen Maleficent a byly dvě aktualizované Alenky, v očekávání je nová Sněhurka a Malá mořská víla. Jen málokdo by proto tušil, že samostatná Cruella bude stylově mnohem více připomínat Já, Tonyu (včetně Paula Waltera Hausera), než cokoli jiného. Craig Gillespie byl skvělá volba, nehleděl na nic a podepsal se pod prequel ke 101 dalmatinům, jaký by zvedl ze židle i Dodie Smith. Výsledkem je zážitek, který si rozhodně nebudu do budoucna odpírat k reprízám. Navíc je to první film, kde mi nevadí Emma Stone po všech těch plochých a nezajímavých marných dívčích postavách. (10.04.2022)

Cruella coby disneyovská verze Jokera si na rozdíl od předchozích hraných předělávek od Disneyho razí svou vlastní cestu a vypráví šibalsky až zlomyslně úsměvným způsobem o původu dé-mon-ické milovnice černobílých puntíků. Líbilo se mi, jak se tvůrcům podařilo zakomponovat různé motivy, které se později objevily v dalmatinském sequelu (nejvíce mě pobavili Roger s Anitou). Z audiovizuálního hlediska jde o okázalou podívanou se slušným soundtrackem a plejádou přenádherných kostýmů - snad jen místy až příliš umělé efekty (psů) kazily tak trochu dojem. Emma Stone je sympaťačka, humorně jí přihrávali Joel Fry a Paul Walter Hauser, a celé to výtečně zastřešovala chladně elegantní Emma Thompson. Dějové plot twisty jsou veskrz předvídatelné, ale co už - v kině jsem se bavil a užíval jsem si naplno černobílou honbu za pomstou. (12.06.2021)

O Cruelle se hovořilo jako o filmu silně inspirovaném například Jokerem nebo také Ďábel nosí Pradu. Nevím, jestli na tohle někdo skočil, jelikož disneyovky jsou z podstaty naprosto neškodnou podívanou pro celou rodinu a většinou i sterilní záležitostí. Než se vrhnu k převažujícím pozitivům, ten film je vpravdě úplně nechtěný a zbytečný a jakožto velkého fanouška dětské klasiky 101 Dalmatinů (té hrané verze s Jeffem Danielsem, kterou jsem viděl nesčetněkrát) mě úplně nepotěšilo vyložené popírání skutečností původního předobrazu. Jakmile se však film po, pro mě trpké třeba půlhodině, pořádně rozjel, vlastně mě některé změny charakteru hlavní postavy, tak jak si jí pamatuji, příliš neznervózňovaly a užíval jsem si společnost naprosto dokonalé Emmy Stone, která stále přesvědčivě uhraje o deset let mladší postavy než je ona sama a je bezpochyby středobodem tohoto nečekaného hitu. Vlastně jediné, co mě na snímku sem tam iritovalo, tak byli odporně digitální a strašně zlí Dalmatíni, kteří se sic studiu zřejmě citelně zapsali do rozpočtu filmu, nikdo dnes už však asi nebude riskovat natáčení s mnohdy neposlušnými živými zvířaty. Což je za mě škoda, jelikož film z roku 1996 na tom skvěle fungoval a případný remake by byl plně CGI. Což mi připomíná, že jsem vlastně hrozně rád, že se do onoho remaku nepustili a raději u Disneyho sáhli po originu jedné z nejvýznamnějších záporaček z jeho starých pohádek. Ač tedy skutečně vychtěný snímek, díky vynikajícímu scénáři a výborné režii Craiga Gillespieho jsem si film užil tak moc, jak jsem vůbec nemohl ani doufat. Móda mi nic neříkala když jsem vyrůstal a stejně tak ani nyní, zde o to však v první řadě vůbec nejde, takže se toho nebojte. (15.06.2021)

K tomuhle vcelku divnému projektu jsem si až do konce titulků nedokázal úplně najít cestu. Origin disneyovské záporačky je prostě vcelku zbytečný, a kdyby se jednalo o svébytný film o tom, kterak si outsider v jokerovském duchu navzdory společnosti vydobude cestu k sobě samému, nepříjemně vtíravých otázek by razantně ubylo. Jenže se tak nestalo, a tak se ptejme: Dává smysl svět, v němž se nahodile mísí až dickensovská sociální realističnost s komiksově přepálenými charaktery? Je možné prodávat směs seriózně se tvářícího psychologického dramatu, odlehčeného heistu, rodinného dojáku a disneyovského technologického dema s digitálními psy? A proč postava Paula Waltera Hausera fandí zrovna Tottenhamu? Karikaturní figury Emmy Stone a Emmy Thompson samozřejmě hrají jako o život a hází expresivní grimasy na všechny strany, stylizovaný Londýn 70. let se otřásá pod náloží dobového soundtracku a propracované kostýmy udrží pozornost; jenže zároveň je příběh velmi průhledný a předvídatelný (a tam, kde není, tak prostě nedává smysl), zajímavá témata rozpadu osobnosti či sněhurkovského generačního střetu jsou opuštěna skoro rychleji, než se vůbec vynoří, a vzhledem k vcelku temné atmosféře je otázkou, pro jaké diváctvo je snímek vlastně určen. No, já to každopádně nejsem. (17.06.2021)

„Cruella” de Vil(ová) si bohužiaľ odo mňa vôbec nezaslúži priemerné hodnotenie ani troch hviezdičiek, pričom tomu nepomôžu ani obzvlášť "veľké a uhrančivé oči," pôvabnej americkej herečky, ďalej držiteľky nielen cenného Zlatého Glóbusa, ale aj pomerne viacej "prestížnejšieho" Oscara, čiže vážené dámy a vážení páni, dovoľte mi vám následne predstaviť - nádejnú a charizmatickú EMMU STONEOVÚ... , ktorá by si ale mala do budúcna vyberať trochu lepšie úlohy. Až sa pomaly ani nechce veriť tomu, že jeden zo scenáristov súčasne tiež napísal i zaujímavú Favoritku, pretože konkrétne táto pestrá zmes "filmových spisovateľov" navarila typický hollywoodsky guláš, ktorý môže niekomu (za)chutiť väčšmi, inému oveľa menej, alebo trebárs ďalšieho iba (poriadne) rozbolí brucho, keďže najskôr má len rozporuplné pocity, za čo je zodpovedný najmä vskutku ozaj chabý scenár, a až následne potom i režisér Craig Gillespie, ktorý sa aspoň snažil tieto nedostatky "(vy)kompenzovať" inými vychytávkami... Napríklad doslova do filmu napchal množstvo dobových pesničiek, až to skrátka má dosť - rušivý charakter, čo v podstate neveští nič dobrého, a to ani nehovoriac o tých digitálnych dalmatíncov. Žiadna mimoriadna udalosť sa určite nekoná, maximálne sa koná opätovný zlepenec, na aké si musíme asi začať zvykať, však, a či ani napokon nie, veď predsa nás nikto do nich nijako nenúti, že nám práve teraz nedrží nôž pri krku ? Mať obidve Emmy pred kamerou = výhra ? (12.07.2021)