Dokonalá bouře

Pamatuji se, že jsem o Andrea Gail četl brzy po bouři století, která udeřila na východním pobřeží. Bylo jen otázkou času, kdy se někdo pokusí tento příběh přenést na plátna kin. Díky za to, že to zkusil Wolfgang Petersen, který vloží diváka doprostřed akce. Bez přehánění mohu říct, že jsem ještě nikdy nezažil film tak stresující, jako tenhle (kámoš, který šel do kina se mnou poté dostal mořskou nemoc). Film začíná pomalu a uváženě a postupně připravuje diváky na to, co má přijít. Petersen využije několika minipříběhů ke stavbě napětí. Nato mistrovsky dokumentuje idylický plavbový výlet. Následné napětí v podobě bouře Vás nenechá chladným. Navíc vše vypadá realisticky. Vlny vypadaly tak skutečně, že jde místy těžko poznat rozdíl mezi CGI a skutečností. Zážitek je (teď mne nenapadá jiný výraz) divoký. Film musíte vidět. (23.09.2005)

Stahují se mraky. I mezi hrdiny filmu. Přesto vypluli. Vlny jak sviňa. Víc vln, černější mraky. Bouřka jak cyp. Dokonalá bouřka. „Hele, vlna... ta bude asi naše...“ „Jo vidím, vlna jako kráva. Ta je dokonalá.“ „Asi sbohem.“ „Tak čau...“ A pak že neumím napsat stručný komentář. :-) P.S. abych tomu filmu zbytečně nekřivdil, třeba si ho ještě někdy pustím. Teda ne celej, to bych asi nedal a usnul. Spokojím se se zhruba dvaceti minutami završenými Vlnou... (22.12.2012)

Tam chlap přes palubu, tam nečekaný návštěvník v podobě žraloka na palubě. Těch podivných znamení je už trochu moc. A jakmile začne předpověď počasí věštit něco špatného, je na průšvih posádky rybářské lodi George Clooneyho na širém Atlantiku zaděláno. Jenže tihle ostří hoši nikdy nepřestanou bojovat, tým kolem Wolfganga Petersena na ně zase nikdy nepřestane posílat palbu digitálních živlů. Zvlášť když věčná rivalka přivezla z posledního rybolovu plné podpalubí. A ani zlé tušení přítelkyně jednoho z nich na téhle plavbě nic nezmění. Klimatická anomálie je však rázně proti klidnému návratu na pevninu. Petersena vždycky táhlo moře a voda. Tentokrát naprogramoval své neodvážnější představy a úctyhodný rozpočet vymačkal hlavně do digitálních efektů, které se prostě musí líbit. V roce 2000 i dnes. Herci odvedli to, co se od nich očekávalo (a díky skvělému castingu vedlejších rolí toho nebylo málo), zahřívací kola před velkou bouří mě vůbec nenudila. Ba naopak nechápu některé kritické hlasy. Dle mého kameraman John Seale (Oscar za Anglického pacienta), chlapci od ILM, střihač, zvukař a skladatel James Horner (okázalý hlavní hudební motiv na mě sakra působí) odvedli sakra poctivou práci. A Petersen, který slušně vdechuje život do svých postav, ač nehrají první housle, jakbysmet. There's only love, Christina. Only love. (06.07.2016)

Až příliš dokonalá bouře. Tak dokonalá, že smetla i klona Džordže spolu s marky Markem a jejich kocábkou náramnou. Based on true story? ale tak určitě, až na to, že těžko to může někdo převyprávět, když to nikdo z nich nepřežil (ups sorry za BROJLER) Nad vodou to drží tradičně spolehlivá Petersenova režie díky ní a pár jakž takž dramatickým situacím (i když mi postavy byli vesměs u prdele) to udrží aspoň v průměru. Jinak film tak tmavej, že v hodně scénách je píču vidět. Nemluvě o tom, že první půlka je celkem nuda. Za mě 55% (18.07.2016)

Wolfgang Petersen si může připsat další poctivě odvedené řemeslo. Jeho bouře sice není zas tak dokonalá, ale v přehlídce komerčních a spíše oddechových dobrodružství v posledních několika letech si přesto zasluhuje hrdé a významné postavení. Už proto, že to není žádný Roland Emmerich a jeho apokalypsa na 500 různých způsobů. Dokonalá bouře se mnohem více snaží o vyprávění, snaží se o přiblížení k hlavním hrdinům a celou dobu usiluje o to, aby závěrečné přírodní běsnění naplno zasáhlo i diváka u televize. A navíc se jí daří skvěle skloubit dramatickou tvář s výbornou vizuální stránkou, což je hlavně při gradování příběhu uprostřed oceánu obrovským plusem. A že scénář občas působí trochu ledabyle a neuspořádaně, to se dá v tomto případě docela dobře tolerovat. 80% (20.11.2012)