Kdo mi jde po krku

Z propagačných materiálov by sa mohlo zdať, že hlavnou postavou je Angie Jolie, v skutočnosti ale snímka veľmi balansuje nad tým, kto je vlastne stredobodom príbehu. Dejové línie totiž začnú úplne oddelene a pomerne dlho oddelené zostanú. Veľmi potom zamrzí nevyužitý potenciál obsadenia seriálového „Shanea“ Jona Bernthala, ktorý bohužiaľ neurobí vo filme v podstate nič a človek sa musí pýtať, prečo bol teda obsadený práve Bernthal, keď ho nehodlajú využiť. Zároveň je chovanie niektorých postáv veľmi pochybné, finále je miestami neuspokojivé a v istom smere tiež nepôsobí celkom uveriteľne. Zároveň nedáva úplne zmysel, prečo sa otec so synom už rovno nepokúsili počas úteku skontaktovať médiá alebo im dané informácie aspoň nejakým spôsobom neodoslať. Táto zápletka o korupcii v najvyšších miestach je tiež niečím, čo nie je po úvode už viac rozvíjané a je to obrovská škoda, pretože týmto elementom sa mohol výsledok veľmi odlišovať od väčšiny snímkov rovnakého žánru. (26.09.2022)

„Dobře mě teď poslouchej!!! Aby ses tady v té nelítostné divočině neztratil, tak pamatuj, že potok vede do řeky a řeka do města!“ povídá takhle pateticky umírající otec svému mozkově obzvláště nadanému synkovi. Načež je nájemně dobit, nelítostní zabijáci zmizí, a ten malý kokot skutečně peláší někam do hloubi lesa hledat potok, když se předtím nacházel padesát metrů od asfaltky, kde každou chvíli projelo nějaké auto a odkud asi tak před patnácti minutami ta genitální rodinka sjela. Tak přesně takhle to dopadá, když začne být dříve nadaný značkový Krejčí nenasytný, zaprodá se povrchnímu kokotporátu se specializací na masovou výrobu debilů a začne pásově šít horkou jehlou turecké kundy z Boženky. Výsledkem je nenápaditý, sterilní až přiblblý čtyřpruhový Addydas, ze kterého by se pamětník poblil i v devadesátých letech, dohnaný do naprosté makabrozity exhumací vskutku děsivé prkenné anorektické mršiny krev a botox, jejíž stáří už se dá po všech těch chemicko chirurgických vylepšeních datovat snad jen radiokarbonovou metodou. A to do role, v hnusném šovinistickém světě sebevědomě ukotvené, krutohusté hasičky se šablonovitě klišovitým traumátkem, kterou by ovšem s takovou konstitucí po těch dvou pádech z deseti metrů na záda neposkládal ani profesionální puzzlista a i Malíček by ji urval hlavu hned první zženštilou vypalovačkou. No a Zombilínu nám tu navíc skvostně doplňuje, v rámci povinných diverzitních kvót rasistické diskriminace Hispánců a Asiatů, opravdu přenádherná a až hamletovsky hrající čokokrasavice, která na filmovou manželku fešáckého sympaťáka Berntála doskočila snad jen proto, že je dozajista vysokou komisařkou BLM pro pohrdání zkurvenými bílými xenofoby. Ale zase to má jakože úplně pěknou přírodu, mocynki chitré cytátki, kulantně v tom hoří a naprosto skvěle jsem si u toho retardovaně ocumlal palec. Tudíž tomu napálím plnotučné čtyři jako někteří vkusní a sofistikovaní kolegové v této nově hnusné a uživatelsky nepřátelské reklamní platformě! Tedy až jednou taky začnu s mongoloidním hýkáním bublavě srkat jogurt přes rozštěp. (16.05.2021)

Čekal jsem do Taylora Sheridana ledacos, ale ne generický devadesátkový akčňák alá Cliffhanger, v němž se z dvojice nebezpečně vyhlížejících čističů vyklube duo ťulpasů, kteří si mohou podat ruku s idioty z Jacka Reachera, kteří se při snaze zabít hlavního hrdinu sami pomlátili v koupelně. Neříkám, že Kdo mi jde po krku neutíká. Ale selhává i v definici hlavního hrdiny. Tlačená Angelina má sice potřebnou žánrovou expozici, ale s tím, jak je ta postava ve výsledku využitá, to mohl hrát kdokoli a nemusel být na ni kladen takový důraz (její linie je totiž hlavně o chlapci, s nímž navíc nedokáže navázat potřebné pouto). Jestli bylo Sheridanovým cílem natočit si odpočinkový film, kde nechá vypálit kus lesa, mise splněna. Ukočíroval to jako slušné béčko. Coby mistr nekompromisních rozhodnutí a promyšlených postav ale tentokrát zůstal hluboce ve svém vlastním stínu. (20.05.2021)

Kto by to bol povedal, že “Sheridan”, ktorý má na svedomí výborný “Wind River” či solídny explo zárez v podobe “Vile”, natočí takúto doslova primitívnu, hlúpu, dementnú honičku po lese, v ktorej hrá väčšiu rolu oheň, ako dvojica idiotov, ktorí od prvého okamihu pôsobia ako Laurel a Hardy. Toto je pomerne silný “hard atack” na zdravý rozum, nuž ale každému podľa chuti, ako sa hovorí .. (22.05.2021)

Tak už asi vím, jak se cítí nečtenáři Stephena Kinga, když se dívají na adaptaci jeho knihy, ze které se toho do filmu moc nedostalo, a snaží se zorientovat v ději a přijít na to, co je na té knize tak zajímavého. Tohle bude pravděpodobně tentýž případ, protože už jen anotace předlohy Kdo mi jde po krku je skoro úplně jiný příběh. Ale čert by to mohl vzít, kdyby film byl dobrý - a že dobré filmy Taylor Sheridan umí! Jenže tentokrát... Se mu to nepovedlo. Příběh je podivný, kladným i záporným postavám přeje přímo nadpřirozené štěstí, které nemá co dělat s realitou, celé to nějak nedává smysl a když to skončí, moc toho v hlavě nezůstane. Je to  vážně škoda, protože obsazení je super, dobře to vypadá, zní a tak dále. Tak snad zase příště. (05.03.2022)