Čínská čtvrť

Mám rád Polanského filmy. Mám slabost pro noir. Stejně tak jako Nicholsona za mlada, kdy ještě nehrál sebe sama na tisíc a jeden způsob. Čínská čtvrť není úplně nejlepší noir snímek. Ovšem jeden z nejlepších zcela určitě. Vidím jediný "vážnější" zápor. Nebylo to natočeno černobíle, jak Polanský původně zamýšlel. (27.11.2004)

L.A. je pěkná díra, kde ve velkém kupují Poděbradku, nebo vodu destilují ze chcánek. A vše krom lži je tu "Přísně tajné". Nicméně, mluvit se tu umí, tudíž mi tahle konverzační detektivka bez mrtvolek hnijících pod domy připadala mnohem lepší, než mladší inspirace v režii Curtise Hansona. Už jen z úcty k tomu, co všechno museli pod Polanského bičem Nicholson a Dunaway vytrpět, dávám 4*. Někdy bych rád viděl film, kde by Nicholson osobně Polanskému rozpáral na sedmkrát nos, ale protože už Roman nežije v Americe, mohlo by se tak stát třeba v naší rodné kotlince a film by se jmenoval Romská čtvrť. A Nicholson by mohl hrát týpka, co vykupuje kradenou litinu. (20.09.2011)

Kdo strká nos, kam nemá, může o něj přijít. Polanského poslední film točený na území USA, v němž Nicholson na můj vkus a na roli, co hraje, nějak málo pije a ještě míň kouří. Určitě se shodneme na tom, že filmu noir sluší černobílá, nicméně k dokonalosti mi navíc ještě scházela nějaká konverzační jiskra, která by zapálila to spalujícím žárem vyschlé L.A. A ten konec? „Forget it, Jake, it´s Chinatown.“ A nebo taky Sharon Tate.. (10.10.2009)

Čínská čtvrť má charakterizovat rozpoložení mysli, které Gittse neustále sužuje, je to strach z neúspěchu a neschopnost mu čelit. Zkorumpovaní úředníci, milostná aférka, vražda – to všechno je jenom vedlejším proudem víceméně ovlivňujícím proud hlavní, Gittsovu mysl. Čínská čtvrť je brilantním retro filmem-noir (škoda, že nebyla natočena černobíle), ale zároveň psychologickým dramatem znázorňujícím na jedinci stav celé soudobé společnosti (Amerika 70. let. - Vietnam, aféra Watergate). Sledovat jej není snadné, Polanského režie může někomu připadat příliš uspávací. Film se místy opravdu vznáší v podivně bezdějovém oparu, aby byl znenadání narušen náhlým dramatickým zvratem, obvykle doprovázeným stylovou hudbou Jerryho Goldsmithe. Právě od těchto zásadních momentů se příběh odráží k nějakému ději, jenže nabraná rychlost mu zpravidla nevydrží příliš dlouho a ve výsledku bylo mé nutkání zdřímnout si vždy silnější než nutkání dozvědět se pointu. Vinil bych spíše příliš střídmou Polanského režii nežli Oscarový scénář Roberta Townea, plný pečlivě vystavěných dialogů i fungující nadsázky. Když ne režisér, pak herci scénář využili k mimořádným výkonům. Jako velký obdivovatel Jacka Nicholsona se nebojím napsat, že právě v Čínské čtvrti předvádí svůj nejbarvitější výkon. 80% Zajímavé komentáře: Melies, Visáč, RAPIDUS (28.10.2006)

Výborný scénář (ne dokonalý, ani ne nejlepší), chápu co Polanský kritizoval, co tou zápletkou sděloval, ale nijak mě to nebere a netuším, proč by to měl být až takový kult. Dobrý thriller s jistým přesahem pro společnost, no. Ten závěr je ale naprosto nesmyslný, Nicholsonův detektiv něco kutí a člověk čeká nějaký chytrý zvrat, nějaké sbíhání příprav a ono to dopadne hrozně nelogicky až hloupě. A je mi jedno, že tím chtěl Polanský taky něco sdělit, to se dalo vymyslet mnohem lépe. (06.10.2015)