Čínská čtvrť

Roman Polanski umí vytvořit prvotřídní atmosféru dusného tajemna. Pokud k tomu přičtete i výborný scénář, bezchybné herecké výkony (Jack Nicholson snad nikdy nezklame!), podmanivé prostředí a oslnivou hudbu, dostanete jeden z nejlepších filmů v historii kinematografie. S tíživým, ale bezchybným závěrem. (04.11.2012)

Forget it, Jake. It's Chinatown. Zvláštní, že Polanského nejlépe hodnocené snímky (tento a Pianista) jsou u mě v kolonce "skvělé, ale do plného hodnocení mi něco chybí", zatímco jiným dám plný počet a ani nemrknu. Chinatown patří k těm prvním. Jsou tu sice známky kvality (Nicholson, Dunaway i tak "trochu" šílený otec Huston) a ano, atmosféra i hudba jsou přímo excelentní, jenže… nevím, čím si tento film zasloužil tak velkou reputaci. Během sledování jsem si několikrát vzpomněl na filmy Angel Heart a L. A. - Přísně tajné (chápu, že právě z Chinatown tyto filmy čerpaly), které se mi teda líbily mnohem víc. 70 %. (02.11.2010)

Výborný scénář (ne dokonalý, ani ne nejlepší), chápu co Polanský kritizoval, co tou zápletkou sděloval, ale nijak mě to nebere a netuším, proč by to měl být až takový kult. Dobrý thriller s jistým přesahem pro společnost, no. Ten závěr je ale naprosto nesmyslný, Nicholsonův detektiv něco kutí a člověk čeká nějaký chytrý zvrat, nějaké sbíhání příprav a ono to dopadne hrozně nelogicky až hloupě. A je mi jedno, že tím chtěl Polanský taky něco sdělit, to se dalo vymyslet mnohem lépe. (06.10.2015)

U ČÍNSKÉ ČTVRTI jsem si vzpomněl na Hitchcockovo VERTIGO, který má etablovaný nádech jako tento film. Specifická atmosféra, precizní režie Romana Polanskiho, propracovaný scénář a výborná hlavní role Jacka Nicholsona, který táhle celý film. Traumatizující konec dokáže s divákem pěkně zamávat. I love the 70's. (19.11.2012)

„Zabudni na to. Je to Čínska štvrť.“ Ku cti tvorcov slúži, že hoci som v Čínskej štvrti nikdy nebol, v drsnom konci som aspoň trocha chápal Jacka Nicholsona v ďalšom z jeho povestných „veľkých“ výkonov a jeho „stratu“, ktorú zahral bez slova. K tomu režisérovo cameo v nezabudnuteľnej scéne s nosom (fakt nechcem vedieť, ako to urobili) a od prvých minút silná, dusným džezom podfarbená atmosféra (ktorá sa ale ku koncu stráca). A tiež je fajn vidieť „Rockyho švagra“ vo filme, ktorý sa nevolá ROCKY. Ale dosť ma to nudilo/minulo, čo ma prekvapilo, lebo staré Polańského filmy mám rád (od SLEPEJ ULIČKY cez HNUS po samozrejme totálne bomby ako ROSEMARY MÁ DIEŤATKO). O 7 rokov starší noir Lawrencea Kasdana ŽIAR TELA ma bavil oveľa viac. (22.07.2010)