West Side Story

║Rozpočet $100miliónov║ Tržby USA $38,530,322║ Tržby Celosvetovo $76,016,171▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA $775,579║ Tržby za predaj DVD v USA $553,073║ Niekedy tie remaky starých dobrých klasík sú dosť zbytočné ale tu to beriem. Spielberg je majstrom svojho remesla a keď mal pocit že chce oživiť starú klasiku tak prečo nie, on sa vie predať a bralo ma to aj keď tento typ muzikálov nie je až tak moje kafé. Výber hercov veľmi dobrý, vizuál a choreografia bravúrna. /70%/ (09.10.2022)

Po zhlédnutí West Side Story se pro mě letošní rok stává rokem skvělých muzikálů. Oproti Annette, kde se perou různé poetiky, je tohle v základních obrysech čistokrevné muzikálové melodrama o lásce nerozlišující mezi dobrem a zlem, jemuž k dokonalosti chybí už jen předehra a přestávka. Spielberg s Kushnerem nadčasový příběh několika postav, kterým v naplnění jejich snů, v tom, aby na troskách, na nichž žijí, postavili něco hodnotného, brání násilí, chudoba a rasismus, radikálně neupravovali. Akorát rozvedli Tonyho minulost, připsali jednu důležitou postavu (kterou stylově hraje Rita Moreno), ženské postavy učinili silnějšími a aktivnějšími, změnili pořadí některých songů a nechali víc vyniknout motivy zvlášť relevantní pro přítomnost (rasové násilí, přistěhovalci vs. white trash, tradice vs. cizí kulturní vlivy). Ve srovnání s adaptací z roku 1961 je pestřejší obsazení (žádní běloši hrající Portorikánce plus mnoho záměrně nepřekládaných španělských replik) i skladba postav (které zahrnují i jednoho trans kluka). Herci, hlavně Ariana DeBose jako Anita, jsou fantastičtí, způsob, jakým Spielberg (resp. Kaminski) využívá barev k odlišení postav a zpřehlednění scén, v nichž je oněch postav více, je obdivuhodný. Barvy pak spolu se specifickým svícením, volbou lokací a pohyby kamery zároveň pomáhají s vymezením celých znesvářených subsvětů, jejichž střetávání (ať fyzicky, když se Tryskáči a Žraloci jdou o půlnoci zrubat, nebo paralelním střihem) představuje emocionální vrcholy filmu. A emocí je ve West Side Story bohatě. Verze ze šedesátých let, kterou jsem si před pár dny připomněl, je pěkná omalovánka a koukal jsem na ni převážně s nezaujatým uznáním. Spielbergovo zpracování, obratně tancující mezi realitou špinavých newyorských ulic a stylizací à la klasické hollywoodské muzikály, mě od mambo tancovačky ve školní tělocvičně (která je stejně jako pozdější America velkou pestrobarevnou oslavou života) naprosto pohltilo a dál jsem se jím jen nechával unášet, napínat a dojímat. O přehlednosti tanečních scén, hladkých změnách tempa a bravurní vnitrozáběrové rytmizaci, která nepřekvapí u režiséra natáčejícího i akční nebo komediální scény jako muzikálová čísla, ani nemluvě. 90% (09.12.2021)

Režisér Steven Spielberg může po všem, co dokázal, cokoliv. Může si plnit (ještě) nesplněné sny (ale s ohledem na to, jaké příběhy už má za sebou, jich moc nebude), a je jen na divákovi, zda u toho bude chtít být. Protože tady je tentokrát ten hlavní „kámen úrazu,“ kdy věhlasný tvůrce skutečně jen důsledně umetává už vyšlapanou cestu. Znovu se tak ocitáme na konci 50. let v newyorské chudinské čtvrti a děláme si (pro mnohé dobře) známé kolečko. Příběh byl už kdysi lehce tuctový. Divák přesně ví, co může od snímku očekávat a nové roviny pohledu hůř hledá. „Jen“ se do dialogů častěji vkrádá záměrně nepřekládaná španělština, zesiluje sociálně-realistický tón a výrazněji se angažují ženy. Každopádně Spielberg samozřejmě aktualizuje a scény se svým osvědčeným týmem vybrušuje k dokonalosti. Herci své party i poctivě odzpívali, ale že bych z nich padal na zadek (všechny ty herecké nominace a ceny), tak to určitě ne. Chemii mezi některými bych si navíc představoval hutnější. Taneční a pěvecké sekvence jsou fenomenální. Žádná vystoupení z divadelních prken, tvůrci vše přesunuli do ulic velkoměsta. Kulisy a výprava jsou velkolepé, kreace komplikované, Janusz Kamiński zase vládne, ale… ale… ale… Za mě prostě krapet neemoční oprášení muzikálové klasiky. Technická stránka je jedna věc, ale prostě mě to nezasáhlo. Nicméně pořád velmi důstojné. (18.03.2022)

Přijde mi, že Spielberg ve svojí verzi tak nějak velmi dobře zvýraznil dvě hlavní myšlenky, které jsem si já osobně s West Side Story vždy spojovala: že by to bylo mnohem lepší jenom jako sociálně kritický film bez té unylé ústřední lásky a jak stupidní a zdržující jsou všechna ta muzikálová čísla, kdy se všechno zastaví a jenom se zpěvem popisuje, co se právě stalo. Jediný přínos této verze bude "napravení historické křivdy" tím, že Latinoameričany hrají opravdoví Latinoameričané. (24.08.2022)

Kdyby alespoň to "Gee oficer Krupke, Krup you" změnili na tehdy nemožné "f*ck you". Jenže Spielberg nechce nic modernizovat, ale místo toho se vrací se před film z roku 1961 k původní divadelní verzi z roku 1957.  Začíná sice demolicí, ale pak se bezpečně vrací do krásných obrazových kompozicí, které ale v sobě nenesou žádné emoce (Amerika zpívaná a tančena v sutinách? Zapomeňte, najednou je tu na plátně rozevlátá bohatá čtvrt pro hipstery). Chybí tu interpretace, dravost a bezohlednost mládí k originálu. Tohle je vzpomínání starého pána, který má sice filmařinu v paži, ale brutálně se míjí s dobou. (08.05.2022)