Rosemary má děťátko

Skvělé herecké výkony, hudba i režie, ale tu správnou atmosféru to chytá asi až v polovině, do té doby se jedná o vcelku obyčejné drama. Druhá půlka ale je bezkonkurenčně zobrazená paranoia (podobně jako v Nájemníkovi, Polanski tohle umí), kterou bohužel trochu zneuctívá příliš doslovný závěr, jenž sice sděluje myšlenku o vztahu matky k jejímu dítěti, no děje se tak za cenu ztráty dosavadní atmosféry. Celkově je ale Rosemary velmi povedená záležitost. Horror movie of the Year (14.11.2008)

„Is God Dead?“ Bez legrace film, který svým přístupem „nožem proti těhotenství“ není vhodný pro nastávající matky. Polanski dále rozpracovává motiv z Hnusu (Mia Farrow je zpočátku dokonce podobná Catherine Deneuve): bezbrannost mladé ženy, obklopené ze všech stran čímsi cizím, usilujícím o narušení její sexuální integrity. Zde musí hrdinka navíc zápasit s faktem, že se nekontrolovatelné zlo stává její fyzickou součástí, ale jako matka je i v tomto ohledu bezmocná, své nenarozené dítě zabít nedokáže. Film i po čtyřiceti letech od vzniku fascinuje scénami, jejichž sestříháním Polanski protěžuje (možná) paranoidní konspirační teorii Rosemary, tedy i hororové „čtení“ příběhu. U mne to zafungovalo přesně opačným způsobem a vzdorovitě jsem začal „číst“ psychologickou rovinu. Netrpělivě očekávaný a velmi snový závěr nám k vlastní škodě dává jednoznačnou odpověď, ale zároveň si díky ní může dovolit asi vůbec nejděsivější scénu – pasivní přijetí vsugerované role. Odvážné téma i délka plně slouží režisérovu oblíbenému procházení nejtemnějšími a nejcitlivějšími podloubími lidské duše, které jsou v tomto případě (rok před brutálním zavražděním Polanského manželky Masonovým gangem) ještě sem tam projasněné zábleskem škodolibého humoru (například dva vetřelci procházející po špičkách za telefonující Rosemary). 85% Zajímavé komentáře: POMO, tron, tangerine1, Jordan, ScarPoul, Gardenboy (07.07.2009)

Ďábelský Polanski, andělská Mia Farrow a jejich deprimující příručka krizového těhotenství zabalená do hávu okultního satanistického šílenství. Mistrovské dílo, které co do atmosféry a stavby příběhu nemá ve svém žánru takřka konkurenci. Věčná škoda nezvládnutého finále - Nebýt toho, mohlo se po nedostižném Osvícení jednat o nejintenzivnější hororový zážitek v mém životě. Takhle je to ale "pouze" poctivá pětihvězda. 90% (04.08.2013)

Z novely Iry Levina se po zpracování R.Polanskim stala velká filmová klasika, která se pyšní přesně tím, co zdobilo filmy této doby. Myslím tím precizní filmařinu a skvělé herecké výkony - zde bych vyzdvihl především dámské osazenstvo, kdy Mia Farrow exceluje v roli Rosemary Woodhouse (stačí pouze srovnat, jak vypadá na začátku a na konci filmu) a oskarouvou roli Ruth Gordonové, která ztvárnila dokonale otravnou Minnie Castevet, která zaručeně musela pít krev každému divákovi. Příběh není žádná komplikovaná cesta pouští a pralesem, ale na tom tento film vůbec nestaví. Jde o poměrně přímý mysteriózní thriller/light horor, který je klenotem své doby. "Satan is his father, not Guy! He came up from the hell and begun a son of a mortal woman......Heil Satan!" :) (24.10.2012)

Filmy Romana Polanského mám ráda, horory nevyhledávám. Rosemary mě zajímá hned z několika důvodů a na film jsem se opravdu těšila. Dle mého soudu je o přeceňovanavý film, který byl populární především v době vzniku a je tak pozitivtně zapsaný především u starších diváků a žánrových fanoušků. V prvních dvou třitinách se nedá mluvit o hororové atmosféře. Nevnímala jsem žádné mrazivé napětí, zvědavost postupem času ustupovala. Na velkorysou stopáž bych očekávala větší rozehrávku s důrazem na detail. Takhle docházelo k rozvolnění nosného tématu a film působil spíše zdlouhavě. Překvapivě se nevydařil ani úderný závěr, což mě u Polanského vyloženě zklamalo. O rok starší Ples upírů se mi líbil podstatně víc. (04.12.2016)