Kačenka a strašidla

Celkem příjemná pohádka ze současnosti (skoro:)) o tom jak jedno děvčátko dostalo od skoro pohádkového dědečka (skvělý Lubomír Kostelka) jednu opravdu povedenou hračku - pouťový dům hrůzy. Jenom by mě zajímalo, co by Robert Wiene říkal na Benešova dr. Caligariho:) Jinak čarodějnice Berta je skvělá i ve psí podobě:) (19.04.2004)

Jestli si dobře vzpomínám, tak je Kačenka a strašidla vůbec prvním filmem, na kterém jsem byl v kině. Jedná se o typickou českou moderní pohádku. Místy je vtipná, příjemně se na ní po letech kouká a filmové triky jsou na tu dobu slušné. Velkým kamenem úrazu je však Helena Vítovská, kterou jsem neměl a nemám rád v ničem, v čem kdy hrála. Z nostalgického hlediska však dvě hvězdy dám a asi se nebudu ani divit tomu, pokud se někdo rozhodně dát i hvězd víc. (13.09.2020)

Jindřich Polák uměl natáčet filmy. Především rodinné komedie, na které se dá dívat i v dnešní době. Tato je toho jasným důkazem. Je o malé Kačence, které starej děda Svoboda z nemocnice odkáže strašidelný dům v Prátru. Při prohlídce je krásný, děsivý, figuríny jsou parádní. Pak z nich tři oživnou, Svatopluk Beneš jako magický doktor Caligari, Eva Vejmělková jako jeho médium Elvíra a Jiřina Bohdalová jako čarodějnice Berta měnící se ve psa. Je doplňovaly dvojice Schmitzer - Pehrová jako rodiče Kačenky, kteří hráli velice lidsky a dvojice Nový - Jandák coby gauneři, kteří místo domu hrůzy chtějí kasino. [8178. hodnocení, 73. komentář, 54%] (09.12.2020)

Tato československo-německá koprodukce se moc nepovedla a jako dítě mě vůbec nezaujala. Kačenka byla nějaká moc chytrá, strašidla divně praštěná (ani mě nevystrašila, ani nepobavila), dospělí herci přehrávali a vůbec celá atmosféra byla zvláštně rozkolísaná a spíš nepříjemná, než nějak hravá a veselá. Druhý díl jsem ani neviděl, stejně jako seriál, který byl z těch dvou filmů nasekaný. Jako dospělý jsem si to lehce připomenul, abych se ujistil, že to dětem pouštět nepotřebuju. (01.09.2023)

Pomyslná trilogie byla tímhle dvojfilmem dokončena. Příběhy o Lucii a jejich panáčcích, chobotnice sourozenců Holanových a Kačenka se strašidly. A já se přiznávám, že dva filmy o Kačence a jejích strašidlech jsem miloval nejvíc. Možná kvůli krásné Elvíře, roztomilé Bertě nebo gentlemanovi dr. Caligarimu. Možná, že mi byla Kačenka z dětských hrdinů nejsympatičtější. A také možná proto, že závěrečnou píseň jsem znal nazpaměť. Strašidla, strašidla, co neznají pravidla... Dnes, v dospělém věku, si strašně rád tuhle krásnou - z dětského pohledu, pohádku odehrávající se v moderním světě, připomenu. A přestože i dnes si trvám na tom, že mě čistě z nápadového hlediska tohle dílo prostě baví víc než zmíněné dvě, spravedlivě řečeno prohrává s chobotnicemi a Lucií hlavně v (ne)kvalitě scénáře a humoru. Zde je ho podstatně méně. (01.05.2020)