Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dobrodružný příběh s kriminální zápletkou se odehrává v prostředí hřebčína. Ústřední postavou je mladík Tomáš Bouček (R. Jelínek), jezdčík v hřebčíně, který je vášnivým čtenářem kovbojek. Jeho slabost pro tuto četbu dosahuje takové míry, že se ho kamarádi rozhodnou vyléčit. Jejich kousky, prováděné věrně na způsob rodokapsů, využijí však skuteční zločinci k provedení loupežného přepadení, v němž jde i Tomášovi o život... (Česká televize)

(více)

Videa (5)

Rozhovor 4 - Rudolf Jelínek

Recenze (87)

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý dobrodružný film o mladíkovi milujícího koně, ale ještě více literaturu o kovbojích z prostředí Divokého Západu. Tento mladý snílek se zaplete do skutečné loupeže a napomůže k dopadení pachatelů. V roli mladého fantasty Tomáše Boučka se představila začínající hvězda R. Jelínek, jehož charakteristický herecký styl zůstal po desítky let naštěstí nezměněn. Jeho velmi dobré jezdectví na koni mohl uplatnit i v jeho pozdějších filmech, zejména v roli nejlepšího československého agenta Jirky Hradce. Snímku bych vytkl příliš pomalé tempo, jež ještě více zpomaluje zasněná monologická citace z Rodokapsů, přiznávám, že jsem se nemohl dočkat, až dojde ke zločinu. Ve vedlejší roli jednoznačně nejvíc zaujal jakýsi vychovatel v hřebčíně, bývalý dragoun, ztvárněný nepřekonatelným J. Sovákem. Jeho typický komický styl v tomto případě dovedl k dokonalosti, takhle nějak si představuji Evžena Humla na vrcholu sil. Ostatní herecké osobnosti, jež se ve snímku objevují (R. Lukavský, M. Růžek, J. Beyvl, E. Dubský), už tolik pozornosti neupoutali, snad s výjimkou jedenadvacetiletého debutujícího J. Přeučila. Celkově se mi jeví snímek jako mírně podprůměrný, napětí nabízí pouze v závěru, jinak je spíše lyricky laděný. Přece jen R. Miličem krásně zachycená příroda evokující skutečný Divoký Západ, spolu s Jelínkovým a Sovákovým výkonem nedovolí jít pod tři hvězdy. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Mnohem dříve, než československá kina stačil zaplavit nebývalý kult dnes již legendárních "mayovek" a jim příbuzných westernových story, se v našich luzích a hájích objevil film, který sice neměl za hrdiny ani ušlechtilé pistolníky, ani proradné kovboje, ale docela obyčejného koňáka, co se čirou náhodou přimotá k zločinu. Nevím, v čem je SMRT prvoplánová agitka nebo nezdařená parodie, není ani jedno, ani druhé, minimálně ne v tom, co se odráží na jeho výsledné kvalitě. Kriminální zápletka až překvapivě eliminuje jakékoli špionážní téma, nadmíru zajímavým se pro současného diváka jeví do jisté míry také již dokumentární vhled do slatiňanského hřebčína a dalších lokalit. Nepochybně rozhodující veličinou jsou pro film herecké výkony, které v obsazení Lukavského, Sováka, Růžka, Dubského i třiadvacetiletého Rudolfa Jelínka nemají v čem zklamat. Implementace barevného (!) širokoúhlého formátu posílila celkový vizuál Polákova snímku, zahaleného vůní rodokapsových dobrodružství, v nichž kraluje plavovlasá Maud, zákeřní bandité a nekončící prérie. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Režisér Jindřich Polák se proslavil zejména filmovou a televizní tvorbou pro děti a mládež, avšak zejména v 60. letech dokázal svou jedinečnost v několika snímcích úplně odlišných žánrů. Uprostřed budovatelského období 50.let dokázal vnést na filmové plátno i zcela neangažovanou dobrodružní kriminálku ve stylu westernu... a že jde dodnes o jedinečnou podívanou (byť chvíli lehce naivní), které osobité kouzlo vedle zajímavého širokouhlého formátu a barevného obrazu dodává i konfrotace s populárními příběhy z Rodokapsů. K tomu parta nadšenců kolem koní a rajtování, dostatečná dávka humoru a v druhé polovině i nečekaná krimi zápletka, která vyvrcholí v špionážní akci. Navíc exlcelují tady takoví herci jako Radovan Lukavský nebo Edaurd Dubský, potěšila i neznámá krásná Jana Kasanová a v hlavní roli mladý Rudolf Jelínek /Muž v osidlech, Rukojmí v Bella Vista/, který měl snad již zde předurčeno stát se vhodným představitelem podobně dobrodružně akčních rolích v československé kinematografii. Pro tenhle film mám slabost ještě z jednoho důvodu - zčásti se natáčel v exteriérech velice blízko mého bydliště na východním Slovensku (Slovenský raj, Dedinky - Mlynky, Muráň). 95%           "Píseň v sedle" zpívá Karel Duda - text písně Zdeněk Borovec. Hraje Orchestr Gustava Broma.                                      (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Rodokapsy se válely na půdách našich prarodičů, protože si je jako puberťáci kupovali naši otcové, jak vidno třeba ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Samozřejmě, jednalo se o ty nejhorší braky, které vzbuzovaly dobrodružné představy, aniž dosahovaly úrovně lepších příběhů z Divokého západu. A že čtení takové literatury bývalý režim nepodporoval, bylo pochopitelné. Ono trvalo až do půli šedesátých let, než byly opět vydávány mayovky... Když se takový mladý člověk dostal ke koním, samozřejmě si je spojoval s divokými jízdami prérií, honičkami s Indiány, kolty zavěšenými proklatě nízko. A o tom je tento film. Vedoucí Lukavský se snaží skloubit klukovské sny se skutečností a podkladě těchto snů vypěstovat skutečnou reálnou lásku ke koním se vším, co k tomu patří. A do toho je vsazen detektivní příběh, naštěstí s dobrým koncem, protože se Josef Beyvl jako pokladník uzdraví a také mladé divochy život začíná učit, že nejde o žádnou planou romantiku... Film tehdy kultovní, dnes už zapomenutý. Jedna hvězda dolů - natáčení ve Slatiňanech se mi nějak nechce spojovat s kopcovitou krajinou Slovenska, vražda se odehrává prakticky v rovině, hon za vrahem v kaňonu... ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Mladý fanoušek Rodokapsů prožívá svůj život jako jejich postavy. Při jízdě na koni si připadá jako westernový hrdina, bojující proti bezpráví. Pořád je to hra, až do doby, kdy se stane svědkem opravdového zločinu. Krásné koně v nádherné přírodě Slovenského ráje, chvílema dramatické honičky na koních. Děj je stejně naivní jako ty rodokapsy, ale na svoji dobu to byla velice solidní zábava, která potěší i dnes. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (16)

  • Dle vyjádření Jana Přeučila byla jeho postava Franty předabována proto, že prý tehdy dle mínění režiséra Jindřicha Poláka jeho hlas neodpovídal roli. Rozhodnutí o předabování Jana Přeučila velmi nemile překvapilo. (offlineman)
  • Stanislav Fišer namluvil Jana Přeučila. (pávek)
  • Natáčelo se od 28. března do 4. října 1958. (GASTON73)

Reklama

Reklama